Hlavní obsah

Když jsme přijížděli k Černobylu, byla vidět jenom záře, žádný kouř, vzpomíná likvidátor havárie

18. 6. 2019

Byli na místě katastrofy mezi prvními. Jak to tehdy vypadalo? (Video: Milan Šíma, Seznam.cz)

Jevgenij Jašin a Andrej Ziněnko pracovali jako likvidátoři během havárie v černobylské jaderné elektrárně v roce 1986. Patřili mezi ty, kteří byli v prvních minutách po výbuchu umístěni na 4. bloku elektrárny. Jevgenij Jašin například změřil úroveň radiace zóny, kde bylo ještě možné, aby lidé pracovali.

Článek

„Ještě v dubnu a květnu jsem měl úplně spálený obličej, byl úplně červený. Nikdy na to nezapomenu,” říká Jašin.

„Když jsme přijížděli, byla vidět záře. Žádný kouř vidět nebyl, jen ta záře,” dodává Ziněnko.

Teď žijí oba ve Slavutychu a se svými dojmy ze seriálu „Černobyl“ se svěřili redaktorce Rádia Svobodná Evropa.

Oba dva na katastrofu jen neradi vzpomínají. Je to pro ně velmi složité a bolestivé, ale tentokrát udělali výjimku. Likvidátory zaujal seriál, který natočil kanál HBO. Oni o něm pouze slyšeli a podívali se na něj až během schůzky s novináři.

„Bylo těžké se dívat na první díl," říká Jašin. „Za prvé pro to, že vzpomínky to nejsou příjemné. Znovu si to člověk všechno připomněl. Film si některé věci upravil. Je těžké se na to dívat nejenom kvůli vzpomínkám, ale také proto, že autoři ukazují práci personálu bez toho, aby tyto věci konzultovali s techniky, a snaží se ukázat, že když k tomu došlo v Sovětském svazu, tak prostě personál nemohl mít dostatečnou průpravu a schopnosti, aby to vyřešil a že nadřízení nebyli ani dostatečně lidští.“

Jašin i Ziněnko se shodují, že jde o umělecký film, a proto autorům odpouštějí nepřesnosti. Nelíbila se jim však kritika vedení elektrárny. „Veškerou vinu svalili na Djatlova. Nesouhlasím. Absolutně nesouhlasím,” říká Ziněnko.

Od roku 1987 žijí oba ve Slavutychu, což je město, které bylo postaveno pro evakuované obyvatele radiací zasažené Pripjati. Většina jeho obyvatel pracovala na jaderné elektráně v Černobylu, takže se tu stal seriál HBO velkým tématem.

Takový kvalitní a reálný seriál tady ještě nebyl, říká místní novinář Aleksandr Diděnko. „Podařilo se jim 100% zachytit emoce. Je mi jasné, že ti, co tam pracovali, teď budou tvrdit, že nešli touto chodbou a že stranická schůze nebyla v krytu pod elektrárnou, ale někde jinde. Ale ty emoce jsou tam zachycené dobře,” říká Diděnko.

Všichni, se kterými ve městě hovořili reportéři, se ale shodují na jednom: Dívat se na seriál je potřeba – třeba i jen kvůli tomu, aby mladá generace věděla a uvědomila si, k čemu tehdy v Černobylu došlo.

Doporučujeme