Hlavní obsah

Kdo je kdo v nové Evropské komisi a jaké jsou její plány

Foto: Profimedia.cz

Předsedkyně nastupující Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Reklama

Nové složení Evropské komise pod vedením Němky Ursuly von der Leyenové dostalo ve středu důvěru Evropského parlamentu. Přinášíme přehled všech jejích členů i základní plány nové komise.

Článek

Noví evropští komisaři by se měli svých funkcí ujmout oficiálně 1. prosince. Von der Leyenová ve středu v úvodním projevu nastínila programové vize na období 2019–2024. Na začátku projevu zavzpomínala na sametovou revoluci a dvouhodinovou generální stávku v tehdejším Československu, která se konala právě 27. listopadu před třiceti lety.

„Pro mě ty zmíněné dvě hodiny stávky představují přesně to, co vždy znamenala Evropská unie. Nejde jen o politické strany nebo politiku, pravidla a nařízení, měnu nebo obchod. V samé podstatě jde o lidi a jejich tužby, o lidi, kteří společně hájí svobodu, své hodnoty. Jednoduše lepší budoucnost,” uvedla na začátku projevu von der Leyenová.

Bruselský analytik: Téma klimatu může rozdělovat

Podle bruselského analytika a ředitele tamní pobočky Nadace Roberta Schumana Erica Maurice jsou největšími tématy pro novou Evropskou komisi klimatická změna a digitalizace. „Obě oblasti mohou mít vliv i na ekonomickou a industriální sféru v Evropě,“ popsal.

„Třetím tématem, které zahrnuje i mnoho dalších, je otázka, jakou pozici zaujmout na světovém poli z hlediska ekonomických, strategických a bezpečnostních zájmů,” řekl Seznamu Maurice. „To se týká migrace a spolupráce s Afrikou i multilateralismu a budoucnosti evropské obrany,” uvedl.

Evropská komise v novém složení bude podle Maurice stejně aktivní jako ta pod vedením odcházejícího předsedy Jeana-Clauda Junckera. „S Evropským parlamentem ale bude řešit víc problémů. Von der Leyenová se pokusí, aby se jí podařilo naplnit program, uklidnit tlak mezi členskými státy. Zejména v případě otázky klimatu, která by je mohla rozdělovat,” dodal Maurice.

Kdo jsou členové nové komise?

Chvíli se zdálo, že Evropská komise nedá tým dohromady – při prvních slyšeních kandidátů na post eurokomisařů na přelomu září a října Evropský parlament odmítl hned tři kandidáty. Nyní sedmadvacetičlennou skupinu se ale nakonec podařilo doplnit při listopadovém „grilování“ o kandidáty z Francie, Maďarska a Rumunska.

Ve vedení je tedy Němka Ursula von der Leyenová. Výkonným místopředsedou komise s agendou koordinace práce na Zelené dohodě pro Evropu se stal Nizozemec Frans Timmermans, zkušený eurokomisař, který letos pokukoval po funkci své šéfové. Druhou výkonnou místopředsedkyní je Dánka Margrethe Vestagerová, která zůstává komisařkou pro hospodářskou soutěž, Evropu má navíc připravit na digitální věk.

Posledním výkonným místopředsedou je Lotyš Valdis Dombrovkis, který má na starost práci na hospodářství. Hlavou evropské diplomacie se stal Josep Borrell ze Španělska. Jeho úkolem je kormidlovat evropské zahraniční vztahy a pracovat na jednotnější a asertivnější Evropě.

• Věra Jourová (ČR) – místopředsedkyně, hodnoty a transparentnost

• Maroš Šefčovič (Slovensko) – místopředseda, interinstitucionální vztahy a prognostika

• Margaritis Schinas (Řecko) – místopředseda, ochrana evropského způsobu života

• Dubravka Šuicová (Chorvatsko) – místopředsedkyně, demokracie a demografie

• Johannes Hahn (Rakousko) – rozpočet a správa

• Didier Reynders (Belgie) – spravedlnost, právní stát

• Marija Gabrielová (Bulharsko) – inovace a mládež

• Stella Kyriakidesová (Kypr) – zdraví

• Kadri Simsonová (Estonsko) – energetika

• Jutta Urpilainenová (Finsko) – mezinárodní partnerství

• Thierry Breton (Francie) – vnitřní trh

• Olivér Várhelyi (Maďarsko) – sousedství a rozšíření

• Phil Hogan (Irsko) – obchod

• Paolo Gentiloni (Itálie) – hospodářství

• Virginijus Sinkevičius (Litva) – životní prostředí a oceány

• Nicolas Schmit (Lucembursko) – pracovní místa

• Helena Dalliová (Malta) – rovnost

• Janusz Wojciechowski (Polsko) – zemědělství

• Elisa Ferreiraová (Portugalsko) – soudržnost a reformy

• Adina Valeanová (Rumunsko) – doprava

• Janez Lenarčič (Slovinsko) – řešení krizí

• Ylva Johanssonová (Švédsko) – vnitřní věci

A co Velká Británie?

V seznamu chybí osmadvacátý eurokomisař nebo eurokomisařka, zástupce Velké Británie. Ta ho po odkladu brexitu na konec ledna odmítla jmenovat a uvedla, že do 12. prosince, kdy bude země hlasovat o složení parlamentu, to ani nestihne.

Brusel proto se Spojeným královstvím zahájil v polovině listopadu interní řízení a – čistě teoreticky – by se Británie v budoucnu mohla zpovídat u Evropského soudního dvora, napsal německý server Deutsche Welle. Pokud na brexit nedojde, ostrovní stát bude mít stále možnost svého zástupce nominovat. Von der Leyenová by mu pak musela najít vhodné uplatnění.

Reklama

Doporučované