Hlavní obsah

Komentář: Blatný je jako kůl v plotě

Jan Lipold
šéfkomentátor
Foto: vlada.cz

„Já mám totiž vážně strach, že naše země nebere nastavená opatření vůbec vážně, a přesto se po zdravotnících chce, aby to zvládli.“

Reklama

7. 12. 2020 12:30

Ministr zdravotnictví dál hasí požár, který propukl v době, kdy s politikou neměl nic společného. Jeho osamělost je očividná.

Článek

Ministr zdravotnictví Jan Blatný je v prekérní situaci. Do vlády překvapivě vstoupil koncem října. Na začátku prosince si v ní může úspěšně připadat jako kůl v plotě.

Typická covidová odpověď premiéra, který Blatného jako nástupce Romana Prymuly bleskově vybral, v poslední době zní: „Uvidíme, s čím přijde pan ministr zdravotnictví.“ Když se v nedělních Událostech ČT Michal Kubal ptal, jestli je vláda připravena znovu zavírat obchody a restaurace, Andrej Babiš spustil: Tak to není otázka na mě…

Osamělost ministra zdravotnictví (za ANO) je očividná. Vládní pandemická sestava působí poslední dobou asi tak, že za „zlého“ je tam on a za „hodného“, který nám zařídil nákupy a hospody, Karel Havlíček. A premiér jim to soudcuje podle toho, co je potřeba dát na Facebook. Zbytek kabinetu se v podstatě stáhl do ústraní, a to včetně vicepremiérů Jana Hamáčka a Aleny Schillerové.

Ať si to šéfuje Blatný. Dal ses na vojnu, tak se ukaž, pozorují ho vládní mazáci.

Jistě, ministr zdravotnictví je tím, kdo má pandemii v popisu práce, a Jan Blatný zdá se pracuje, až se z něj kouří. Předpokládám, že mu už došlo, jak nevděčná práce to je. Nedivil bych se, kdyby za křečovitým apelem na „milionové pokuty“ a přiznáním „já mám totiž vážně strach, že naše země nebere nastavená opatření vůbec vážně, a přesto se po zdravotnících chce, aby to zvládli“ stálo právě poznání, že bude označen za viníka hrozícího společného průšvihu.

Který přitom nehrozí nijak překvapivě. Připomeňme, že uvolnění pravidel od 3. prosince odpovídalo parametrům statistik jen s hodně odřenýma ušima. A sami politici jen o několik dní dřív uznávali, že situace rozhodně nadmíru výtečná není. Přesto se na hraně stupňů 4 a 3 otevřelo, což byl evidentní risk. Když se teď čísla dál zhoršují (jde hlavně o číslo R a o procento pozitivních testů), není to důsledkem mikluášských oslav, ale toho, že situace na začátku prosince ještě nebyla zralá. Z hrozivých statistik a smutné reality v říjnu a listopadu jsme se nevybabrali, na to byla předchozí opatření příliš měkká.

Ministr Blatný dál hasí požár, který začal doutnat a pak naplno propukl v době, kdy ještě spokojeně náměstkoval v brněnské fakultní nemocnici. Když vláda v pandemii prošustrovala kapitál důvěry, Blatný ještě s politikou neměl nic společného. Pokud občanům vyčítá, že nedodržují covidovou disciplínu, snad chápe, že za to mohou i jeho noví kolegové ze Strakovky. Ale s tím už nic nenadělá, nadrobeno je.

Minulost pochopitelně nikoho moc nezajímá. Blatný je tím, kdo si to „vyžere“ a do koho se teď hučí ze všech stran. Přičemž pravděpodobnost, že ať udělá to či ono, bude to špatně, je vysoká. A to všechno bez nějakého viditelného politického krytí zad nebo alespoň „solidarity“.

Budeme teď otvírat a zavírat jako jojo? Hospody, obchody, lanovky? Ministře odborníku, poraď si, jak umíš: Politici ti to okomentují.

Nedivil bych se, kdyby si pan Blatný říkal: Měl jsem já tohle zapotřebí?

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované