Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Může se zdát, že začlenění dětí ukrajinských válečných uprchlíků už Česko zvládlo. Do škol ale stále přichází žáci, kteří neumí ani slovo česky. I když už ne v takových číslech jako na počátku ruské invaze na Ukrajinu, stále to znamená pro stovky českých škol velkou porci práce navíc.
Právě na co nejsnazší začlenění žáků do českých kolektivů vypisovalo v posledních třech letech Ministerstvo školství cílenou podporu. Původně mířila na možnost získání ukrajinských asistentek pedagoga, které pomáhaly nejen se začleňováním dětí ve třídách, ale i samotnou výukou, při komunikaci s rodiči nebo také tlumočily. V posledním školním roce bylo možné čerpat příspěvek třeba také na učební pomůcky.
Na další školní rok ale ministerstvo podporu nevypsalo a ani to neplánuje, jak vyplynulo z odpovědi resortu pro Seznam Zprávy. To ale znamená, že se řada škol musela se svými ukrajinskými asistentkami na konci června rozloučit. A od nového školního roku si už budou muset učitelé poradit sami.
„Je to pro nás obrovská komplikace. My máme 100 ukrajinských žáků a příspěvek jsme používali, abychom platili ukrajinské asistentky. Posledního června jsem ale musel všech pět propustit. Vůbec nevím, jak to budeme od září dělat, když k nám stále přichází nové děti, které neumí ani slovo česky,“ říká ředitel liberecké ZŠ Vrchlického Pavel Coufal.
Tamní základní škola nebude rozhodně jediná, pro kterou konec příspěvku bude znamenat problém. Letos od ledna do června rozdělilo Ministerstvo školství podle přehledu zveřejněného na svém webu v rámci podpory celkem 89 milionů korun mezi 193 škol.
Šlo o školy, které měly minimálně 10 ukrajinských žáků s přiznaným uprchlickým statusem a zároveň podíl těchto dětí tvořil alespoň 10 procent všech žáků docházejících do školy.
„Bohužel nemůžeme čekat, že nám někdo pomůže, takže si musíme poradit sami,“ říká ředitel ZŠ Bohumila Hrabala v Praze 8 Matěj Rašovský.
Priority ministerstva jsou jiné
Ten spolu s ostatními kolegy z Prahy 8 sepsal už na začátku roku otevřený dopis, ve kterém ředitelé upozorňovali, že současná forma integrace ukrajinských dětí do českých škol postrádá smysluplnost a ohrožuje kvalitu vzdělávání. Seznam Zprávy popisovaly komplexně situaci v textu níže.
Ministerstvo školství se přesto rozhodlo, že pro příští rok ve speciálních příspěvcích nebude pokračovat.
„MŠMT poskytlo finanční prostředky pro školy s větším počtem cizinců s dočasnou ochranou, tzn. alespoň 10 cizinců s dočasnou ochranou, kteří zároveň tvoří alespoň 10 procent ze všech dětí a žáků školy, i v roce 2025, a to na období od 1. ledna 2025 do 30. června 2025. Zároveň byly školy dopisem upozorněny, že tato forma podpory zajistí financování do konce června 2025,“ napsala v odpovědi pro Seznam Zprávy mluvčí Ministerstva školství Veronika Lucká Loosová.
Školy ale dosud najisto nevěděly, jestli přeci jen nebude možné o příspěvek žádat i v září. Podle informací Seznam Zpráv se o tom na Ministerstvu školství intenzivně jednalo. Roli ale hrál fakt, že rozpočet resortu v letošním roce rozhodně nepřetéká prostředky a priority jsou momentálně jinde – řeší se především několikrát pozměňovaný převod financování nepedagogických pracovníků ze škol na obce a kraje.
„V tuto chvíli se počítá s tím, že nadále bude financována pouze nároková jazyková příprava cizinců, a to z rezervy krajských úřadů,“ dodává Lucká Loosová, na jakou podporu jsou školy odkázané.
Podle Martiny Škrdlantové z neziskové organizace META, která dlouhodobě podporuje žáky s odlišným mateřským jazykem, tak ale české školství přijde o zásadní formu pomoci, kterou bude obtížné efektivně nahradit.
„Tato podpora, z níž školy financovaly především ukrajinské asistenty pedagoga, byla velmi využívaná a osvědčená. Poskytovala pomoc všem zúčastněným – dětem, rodičům, učitelům i celé škole,“ říká Škrdlantová.
Důležité je v tomto ohledu doplnit, že peníze navíc pomáhaly v cílových školách všem žákům, nejen těm ukrajinským. Díky podpoře mohla integrace probíhat snáze a výuka byla smysluplnější pro celou třídu.
Systém běží, ale chybí flexibilita
Když se vrátíme zase ke konkrétnímu příkladu pražské ZŠ Bohumila Hrabala, tak tam si poradili následovně. Nechtěli přijít o svých pět ukrajinských asistentek, které se staly důležitou součástí školy, a tak z peněz, které dostávají od státu na běžnou výuku, část investují do vzniku dvou takzvaných průtokových tříd.
Žáci nemluvící dobře česky budou sice zařazeni do svých tříd, v průtokových třídách se ale budou scházet, aby se nejrychleji naučili jazyk a mohli pokračovat v běžné výuce. Zbylé tři původně ukrajinské asistentky pedagoga se stanou asistentkami běžnými.
„Dokážeme si takhle průtokové třídy zajistit ze státních peněz, ale na úkor výuky, kterou bych místo toho zkvalitnil,“ dodává ředitel Rašovský s vysvětlením, že tenhle balík peněz za normálních okolností používají školy třeba na dělení tříd v některých předmětech.
Neznamená to ale, že by po skončení financování asistentů ukrajinské děti zůstaly úplně bez podpory. Ministerstvo školství už na ně ale bude nahlížet jako na součást širší skupiny žáků s odlišným mateřským jazykem.
Takové děti mají nárok na bezplatnou jazykovou přípravu, jak už výše popsala mluvčí Ministerstva školství. A podle odborníků je systém nastavený poměrně dobře. Navíc od letošního školního roku se maximální rozsah přípravy zvednul až na 400 hodin a rozšířil se i okruh dětí, které mohou výuku češtiny absolvovat.
Na druhou stranu problematickým bodem i nadále zůstává, že se k výuce nedostanou všechny děti. Zaprvé jazyková příprava probíhá jen na určených školách a zadruhé není vždy jednoduché vše skloubit. Speciálně v případě dětí, které musí dojíždět z jiné školy.
Ředitelé z Prahy 8 v už jednou zmíněném otevřeném dopise také popisují, že systému chybí flexibilita. Cizinci totiž do škol přicházejí průběžně během roku a není možné tak vždy zajistit financování jejich výuky. Školám také chybí prostory. Nedostávají se často už na běžné dělení tříd při výuce jazyků, natož pro nárokové jazykové vzdělávání cizinců.
