Kam zmizeli muži? „Ženy jsou štiky, chlapi kapři,“ zní z českých univerzit

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Na pedagogických fakultách jsou muži vzácností, medicínu studuje kolem 65 procent žen a práva patří k posledním vyrovnaným oborům. Ještě před pár desítkami let byla vysoká škola spíše mužskou doménou.

„Zdá se, že dívky mají obecně vyšší vzdělávací ambice a dosahují lepších výsledků. Díky tomu zůstávají ve vzdělávacím systému déle, snáze přijímají školní požadavky a jsou oblíbenější u učitelů. To vše se promítá do jejich vyššího akademického úspěchu a větší pravděpodobnosti pokračovat na vyšší vzdělávací úrovně,“ vysvětluje sociolog z Masarykovy univerzity Tomáš Katrňák.

Katrňák upozorňuje, že změna ve statistikách může být způsobena i tím, že jsou ženy dravější a rychleji využívají naskytnutých příležitostí. To je podle něj součástí ženské identity, jelikož je vzdělání u žen často cestou k ekonomické nezávislosti na partnerovi.

„Dívky jsou jako štiky. Jakmile se naskytne příležitost a volné místo, ihned ho zaplní. Muži jsou spíše kapři, pohybují se v rybníku pomaleji. Nejdříve ženy muže dotáhly a zacelily mezeru mezi nimi. Mezera teď znovu roste, ale na druhou stranu, ve prospěch dívek. Důvody jsou jak socioekonomické, tak i kulturní,“ líčí Katrňák.

Kulturní důvod je pochopitelně třeba i skutečnost, že na ženy společnost už nevyvíjí tlak, aby zůstávaly doma a věnovaly se rodině. „Naopak vzdělání dává dívkám kompetence, rozhled a schopnosti, které jim umožňují realizaci na trhu práce a v profesním životě. To vede k lepším příjmům, kvalitnějšímu životu a menší závislosti na ostatních. Jde tedy o proces individualizace, který je spojen s modernizačními trendy ve společnosti,“ popisuje Katrňák.

Kromě vyšších vzdělávacích ambicí dívek jsou rovněž ženy podle něj i větší „šprtky“. „V průměru jsou ve všech typech testování úspěšnější dívky než chlapci. Je pravděpodobné, že vzdělávací systém v průběhu 20. století byl do značné míry postaven na genderové diskriminaci. S postupným odstraňováním těchto bariér se ukazuje, že dívky dosahují ve vzdělávání lepších výsledků než chlapci,“ vysvětluje sociolog.

Svou roli v chybějícím počtu mužů na univerzitách může hrát stereotyp, který naopak přetrvává: Čili muž má vydělávat a být „živitelem rodiny“.

„Kvůli stereotypům jsme byli od útlého věku vedeni spíš k technickým oborům. Celkově jsem cítil větší tlak na to, abych po škole rovnou nastoupil do práce, místo abych pokračoval ve studiu. Manuální a technické profese jsou stále považovány za vhodnější pro muže,“ potvrzuje student pedagogické fakulty Marek Dvořák.

Katrňák vysvětluje, že genderové stereotypy stále přetrvávají, a to zejména pokud se jedná o takzvanou genderovou socializaci. „Chlapci se v rodině často identifikují s otci. Pokud otcové inklinují spíše k manuální práci a mají nižší vzdělání, může to vést k tomu, že chlapci nemají takovou motivaci studovat na vysoké škole a spíše se orientují na učební obory nebo řemesla,“ vysvětluje sociolog.

„Co se týče pracovního uplatnění, nikdy jsem nezažil, že by se někdo divil, že jako muž studuju ‚pajdák‘. Přijde mi však, že muži častěji přemýšlejí o budoucích příjmech a finanční stabilitě a tento obor není z tohoto hlediska příliš atraktivní,“ míní student angličtiny na pedagogické fakultě Jan B., který si nepřeje uvádět celé své jméno.

Takzvaným feminizovaným oborem se obecně myslí odvětví, kde je dominantní podíl žen. Typické jsou pro tento fenomén například filozofické a pedagogické fakulty. „Se mnou do ročníku chodí tři kluci a je nás dohromady 120. Učitelství pro první stupeň nezaujme moc mužů, myslím si, že je to škoda. Možná si spousta kluků myslí, že je to obor jen pro holky,“ zamýšlí se studentka Nikola Chrastinová.

S tím souhlasí i již citovaný student Jan. „Někdy je náročné najít si kamarády mezi těmi málo muži, co tu jsou. Učitelé se také často více zaměřují na nás, protože se nechtějí neustále ptát jen studentek,“ přidává další zkušenost.

Medicína je jedním z oborů, který se momentálně pomalu stává právě oním feminizovaným odvětvím. Podle děkana 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Martina Vokurky se jedná o globální směřování.

„Toto je trend poměrně dlouhodobý a není omezen ani na naši fakultu, dokonce ani na naši zemi. Momentálně jsem na konferenci o lékařském vzdělávání a je tady spousta učitelů z lékařských fakult, nejen evropských, ale celosvětových. Je úžasné, kolik je tu žen. A to i z arabských zemí,“ upozorňuje Vokurka.

Technologický vývoj zároveň umožňuje částečně vyrovnat fyzickou náročnost některých oborů. „Včera jsme například diskutovali robotickou chirurgii. Tradičně se říkalo, že ortoped musí být svalovec a transplantace jsou mnohahodinové operace vyžadující vytrvalost. Díky moderním technologiím a robotizaci se však medicína stává dostupnější,“ doplňuje Vokurka.

Popisovaný trend se promítá i ve studiu práv, jež jsou dnes jedním z mála oborů, které jsou genderově téměř vyrovnané. Data Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy z let 2001–2024 ukazují, že zastoupení žen a mužů je na studiu práv podobné. V některých ročnících mírně převažují ženy, jindy zase muži, ale rozdíly nejsou výrazné.

„Vždycky se říkalo, že na právech je víc kluků než holek. Teď se ale říká, že se to začíná srovnávat, a z mého pohledu je to teď tak padesát na padesát. Možná je posledních pár let o něco více holek. Říká se, že jsou práva pro ženy ideální. Jsou o poctivosti a pečlivosti a o zodpovědném přístupu,“ podotýká studentka práv Nevenka Petříčková.

Podle sociologa Tomáše Katrňáka ale neznamená vysoký poměr dívek na univerzitách stejný poměr na trhu práce. „Trh práce zahrnuje celé věkové rozpětí aktivních lékařů a v něm stále dominují starší generace mužů. Ve věku 45 až 65 let je stále 90 procent lékařů a deset procent lékařek. Je to dlouhodobý trend, bude ještě trvat, než se tato převrácená genderová mezera promítne,“ vysvětluje.

Děkan 1. lékařské fakulty Martin Vokurka dále upozorňuje, že se trend zatím nepromítá ani do vedoucích funkcí. „Na to, že je více studentek a absolventek, když pak vezmete třeba po 20 letech otázku vedoucích funkcí, tak vidíte, že tam je daleko víc mužů. Jistě, roli tu hraje částečně i mateřství – ženy stále odcházejí na rodičovské dovolené a mají zkrácené úvazky.“

I přes vyšší podíl vysokoškolaček než vysokoškoláků ženy na trhu práce často nevydělávají více než muži. Stále se objevuje takzvaná platová mezera. „Očekávali bychom, že vyšší vzdělání by se projevilo i ve vyšším příjmu, ale zatím k vyrovnání nedochází. Sociologové se snaží hledat příčiny, proč tato genderová nerovnost přetrvává,“ říká Katrňák.

Ve společnosti přežívá mýtus, že preference žen pro humanitní obory a mužů pro technické obory má biologický či evoluční základ. „Ženy jsou citlivější, zatímco muži analyticky orientovaní“ je známý stereotyp, podle odborníků však neplatný.

„Neřekl bych, že ženy mají větší sklon k humanitním oborům. Nezobecňoval bych to na to, že by to bylo podmíněno biologicky. Je to pouze o individuálních preferencích,“ zamýšlí se Katrňák.

„Dnes se hojně využívá robotizace a různé technologické inovace například ve stavebnictví či průmyslu a to otevírá prostor pro větší zapojení žen. Přesto bude zacelování genderové mezery trvat déle než u takzvaných měkčích oborů, jako jsou sociální vědy. Například v 90. letech mohl být poměr v některých technických oborech jedna dívka ku devíti chlapcům, dnes se situace postupně mění a poměr je například 34 dívek ku 67 chlapcům,“ doplňuje.

„U nás na strojárně je tak 85 procent mužů, za mě docela logicky, ale na druhou stranu třeba na podnikatelské nebo na stavárně je asi více holek,“ říká student z fakulty strojního inženýrství Lukáš H., který si však nepřál uvést celé jméno.

Jeden z mála oborů, kde stále velmi výrazně dominují muži, je výpočetní technika a informační technologie. Zastoupení žen na těchto oborech se pohybuje mezi deseti až 17 procenty.

„Častým důvodem jsou stále přetrvávající stereotypy hlásající, že holky nemají na IT takříkajíc hlavu. Každý rok několik dívek sdílí svou negativní zkušenost s tím, co následovalo poté, co doma řekly, že by chtěly studovat IT. Studentky bývají utvrzovány svým okolím v přesvědčení, že IT je obor primárně pro muže,“ připomíná Vítězslav Beran, proděkan pro vnější vztahy Fakulty informačních technologií VUT.

„U nás v ročníku je asi deset až 15 procent žen, řekl bych, že je to dané tím, že tenhle obor není moc prezentovaný jako kariéra pro ženy,“ myslí si student informačních technologií Vladimír Hucovič.

Brněnské Vysoké učení technické od roku 2005 pořádá každoročně letní IT školu pro ženy, aby zvýšilo jejich zájem o tento obor. „Letní škola IT pro holky vznikla z iniciativy profesora Jana M. Honzíka, někdejšího děkana naší fakulty. Už tehdy profesor Honzík upozorňoval na výrazné podhodnocení žen v IT oboru – tedy na problém, který přetrvává dodnes, i když se situace postupně zlepšuje,“ popisuje Beran.

Studentky IT jsou přitom podle Berana velmi schopné. „Čím vyšší je stupeň studia, tím vyšší je i procentuální zastoupení žen mezi studujícími. Obecně jsou ženy v IT úspěšné, o čemž svědčí také řada absolventek naší fakulty s úspěšnými kariérami na akademické půdě i v průmyslu,“ doplňuje.

Mezera se podle něj zaceluje, ale velmi pomalu. „V době vzniku Fakulty informačních technologií v roce 2002 se podíl studentek pohyboval kolem necelých dvou procent, postupně pak narostl na stávajících 12 procent, což je ještě daleko od ideálního stavu ‚padesát na padesát‘. IT dnes pomáhá tvořit svět kolem nás a byla by škoda, kdyby byl založen jen na mužském pohledu,“ říká Beran.

Sociolog Tomáš Katrňák upozorňuje, že trend, kdy na vysokých školách převažují ženy, je relativně nový a zatím mu není věnováno tolik pozornosti. Podle něj se může situace nadále vyvíjet čtyřmi různými způsoby, které jsou popsané v boxu níže.

Katrňák upozorňuje, že ačkoli se v diskuzi o rovnosti často zdůrazňuje diskriminace žen, v oblasti vysokoškolského vzdělání mají navrch právě ony.

„Máme tu feministická hnutí a někdy se opakuje, že jsou ženy ve všem utlačované a diskriminované. Ale když se podíváme na tato data o vysokoškolském vzdělávání a na genderovou propast, vidíme, že ta už dávno není – naopak ženy mají v tomto ohledu výhodu. Tím nechci říct, že ženy nejsou vůbec diskriminovány – samozřejmě jsou, akorát ne v téhle oblasti,“ dodává sociolog.