Článek
Ve své třídě má Renáta Sakmarová 20 dětí a z toho je 7 cizinců, tři děti jsou v Česku jen krátce, takže češtinu různou rychlostí teprve objevují. K tomu jedno dítě s lehkým mentálním postižením.
„Když děláme testy, tak je musím připravit vždycky aspoň ve třech verzích, aby měly šanci uspět všechny děti,“ popisuje Sakmarová, která je rovněž zástupkyní ředitele na pražské Základní škole Meteorologická.
Nejen Sapa, děti z celého světa
O ní se říká, že umí pracovat s dětmi s odlišným mateřským jazykem. A tak sem míří opravdu velké množství cizinců, tvoří třetinu všech žáků. Nasávají je poměrně snadno, protože kousek odsud je známá tržnice Sapa, jakési neoficiální centrum vietnamské menšiny v Česku.
„Máme ale mezi žáky celou řadu dalších národností. Samozřejmě to jsou děti z Ukrajiny, kromě nich ale třeba žáky z Venezuely, Filipín, Číny, Indie nebo Keni,“ dodává Sakmarová.
K tomu 206 žáků z celkových 660 má speciální vzdělávací potřeby, což jsou žáci s podporou 1 až 3 včetně žáků s odlišným mateřským jazykem (stupně podpůrných opatření jdou od 1 až do 5, žáci s podporou 4 a 5 jsou v běžných školách výjimečně, nejčastěji jsou ve speciálních školách).
Rozhodně tedy ví, o čem mluví, když rozebíráme začleňování žáků do běžného vzdělávání. A volají také po tom, aby došlo k některým změnám, které by jim mohly pomoci.
„Je to nesmírně těžká až sisyfovská práce věnovat se maximálně všem dětem, které jsou přitom na naprosto rozdílné úrovni. Nejsme proti inkluzi, ostatně v inkluzi žijeme jako společnost. Problém ale je, že inkluze ve školách není systémově podpořená,“ říká ředitel školy Alexandros Charalambidis.
Inkluze po Česku – série textů Seznam Zpráv k tématu, které hýbe českým školstvím.
Seznam Zprávy popisují další příběh v sérii Inkluze po Česku, kde se věnujeme stavu společného vzdělání na tuzemských základních školách. V prvním díle jsme popisovali, že neplatí zažitý argument, že by inkludované děti brzdily své nadanější spolužáky. Druhý text se pak věnoval školám, které dosahují nadprůměrných výsledků i přes náročné výzvy, které musí zvládat.
Tentokrát jsme se podívali, jak to vypadá ve škole, kde mají nejen značný počet inkludovaných žáků, ale i cizinců, a jaké kroky by mohly pomoct.
Nejdřív jazyk, pak vše ostatní
Vzhledem k místu, kde ZŠ Meteorologická sídlí a počtu cizinců, kteří sem dochází, je tak jasné, že jejich začleňování je jedním z hlavních témat.
„Neměli bychom cizince koncentrovat, ale rovnoměrně je rozdělovat mezi školy. Zároveň by měli mít nejprve rok intenzivní jazykové přípravy. Ať už na to bude mít škola navíc přiděleného konkrétního učitele, nebo taková příprava bude probíhat mimo základní školu,“ dodává Charalambidis.
Ředitel pražské ZŠ Meteorologická Alexandros Charalambidis.
Zavedení takzvaných průtokových tříd se v Praze řešilo už v průběhu minulého roku. V nich by se žáci měli nejprve učit česky, místo toho, aby byli hozeni bez jakékoliv znalosti češtiny do své kmenové třídy.
„Fungují nám nulté ročníky u středních škol. Na základních školách ale systémová změna chybí, protože stát říká, že máme rovnou integrovat do tříd,“ říká pražský radní pro školství Antonín Klecanda (STAN).
I podle něj by tak bylo vhodné, aby rok probíhala v případě dětí bez jakékoliv znalosti češtiny nejprve intenzivní jazyková příprava.
Že může být takový princip velmi efektivní, popisuje také Martina Škrdlantová z organizace META, která se žákům s odlišným mateřským jazykem dlouhodobě věnuje.
„Klíčem k úspěchu tohoto modelu je ale propojení dítěte s jeho kmenovou třídou hned od nástupu do školy. Žáci, kteří se intenzivně učí česky v průtokové třídě, mohou zpočátku do kmenové třídy docházet například jen na některé hodiny výchov – tělocvik nebo výtvarnou výchovu –, a teprve s postupujícím rozvojem jazyka se přirozeně začleňovat do běžné výuky,“ popisuje Škrdlantová.
Podle ní je zásadní, aby děti věděly, kam patří, a postupně poznávaly své spolužáky a učitele. Pak má takové pozvolné začleňování pozitivní dopad na všechny.
Méně dětí ve třídě. Ale jak?
Dalším krokem, který vyplývá ze zkušeností v pražské ZŠ Meteorologická a mohl by pomoct, jsou méně početné třídy.
„Měly by se snižovat počty dětí ve třídách, kde je větší podíl žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, aniž by to mělo dopad na financování,“ popisuje ředitel Charalambidis.
Dnes sice nefunguje financování jen podle počtu žáků, ke kterému se mimochodem současná vláda zase chce vrátit, ale přesto cíleně nižší počty dětí ve třídě vedou k tomu, že škola dostane o něco méně finančních prostředků.
Seznam Zprávy se proto obrátily s dotazem také na ministerstvo školství, zda by taková možnost přicházela v úvahu.
„Jak ministr Plaga už několikrát uvedl, prioritním úkolem ministerstva školství bude v nadcházejícím období - a v souladu s programovým prohlášením ohledně revize inkluze - realizovat změny tak, aby systém fungoval v nejlepším zájmu každého žáka. Ministerstvo školství se proto bude detailně zabývat všemi podněty,“ vysvětluje mluvčí ministerstva školství Ondřej Macura.
Jedním z řešení by mohlo být i cílené financování škol, které pracují jednoznačně v náročnějších podmínkách, takzvaná indexace, která letos vstoupila v platnost.
„Princip indexace by měl umožňovat všechny varianty podpory, které jsou pro školu funkční. Pokud nepotřebuje třeba dalšího odborníka, ale spíš rozdělit některé početné třídy, taková možnost by měla existovat,“ vysvětluje Lenka Felcmanová, předsedkyně organizace SOFA, která se podílela na inkluzivní reformě.
Zatím je ale problém, že s indexací sice počítá legislativa, ale už ne státní rozpočet. Přitom by mohla pomoci právě i školám, které mají velký počet žáků z ciziny. Když zůstaneme jen v hlavním městě, nejsou výjimečné ani místa, kde je půlka dětí s jinou než českou národností.
„Aby mohla následná výuka plynule probíhat v běžných třídách a celá třída měla možnost naplno rozvinout svůj potenciál, je potřeba, aby stát zohlednil specifickou náročnost vzdělávání v takových školách a nejen finančně je podpořil v zajištění klíčových pozic,“ doplňuje Škrdlantová s tím, že jde o dvojjazyčné asistenty pedagoga, vyučující češtiny jako druhého jazyka a odborné pozice v rámci školských poradenských pracovišť.
Jak mi tady v ZŠ Meteorologická říkají, problém je nejen sehnat, ale i udržet kvalitní lidi. Přeci jen málokdo se požene do náročnější práce, když za ni dostane zaplaceno stejně jako na výběrovém gymnáziu.
A tak volají po skutečně systémovém řešení. Do té doby si musí poradit hlavně sami.
