Hlavní obsah

Karanténa nepustí Izraelce dál než 500 metrů od domů. Nemocnice se plní

Foto: Profimedia.cz

Modlitba u Zdi nářků v Jeruzalémě.

Reklama

17. 9. 2020 17:42

Devítimilionový Izrael zavádí od pátku už druhou celonárodní karanténu. Prezident Reuven Rivlin se před jejím začátkem omluvil občanům za to, že se vláda nezvládla s pandemií koronaviru vyrovnat.

Článek

Když nařídila izraelská vláda 9. března karanténu všem lidem přijíždějícím do země, předběhla tak Světovou zdravotnickou organizaci s jejím prohlášením o světové pandemii. Nyní je židovský stát opět první - tentokrát ve vyhlášení už druhé celostátní karantény.

Ještě v červenci, kdy se ujímal funkce „koronavirový car“ Ronni Gamzu, se mluvilo spíše o socioekonomických ztrátách, které pandemie způsobila, než o druhé vlně. Ta ale Izrael zasáhla plnou silou a denně dnes úřady registrují mezi třemi a čtyřmi tisíci nově nakažených.

Sám Gamzu při nástupu do funkce říkal, že celostátní restrikce neplánuje. Pak se ale vše změnilo - ředitelé nemocnic tento týden vládu varovali, že pokud budou počty nakažených růst jako v posledních dnech, zdravotní systém zkolabuje. Jedna z nemocnic na severu země už ohlásila naplnění kapacit a další pacienty nepřijímá.

Premiér Benjamin Netanjahu tak musel v neděli v televizním vystoupení ohlásit už druhou karanténu. Jak řekl, „zaplatíme všichni těžkou cenu“. Krátce po oznámení odletěl do Washingtonu na slavnostní podpis mírových dohod s Bahrajnem a Spojenými arabskými emiráty.

Právě Netanjahua a jeho ministry z nezvládnutí pandemie mnozí Izraelci viní - k pravidelným protestům volajícím po „Bibiho“ demisi kvůli jeho korupčním aférám přibyly v posledních týdnech i protesty kvůli vládnímu selhání v boji s virem.

Vrchní bojovník s karanténou: exministr zdravotnictví

Tragickou postavou se stal zvláště někdejší ministr zdravotnictví Jaakov Licman, šéf ultraortodoxní strany Jednotný judaismus tóry. Licman byl paradoxně jedním z těch, kdo se snažili novým omezením zabránit, a to kvůli náboženským svátkům. Ještě před svou rezignací (v poslední době zastával post ministra pro výstavbu) prohlásil, že stát vyhlášením karantény „opovrhuje stovkami tisíc občanů“. Páteční začátek karantény totiž vyšel právě na oslavy židovského nového roku, tradiční oslavy nebudou ani 27. září na Jom Kipur, nejsvětější den židovského kalendáře.

Foto: Profimedia.cz

Dnes už bývalý ministr zdravotnictví Jaakov Licman s premiérem Benjaminem Netanjahuem.

Licman tak navázal na některé ultraortodoxní rabíny, kteří už během první vlny tvrdili, že zavření náboženských škol je pro Izrael větší hrozbou než samotný koronavirus. Netanjahu nicméně prohlásil, že odstoupení ministra lituje. Právě ultraortodoxní politické strany jsou pro premiéra obviněného z korupce a podvodů spolehlivými koaličními partnery, kteří ho už dlouhá léta pomáhají držet u moci.

Koronavirová opatření ale nekritizují jen náboženští politici. Někdejší ministr školství a nyní jeden z opozičních vůdců Naftali Bennett prohlásil, že karanténa zlikviduje menší firmy, centrista Jair Lapid zase poukázal na to, že už druhá celostátní karanténa dokazuje, jak vláda v boji s virem selhala.

Lidé se smí vzdálit jedině do zaměstnání

Co tedy Izraelce v následujících třech týdnech čeká? Především zákaz vzdalování se z domova na více než 500 metrů, výjimkou jsou cesty do zaměstnání. Ve vnitřních prostorách se nesmí shromáždit více než deset lidí, ve venkovních pak maximálně dvacet.

Uzavřená zůstanou obchodní centra, restaurace i školy. Kanceláře i obchody mohou zůstat otevřené, nesmějí ale přijímat zákazníky. Výjimkou jsou pochopitelně supermarkety a lékárny.

Netanjahu přiznal, že karanténa znemožní lidem oslavit náboženské svátky tak, jak byli doposud zvyklí. „Nebudou to svátky jako obvykle. Nebudeme je moci slavit v širších rodinách,“ prohlásil.

Na dodržování opatření budou po celé zemi dohlížet tisíce policistů a vojáků.

Zákazy nočního vycházení ve 40 komunitách

Ministerstvo financí vyčíslilo ekonomické škody, které druhá karanténa přinese, na 6,5 miliardy šekelů (asi 1,88 miliardy dolarů). Izraelská ekonomika se už nyní nachází kvůli pandemii v recesi a nezaměstnanost se pohybuje okolo 25 procent.

Předehra k nynější karanténě proběhla už minulý týden, kdy vláda zveřejnila seznam celkem 40 měst, kde bude od sedmé hodiny večer do páté ráno platit zákaz vycházení. Bylo mezi nimi hned několik předměstí Jeruzaléma, někdejší Ježíšovo bydliště Nazaret, části Eilatu, Aškelonu nebo Sderotu. V řadě případů se jedná o ultraortodoxní komunity, s nimiž byly problémy už na jaře, jako je dvousettisícové město Bnei Brak nedaleko Tel Avivu.

Foto: Profimedia.cz

Jeden z chasidských poutníků na ukrajinsko-běloruské hranici.

Izraelské úřady také nyní řeší návrat asi tisícovky chasidských židů, kteří navzdory prosbám vlády odjeli na Ukrajinu oslavit svátky k hrobu zakladatele chasidského hnutí rabbiho Nahmana. Ukrajina je ale odmítla vpustit, židé se proto nacházejí v hraničním prostoru mezi Ukrajinou a Běloruskem. Icik Cohen, jeden z chasidských poutníků, řekl agentuře AFP, že doufá v boží zásah a otevření hranic. „Tančí, zpívají a modlí se,“ popsal situaci na hranicích člen ukrajinské pohraniční stráže s tím, že chasidé odmítají odejít.

Izrael nyní registruje přes 172 tisíc případů nakažených, 1163 lidí už viru podlehlo a 579 je ve vážném stavu.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované