Hlavní obsah

Klimatolog: Počasí se po třiceti letech vrátilo k normálu. Ale nezvykejte si

Foto: Seznam Zprávy

Jsou letošní výkyvy počasí v Česku nečím překvapivé? Naopak, míní klimatolog (ilustrační foto).

Reklama

Článek

Letos v zimě bylo hodně sněhu, v únoru neobvykle mrzlo, duben byl chladný a květen dokonce nejstudenější měsíc za mnoho let. Teď nás naopak čekají tropické dny. Je to pro Česko výjimečné? A jak se mění naše klima?

Ptám se já odpovídal klimatolog a člen Mezinárodního panelu pro změnu klimatu při OSN Radim Tolasz.

To, co spousta lidí vnímá jako výjimečné výkyvy počasí, je podle Tolasze přesný opak. Průběh loňského i letošního počasí v Česku vnímá jako neobvyklý návrat v normálnímu středoevropskému počasí. A dochází k němu dokonce po několika desítkách let.

„Před deseti lety jsem říkal, že až se vrátí průměrný rok, tak si všichni budou říkat, co se děje. A už je to tady. Máme průměrné roky a všem se to zdá podivné. Máme pocit, že je třeba hrozně zima, přitom není, protože je to návrat k tomu, jaké počasí tu bylo před třiceti, čtyřiceti lety,“ vysvětlil v rozhovoru klimatolog.

Upozornil, že na takový „standard“ si ale nemáme zvykat. „Normální“ roky prý může jednoduše vystřídat extrémní sucho nebo naopak povodně.

Tolasz se také ohradil proti tomu, že by omezení průmyslové výroby nebo dopravy za koronaviru mohlo mít na změny klimatu nějaký vliv. „Pokud jde o emise, říkám, že každá molekula se počítá. To, že došlo k poklesu výroby a dopravy samozřejmě klima pozná, ale ten pokles emisí byl ale dočasný,“ řekl s tím, že aby snížení emisí mělo na klima vliv, musel by jejich pokles, který byl v loňském roce asi 7 %, trvat nejméně deset let.

Podle Tolasze také spousta lidí věří, že kvůli koronavirovému omezení průmyslu a mobilty v Česku loni na jaře více pršelo. To podle klimatologa není pravda a pokud by to tak bylo, počasí by se zachovalo přesně naopak. „Pokud se atmosféra vyčistí od kondenzačních jader, tak kdyby to tak fungovalo, mělo by být méně deště,“ dodal.

Klimatolog upozornil, že Střední Evropa čelí nárůstu teplot. Třeba proti preindustriální době narostla teplota v Česku o 1,5 °C. Podle předpovědí klimatologů by to mohlo být v roce 2050 dokonce přes 2 °C. To, že se oteplí v Evropě, ale podle Tolasze neznamená, že takto stoupne celosvětový průměr. „Severní polokoule se obecně otepluje více, než je globální průměr,“ dodal.

Jaké změny počasí lze do konce roku ještě čekat? A jak přesné jsou dlouhodobé předpovědi klimatologů?

Poslechněte si rozhovor v úvodním audiu nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.

Ptám se já, Marie Bastlová

Podcast Marie Bastlové. Hard talk rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Reklama

Související témata:

Doporučované