Hlavní obsah

Kdo víc bere, má mít větší daně? Pro Čechy to pořád platí

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační fotografie.

14. 1. 18:08

Centrum pro výzkum veřejného mínění v prosinci loňského roku zjišťovalo, jak Češi vnímají daně. Ukázalo se, že podpora progresivního zdanění příjmů slábne.

Článek

Když se výzkumníci zeptají obyvatel Česka na daně, přikloní se většina k názoru, že pro lidi s vysokými příjmy jsou příliš nízké, pro průměrně vydělávající tak akorát a pro nízkopříjmové jsou příliš vysoké.

Více než polovina Čechů (55 %) se vyslovila pro progresivní zdanění příjmů, respektive pro to, aby lidé s vyššími příjmy odváděli na daních vyšší procento ze svých příjmů než lidé s nižšími příjmy. Oproti poslednímu výzkumu z listopadu 2018 však jejich podíl mírně poklesl. Aktuální výsledek potvrzuje dlouhodobý trend, že podpora progresivního zdanění příjmů se v posledních letech snižuje. Při srovnání s rokem 2008, kdy byla nejvyšší, se v prosinci 2019 snížila o 20 procentních bodů.

Pohled podle stranických preferencí

Analýza podle jednotlivých sociodemografických znaků a stranických preferencí ukázala, že zdanění lidí s vysokými příjmy za vysoké častěji označují lidé s vyšším příjmem a voliči SPD a Trikolóry.

„V těchto skupinách se zároveň méně často vyskytoval názor, že by tyto daně byly nízké, což naopak relativně častěji uváděli respondenti s nižším příjmem, nespokojení s vlastním životem, hodnotící svoji životní úroveň jako špatnou, důchodci, dělníci, lidé řadící se na pravolevé škále politické orientace jednoznačně k levici a podle stranických preferencí voliči KSČM či ANO,“ uvedli autoři studie.

Jako přiměřené vidí zdanění lidí s vysokými příjmy častěji absolventi vysokých škol, dotázaní s dobrou životní úrovní vlastní domácnosti, z hlediska politické orientace lidé hlásící se ke středu či pravici a voliči ODS či STAN.

Zdanění lidí s průměrnými příjmy hodnotí častěji jako vysoké lidé ve věku 20 až 44 let, se středním vzděláním bez maturity a vyučení, dotázaní s vyšším příjmem, podnikatelé se zaměstnanci a vedoucí pracovníci. Absolventi vysokých škol a lidé se středním vzděláním s maturitou, dotázaní starší 60 let a ti, kdo hodnotí životní úroveň své domácnosti jako dobrou, jej ve zvýšené míře považují za přiměřené.

Absolventi vysokých škol, dotázaní s dobrou životní úrovní domácnosti, lidé řadící se na pravolevé škále politické orientace jednoznačně k pravici a potenciální voliči ODS či STAN také častěji jako přiměřené označovali zdanění lidí s nízkým příjmem. „Naopak názor, že zdanění lidí s nízkým příjmem je vysoké, častěji zastávají lidé se středním vzděláním bez maturity či vyučení, dotázaní hodnotící životní úroveň své domácnosti jako špatnou, z hlediska politické orientace lidé hlásící se jednoznačně k levici a dle stranických preferencí voliči KSČM či ČSSD,“ upřesňují autoři výzkumu.

Daňový systém je stále velkou neznámou

Kromě otázek, které se týkaly daňové progrese, zjišťovalo prosincové šetření, zda lidé rozumí, či nerozumí současnému daňovému systému. Podle vlastního mínění daňovému systému nerozumí přibližně dvě třetiny (67 %) občanů, zatímco o málo více než čtvrtina (26 %) jej podle vlastního vyjádření chápe. „Oproti předchozímu šetření z listopadu 2018 se rozložení odpovědí na danou otázku statisticky významně nezměnilo a velmi podobné výsledky jsme rovněž zaznamenali ve všech výzkumech realizovaných od roku 2007,“ uvádí CVVM.

V Česku daň z příjmů fyzických osob činí 15 procent ze základu daně. U zaměstnance je základem daně superhrubá mzda, tedy hrubá mzda navýšená o povinné sociální a zdravotní pojistné placené zaměstnavatelem. Lidé s měsíčním příjmem zhruba 113 000 korun navíc měsíčně platí sedmiprocentní tzv. solidární daň.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené