Hlavní obsah

Kognitivní zkreslení. Proč věříme konspiračním teoriím

Kotvení nebo třeba pštrosí efekt, to jsou nejčastější kognitivní zkreslení.

21. 2. 13:47

Víme, že na náš mozek není úplné spolehnutí – všichni si pamatujeme jen něco, uvažujeme pod vlivem emocí a rozhodujeme se nelogicky. To vše může být důsledkem takzvaných kognitivních zkreslení – co to ale vlastně je, na jakém principu zkreslení fungují a jak jich mohou využívat šiřitelé poplašných zpráv a dezinformací?

Článek

Kognitivní zkreslení (anglicky cognitive bias) je systematická, opakovaná chyba v myšlení, rozhodování nebo odhadech. Takto si můžeme udělat závěry o jiných lidech a situacích nelogickým způsobem, a naše závěry mohou být nesprávné.

Kognitivní zkreslení jsou chyby v různých myšlenkových procesech a tzv. mentální zkratky, na jejichž základě bývá vyvozován chybný závěr o různých informacích, které mozek zpracovává. Vytváří tak do určité míry zkreslený pohled na realitu.

Častým spouštěčem těchto zkreslení a mentálních zkratek jsou okolnosti zpracování informací:

  • Nedostatek času pro zpracování informace
  • Nedostatek informací nebo jejich vysvětlení
  • Příliš velký objem informací najednou
  • Selektivní paměť a ovlivnění na základě už dříve zpracovaných informací

V souvislosti s kognitivními zkresleními popisujeme rétoriku propagandy, mediální fauly, dezinformační zprávy, základy psychologie a každé zkreslení zasazujeme do kontextu každodenního zpracovávání informací. Vybrali jsme ta nejčastější, kvůli kterým můžeme být náchylnější k podlehnutí dezinformacím a manipulativním technikám.

  • KONFIRMAČNÍ ZKRESLENÍ - Tendence soustředit se na informace, které potvrzují naše již existující názory.
  • HEURISTIKA DOSTUPNOSTI - Kladení důrazu na snadno dostupné informace o daném tématu.
  • ILUZE SHLUKOVÁNÍ - Tendence vytvářet pojítka mezi náhodnými daty a informacemi.
  • KOTVENÍ - Kladení důrazu na první dostupnou informaci.
  • PŠTROSÍ EFEKT - Rozhodnutí ignorovat nebezpečné či nepříjemné informace.
  • STÁDOVÝ EFEKT - Tendence přijímat myšlenky a názory, které zastávají i ostatní.
  • STEREOTYPIZACE - Předpoklad, že jednotlivci až celé skupiny nesou určité vlastnosti.
  • KOGNITIVNÍ SLEPÁ SKVRNA - Neschopnost uvědomit si a rozpoznat vliv zkreslení na sebe sama.
  • KONZERVATIVNÍ ZKRESLENÍ - Tendence upřednostňovat původní důkazy a informace před novými.
  • ZKRESLENÍ VÝSLEDKEM - Tendence hodnotit kvalitu postupu podle jeho výsledku.
  • EFEKT PODPORY ZVOLENÉHO - Tendence zpětně potvrzovat správnost rozhodnutí.
  • POSLUŠNOST VŮČI AUTORITĚ - Tendence přisuzovat význam názorům autorit.
  • KLAM PŘEŽIVŠÍCH - Dotyčný se soustředí pouze na přeživší příklady z celku a vyvozuje z nich chybný závěr.
  • ZÁKLADNÍ ATRIBUČNÍ CHYBA - Tendence přisuzovat náhodné chování charakterovým vlastnostem.
  • ZAUJATOST ZPĚTNÉHO POHLEDU - Tendence vidět minulé události jako předvídatelné.
  • RÁMOVÁNÍ - Tendence vytvářet vlastní koncepty a perspektivy reality.
  • PRIMING - Podvědomé ovlivnění rozhodnutí na základě předchozích informací.
  • EFEKT SVATOZÁŘE - Tendence posuzovat druhé podle celkového dojmu.
  • SYMBOLISMUS - Tendence přeceňovat nebo podceňovat význam jevů podle toho, jakou ideu podle nás zastupují.
  • PRAVDIVOSTNÍ RELATIVISMUS - Odmítnutí konceptu objektivní pravdy.
  • POLARIZACE - Tendence rozdělovat komplexní celky na dvě části, které jsou vůči sobě v opozici.

Jsou pro vás vysvětlení příliš stručná? Zajímají vás příklady? Rádi byste věděli, jak tyto myšlenkové zkratky využívají alternativní média a propaganda? Přečtěte si více na webu Bezfaulu.net  redaktora Seznam Zpráv Jiřího Burýška, který za něj byl již třikrát nominován na Křišťálovou Lupu.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené