Hlavní obsah

Kanál Dunaj-Odra-Labe politici plánují kvůli Zemanovi. Ve skutečnosti ho nechtějí

12. 11. 2018

Vizualizace, jak by mohla vypadat křižovatka tří řek u moravského Přerova. (Video: Vojtěch Blažek)

Koridor s náklady až 610 miliard korun se dostane na jednání vlády. Ministři jsou vůči megaprojektu vlažní.

Článek

Jsou to tisíce stran textů, tabulek a obrázků. S jasným výsledkem, k němuž došla skupina desítek expertů: vodní koridor Dunaj-Odra-Labe je možné postavit. Sice s náklady až 610 miliard – ale technicky to je možné a ekonomicky se prý vyplatí.

Tahle nová studie k projektu vysněnému prezidentem Milošem Zemanem půjde zkraje příštího roku na jednání vlády. Ta rozhodne, co dál.

Jenže podle informací Seznamu ověřených z několika zdrojů vláda vodní megakanál stavět nechce. A ministři se staví k náročnému umělému propojení tří řek velmi chladně.

Celá studie za 22 milionů korun vznikla mimo jiné proto, aby politici uchlácholili prezidenta Zemana. Neboli, aby prezident viděl, že se kolem – podle něho zásadního – dopravního a hospodářského projektu něco děje.

Na trase vodního koridoru se plánuje obří výtah pro nákladní lodě. Za 15 miliard korun. (Video: Vojtěch Blažek, Seznam.cz)

O kanálu mluví prezident při každé vhodné příležitosti – například ho připomněl i v červenci ve Sněmovně při hlasování o důvěře Babišově vládě.

A tak není jednoduché najít mezi politiky někoho, kdo by o něm mluvil otevřeně.

„Odmítám názor, že to děláme jenom kvůli panu prezidentovi,“ prohlásil minulý pátek ministr dopravy Dan Ťok, když novinářům představoval hlavní závěry ze studie odborníků.

Právě Ministerstvo dopravy její vypracování zadalo. Podle Ťoka napojení na Dunaj a Odru ministry i premiéra Andreje Babiše zajímá – Ťok poukazuje na to, že se o kanálu zmiňuje i program vlády.

Když se však vrátíte do minulosti, jak to se studií a koridorem v programovém prohlášení vlastně bylo, zjistíte, že na oboje měl vliv právě Hrad.

Ťok: Záleží na vládě

Zakázku na vyhotovení studie vypsal ministr dopravy Zdeněk Žák, který byl v roce 2013 členem přechodné vlády složené hlavně z prezidentových příznivců a oblíbenců.

Vystřídal ji kabinet Bohuslava Sobotky – a ten si vzhledem k ledovým vztahům s Hradem potřeboval prezidenta naklonit. Takže pasáž o kanálu dal i do programového prohlášení, byť s podmínkou, že se stavbou musí souhlasit ostatní státy a musí být zaplacená z unijních dotací.

Opatrně se vyjadřuje v programu i Babišova vláda, která chtěla mít při sestavování na Hradě vstřícného prezidenta: „Po dokončení rozpracované studie proveditelnosti projektu vodního koridoru Dunaj–Odra–Labe rozhodne vláda o dalším postupu,“ uvádí v programovém prohlášení.

A ministr Ťok potvrzuje: „Je otázka, jestli se k přípravám na stavbu přistoupí. Bude to záležet na dalších úvahách vlády,“ říká.

Duel Seznamu: Potřebujeme koridor Dunaj-Odra-Labe? (Video: Seznam.cz)

Hlavně nenaštvat prezidenta

Kanál nemá mezi vládními politiky žádného přirozeného zastánce, lídra, který by si vzal tohle téma za své a cílevědomě ho prosazoval. I ministr Ťok říká, že je spíš pro vybudování části koridoru.

„Motivací Ministerstva dopravy bylo právě tak trošku nenaštvat pana prezidenta. To znamená udělat takovou studii, aby ekonomicky vyšla,“ uvedl pak Jan Skalický z Asociace Dunaj-Odra-Labe, který se hrdě hlásí k tomu, že už před lety o výhodnosti koridoru prezidenta Zemana přesvědčil.

Politici podle Skalického většinou na interních jednáních říkají, že sice nic proti projektu nemají, ale že jim chybí další informace, že se plány musí ještě důkladněji prozkoumat a podobně. „Bohužel ani premiér, ani žádný z ministrů v tuto chvíli není na pozici, že by řekl: Chci,“ shrnul svoji zkušenost Skalický.

A podobně mluví i prezidentův poradce Petr Forman, který se bojí, že drahá studie by mohla časem skončit někde v šuplíku. „Já jsem o tom bohužel z neverbální komunikace s politiky nabyl dojmu, že by to takhle mohlo dopadnout. Ano – studie odpověděla na otázku, že ten projekt má nějaký smysl. Ale není to tahák, který vyhrává volby,“ pochopil Forman.

Například ministr životního prostředí Richard Brabec ještě jako kandidát na post ve vládě na podzim roku 2013 prohlásil: „Je to vizionářsky zajímavý projekt. Ale je potřeba se včas vrátit na zem.“

Dnes tento politik o kanálu nechce konkrétně mluvit. „Máme k dispozici čerstvě studii ke koridoru Dunaj-Odra-Labe, kterou studujeme. Teprve poté bude možné se nějak vyjádřit,“ tlumočila ministrův postoj jeho mluvčí Petra Roubíčková.

Foto: Vojtěch Blažek

Optimisticky po roce 2070

Podle informací Seznamu politiky od kanálu odrazují obrovské náklady (už zmíněných 580 až 610 miliard korun) a gigantický objem prací, kdy by například mezi Pardubicemi a Moravou vznikla vlastně nová řeka – prokopáním koridoru z Labe do Přerova. Seznam už v pátek zveřejnil, co vše by technicky vybudování kanálu vyžadovalo a kde jsou neproblematičtější a nejnákladnější místa.

Také je tady odpor veřejnosti – i ve studii autoři píší, že lidé zkrátka tomuto projektu dokončenému možná za několik desítek let nevěří a nechtějí ho. Zvlášť v situaci, kdy Česko nemá ani dobudované dálnice, by stát řešil stavbu, která by se podle harmonogramu uvedeném ve studii mohla spustit někdy kolem roku 2030. Pokud přípravy začnou hned.

„Je to harmonogram teoretický, optimistický,“ upozornil ale i Luděk Sosna, ředitel strategie na Ministerstvu dopravy.

A pak by bylo nutné dohodnout se s okolními státy – Polskem, Slovenskem a Rakouskem – do nichž by koridor zasahoval, že kanál chtějí a hlavně že na něj dají peníze. Jen to může být otázkou několika let.

Prezidentův poradce Forman ostatně popsal, co se nedávno dozvěděl při jednání s rakouskou náměstkyní ministra dopravy. „Kdybych citoval přesně: Dunaj-Odra-Labe není naše priorita,“ uvedl.

Koridor se dělí na tři větve – labskou, tedy tu zmíněnou novou řeku, což je stavebně i finančně nejnáročnější část. Pak větev oderskou do Polska a jižní větev do Dunaje. Podle Ťoka by bylo možné časem vybudovat alespoň tyto dvě, relativně jednodušší části.

Ministr zemědělství Miroslav Toman, další z prezidentových oblíbených politiků, si myslí, že reálně má šanci hlavně padesátikilometrový úsek na severu Moravy – oderské propojení Ostravy s Polskem. „Ze strany Polska je vstřícný postup, dokonce navrhli zařadit výstavbu do takzvaného seznamu velkých investic v rámci EU,“ řekl ministrův mluvčí Vojtěch Bílý.

Když se před lety seznam těchto investic financovaných z evropských dotací sestavoval, Česko souhlasilo s tím, že kanál mezi nimi nebude.

Doporučujeme

Další zprávy