Hlavní obsah

Koktající zrzka? To nebude hvězda. Stala se tou největší a její smrt dodnes dráždí

Foto: Profimedia.cz

Snímek zachycující Marilyn Monroe při osudovém setkání s bratry Kennedyovými.

Reklama

5. 8. 12:20

„Myslel jsem, že je to šťastná dívka, kterou všichni milují. Ale přesto, jak silně zářila, byla obklopena temnotou, které jsem nerozuměl,“ vzpomínal na Marilyn Monroe dramatik Arthur Miller. Byla nalezena mrtvá 5. srpna 1962.

Článek

Slavná herečka se pravděpodobně předávkovala léky nebo spáchala sebevraždu. Její smrt ale ani po desítkách let není lidem lhostejná. O příčinách její smrti dodnes koluje i mnoho konspiračních teorií.

Deník The New York Times den po smrti Marilyn Monroe napsal: „Události vedoucí k jejímu skonu byly v tragickém rozporu s jejím komickým talentem a životním elánem, díky kterým mohly vzniknout takové celosvětové filmové hity jako Slaměný vdovec nebo Někdo to rád horké.“

V českém prostředí je možná nejznámější „zkušenost“ s Marilyn Monroe obsaženou ve stejnojmenné písni kapely Psí vojáci: „Tohle pro něj není / radši si dá někde pivo se známým / než aby se tlouk vode zdi ke zdi svý hlavy a snil / že jen von je ten pravej a jedinej koho chce / Marilyn Monroe…

Zářila obklopena temnotou. Muži ji nadbíhali i se jí báli. Byla suverénní hvězda i nejistá žena trpící depresemi. Médii pronásledovaná celebrita závislá na opiátech a toužící vyměnit role v mělkých komediích za velké dramatické umění.

Foto: Bettmann, Getty Images

Tělo Marilyn Monroe, 6. srpna odpoledne 1962.

Mrtvou Marilyn Monroe nalezli v jejím bytě v Los Angeles 5. srpna 1962.

Jako příčinu smrti stanovili lékaři a vyšetřovatelé předávkování barbituráty s tím, že pravděpodobně šlo o sebevraždu. Ale prakticky od toho samého dne se v médiích šíří i konspirační teorie. Jedna z oblíbených a stále aktuálních tvrdí, že ji zavraždil bratr tehdejšího prezidenta Robert Kennedy. Ostatně kniha bývalého policisty Mikea Rothmillera, přinášející o jeho vině nové „důkazy“, vyšla před měsícem.

Foto: Bettmann, Getty Images

Vstupenka na narozeninovou oslavu prezidenta Kennedyho, která se konala v newyorské Madison Square Garden. Právě na této party Marilyn Monroe zazpívala slavné „Všechno nejlepší k narozeninám, pane prezidente“.

Norma Jeane Mortenson. Takhle hvězda nevypadá

„Někdy si myslím, že jsem stejný blázen jako všichni ostatní členové naší rodiny,“ psala Marilyn Monroe příteli. Její dětství bylo tvrdé.

Narodila se jako Norma Jeane Mortenson v roce 1926. Matka jí brzy po narození svěřila pěstounům. Snažila se s ní sice udržovat pravidelný kontakt, a dokonce ji na čas vzala zpět k sobě, ale v roce 1934 se zhroutila. S diagnózou paranoidní schizofrenie zůstala do konce života v ústavu.

Norma prošla několika dalšími pěstounskými rodinami a v jedné z nich zažila sexuální obtěžování. Začala koktat. Jeden z jejích životopisců tvrdí, že prožitek sexuálního násilí v dětství měl rozhodující vliv na to, jakým se stala dospělým člověkem: „Byla rozzlobená a vystrašená,“ píše Lois Banner.

Využila jednu z prvních příležitostí, jak závislosti na pěstounech uniknout – v šestnácti se vdala za souseda, dělníka Jamese Doughertyho. Podle dalšího životopisce Donalda Spota ovšem později na roky manželství vzpomínala jako na dobu, „kdy umírala nudou“. Rozvedla se v roce 1946.

Marilyn Monroe

- Od roku 1950, kdy hrála v Asfaltové džungli, se představila ve 23 dalších filmech.

- Největší úspěch měly filmy Slaměný vdovec (1955) a Někdo to rád horké (1959).

- Za roli ve filmu Někdo to rád horké získala cenu Zlatý glóbus.

Mezitím už získala první angažmá jako modelka. V roce 1944 pracovala v továrně na výrobu letecké munice a spolu s fotografem Davidem Conoverem nafotila sérii snímků „pracující ženy“, které měly pozvednout bojovou morálku amerických letců.

V roce 1946 podepsala kontrakt s hereckou agenturou, odbarvila si vlasy na zářivě blond a získala první filmovou smlouvu se studiem Fox. Pro něj začala vystupovat jako Marilyn Monroe.

V roce 1950 poprvé zaujala kritiky jako herečka ve vedlejší roli ve filmu Asfaltová džungle.

+15

Oběť nejistoty

„Byla obětí povyku a senzacechtivosti,“ řekl po její smrti slavný herec a krátce i kolega Laurence Olivier. A francouzský spisovatel Jean Cocteau doplnil: „Tragická smrt Marilyn Monroe může sloužit jako hrozivá lekce pro ty, jejichž hlavním zájmem je špehovat a týrat filmové hvězdy. Někteří reportéři ji dokonce špehovali z helikoptéry, vznášející se nad jejím domem. Skandální!“

Marilyn Monroe chtěla být velkou dramatickou umělkyní. Sláva a úspěch v populárních komediích jí nestačily. Ale většina producentů, režisérů, kolegyň a kolegů i diváků ji vnímalo jako sexsymbol. Odjela studovat herectví do New Yorku.

Foto: Bettmann, Getty Images

Božská Monroe zpívá tisícovkám vojáků na americké základně v Koreji, 1954.

„V posledních dvou letech se kolem Marilyn Monroe vedly v Hollywoodu velké spory. Někteří lidé považují za nesmyslnou její aspiraci být vážnou herečkou. To, že odjela studovat herectví do New Yorku, je podle nich směšné,“ psal deník The New York Times. „Obránci Marilyn Monroe tvrdí, že mnoho lidí její talent podceňuje a vidí jen její sex-appeal.“

Nikdy jsem příliš nechápala, co je to ten „sexsymbol“. Vždy jsem si myslela, že symboly jsou ty věci, které se přikládají k sobě. A to je problém – sexsymbol se stává věcí. Nenávidím být věcí. Na druhou stranu, pokud mám být symbolem něčeho, tak ať je to raději sex než cokoli jiného.
MM ve svém posledním rozhovoru

Spory měly i jinou podobu: Jedna skupina viděla herečku jako typickou hvězdu, která zneužívá své výsadní postavení při natáčení. Druzí zdůrazňovali, že je příkladem toho, jak se Hollywood snaží s umělci zacházet jako s pouhým zbožím.

Možná opravdu neměla dostatek talentu, byla naivní a měla slabou vůli. K rozuzlení nedošlo – nejenže zemřela mladá, ale už dva roky před smrtí ztrácela schopnost se na hraní plně soustředit. Její závislost na opiátech se zvyšovala.

Namísto toho, aby prorazila jako velká umělkyně, získávala pověst nespolehlivé kolegyně, která chodí pozdě, není schopna si pamatovat text, dokonce před kamerou zvrací. Kvůli nespolehlivosti nezískala roli ve filmu Snídaně u Tiffanyho. A nakonec ji studio Fox propustilo a žalovalo o náhradu škody za zmařený filmový projekt (nebyla schopna dokončit natáčení filmu Something’s Got to Give).

Někteří filmaři ji ale až do konce obdivovali a věřili: „Byla to jediná slavná herečka, která kariéru postavila na sex-appealu a dokázala ho přebít smyslem pro humor,“ řekl italský režisér Alessandro Blasetti.

Foto: Bettmann, Getty Images

Marilyn Monroe zachycena fotografy po rozpadu jejího druhého manželství s bývalou baseballovou hvězdou, 1954.

Oběť opiátů

Analýza serveru Historynet připomíná, že závislost na opiátech přinesla masivně první světová válka. Morfium se podávalo na ztišení nejtěžších bolestí. A budovalo závislost. Po válce nastoupily barbituráty a amfetaminy– legální drogy, které podle potřeby uklidňují, uspávají, nebo naopak přinášejí energii navíc. A budují závislost.

V padesátých letech minulého století bylo předepisování barbiturátů a amfetaminů bráno jako normální věc a „epicentrem zneužívání drog byl Hollywood“: Pilulky se podávaly jako bonbony na party a pojídaly jako chipsy u pokerových stolů.

Většina hollywoodských umělců v té době pravděpodobně barbituráty i amfetaminy užívala ve velkém. Při natáčení filmu Čaroděj ze země Oz předepisovali lékaři Judy Garland, které bylo tehdy 17 let, amfetaminy, aby měla dostatek energie a hubla. Když kúra vedla k nespavosti, podali barbituráty na zklidnění. Pokud nechtěl prášky některý doktor předepsat, našel se jiný.

Marilyn Monroe trpěla úzkostmi, strachem ze samoty, nespavostí… Podobně jako mnoho jejích kolegyň a kolegů brala barbituráty a amfetaminy jako běžnou pomoc. Několikrát se předávkovala.

Její psychoanalytička Marianne Kris jí v roce 1960 doporučila, aby se pokusila o detox na newyorské klinice. Nedopadlo to dobře.

První dojem z kliniky Marilyn Monroe vyděsil – zamřížovaná okna, zamčené dveře, neustálý dohled, výkřiky pacientů… „Rozbila okno a hrozila, že si podřeže zápěstí střepem. Dosáhla ale jen toho, že ji umístili na izolaci v uzavřeném bloku. Odtud psala svému učiteli herectví Leemu Strasbergovi: „Jsem si jistá, že jestli tu zůstanu, zblázním se. Prosím, pomoz mi, Lee, tohle je poslední místo, kde bych měla být.“

Na klinice zůstala čtyři dny a nebyla to zkušenost, která by přispěla ke zklidnění nebo detoxikaci.

5. srpna 1962 zavolala hospodyně Marilyn Monroe jejího osobního lékaře. Byla noc, v ložnici se svítilo, hrála hudba, ale paní nereagovala… Lékař konstatoval smrt. Marylin Monroe ležela v ložnici sama, nahá a kolem ní byly prázdné lahvičky od léků…

„Skončit, to může být úleva,“ říkala Marilyn Monroe v posledním rozhovoru. „Sláva projde kolem a zmizí, tak sbohem, poznala jsem tě. Vždy jsem věděla, že je nejistá, dočasná. Alespoň je to něco, co jsem prožila. Ale nebyl to můj život.“

Jak zemřela Marilyn Monroe

- Teorii, že Marilyn Monroe zavraždil prezidentův bratr Robert Kennedy, poprvé zveřejnil konzervativní a antikomunistický publicista Frank A. Capell v roce 1964. Oba sourozence obvinil také z toho, že jsou komunističtí špioni.

- Spekuluje se o tom, že Marylin Monroe měla intimní vztah jak s prezidentem Johnem Kennedym, tak s jeho bratrem. Důkazy neexistují. Teorie o vině Roberta Kennedyho vychází z představy, že Marilyn Monroe brala vztah příliš vážně a on se jí kvůli kariéře musel zbavit.

- Letos vyšla kniha bývalého policisty Mikea Rothmillera Bombshell, která údajně přináší důkazy o Kennedyho vině. Autor tohoto textu knihu nečetl. To, že o ní referují výhradně bulvární média, v něm ale vzbuzuje pochybnosti, zda Mike Rothmiller opravdu nějaké důkazy přinesl.

- Teorie o podílu Kennedyů na vraždě Marilyn Monroe má několik větví – vraždit mohla také FBI, aby prezidentovi a jeho bratru pomohla.

- Mohlo to být i tak, že Marilyn Monroe získala tajné zápisky, které ohrožovaly státní bezpečnost. A FBI zasáhla.

- Jedna z teorií tvrdí, že Marilyn Monroe zavraždila mafie, a to tentokrát z opačného důvodu než FBI – aby prezidentově rodině ublížila.

- Asi nejméně pravděpodobná teorie zní, že Marilyn byla odstraněna FBI nebo CIA, protože měla příliš mnoho informací o mimozemšťanech.

- A pochopitelně tu je i „elvisovská“ teorie, že Marilyn stále žije. Bylo by jí 95 let.

- Zdroje: The Wrap, SBS, Newsweek, Sundayworld, Cosmopolitan, Foxnews a mnoho dalších

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované