Hlavní obsah

Komentář: Piráti chtějí křest ohněm. Úspěch není zaručen

Martin Čaban
Komentátor
Foto: Jan Mihaliček, Seznam Zprávy

Projekt Ivana Bartoše žije dál, takže Piráti nemusejí znovu hledat sami sebe.

Reklama

16. 11. 6:30

Vzhledem k tomu, co Pirátům provedli kroužkující voliči, před stranou pro toto volební období žádné dobré možnosti nebyly a nejsou.

Článek

Vláda nakonec bude – aspoň zkraje svého fungování – pětikoaliční. Piráti nakonec přesvědčivou 82procentní většinou schválili vstup do vznikajícího kabinetu Petra Fialy a proroctví o dramatickém kvasu uvnitř Pirátské strany, který by mohl vyústit v úprk do opozice, zůstala nenaplněna.

Jedním slovem by to rozhodnutí šlo označit za „rozumné“. Navzdory státotvornému nadšení lídrů všech pěti stran nelze při nejlepší vůli použít slovo „dobré“. Piráti vybrali ze dvou špatných variant tu méně špatnou. Vzhledem k tomu, co jim provedli kroužkující voliči, před nimi pro toto volební období žádné dobré možnosti nebyly a nejsou.

Piráti jsou zkrátka pro tuto Sněmovnu stranou o čtyřech poslancích. A pro stranu o čtyřech poslancích je hlavním a nelehkým úkolem přežít do dalších voleb tak, aby nevypadla z povědomí voličů a mohla si v dalším volebním souboji sebevědomě říct voličům o reparát. To bude ve vládě o fous jednodušší, než by to bylo v opozici. Tam by se čtyři poslanci Pirátů utopili mezi 92 zástupci kraválové populistické opozice tvořené hnutími ANO a SPD. Vládní angažmá také umožní Pirátské straně udržet na výsluní veřejného zájmu více lidí, kteří v minulé Sněmovně získali zkušenosti a prokázali pracovitost i kompetenci, ale které starostenský kroužkovací masakr vyautoval ze zákonodárného hřiště.

To jsou z pohledu Pirátů dvě hlavní výhody účasti v kabinetu oproti opozičním lavicím. Další nezanedbatelnou výhodou je uchování Ivana Bartoše pro další politickou práci. Odchod do opozice by v tuto chvíli nepochybně znamenal Bartošův konec v čele strany. A tím také ztrátu pirátské identity, kterou stávající předseda v posledních letech budoval a ztělesňoval. Z této ztráty by logicky vyplynula potřeba hledat identitu novou, takříkajíc od píky. Ani to nemůže strana zdecimovaná nečekanou kroužkovací pohromou v danou chvíli potřebovat.

Aby nevznikla mýlka – Ivan Bartoš bude mít svým straníkům na volebním celostátním fóru co vysvětlovat – od špatného výsledku celé koalice PirSTAN přes obří ztrátu pirátských mandátů až po třenice a kompromisy vznikajícího vládního společenství. Ale výsledek referenda o účasti ve vládě dává jeho projektu přes všechny potíže novou životaschopnost. Pozice, kterou Bartoš v budoucím kabinetu Pirátům vyjednal, není vzhledem ke sněmovním počtům vůbec nedůstojná.

Z toho všeho ale nevyplývá, že ve vládě čeká Piráty skvělá budoucnost. Vyplývá z toho jen, že v opozici by jim bylo hůř. Vládní angažmá bude extrémně náročné pro všechny zúčastněné a Piráti mají všechny předpoklady stát se v novém kabinetu otloukánky. Matematicky prostě vznikající většina čtyři pirátské hlasy ve Sněmovně nepotřebuje, což do jisté míry předurčuje postavení Pirátů ve vládě.

Koaliční smlouva nedává Pirátům právo veta ani u návrhů, které jsou zásadní a do Sněmovny se mají předkládat jako takzvaně „koaličně dohodnuté“. „Koaličně dohodnutým“ se může klidně stát i návrh, s nímž Piráti nebudou souhlasit. Pro zisk tohoto označení potřebuje návrh většinu hlasů ministrů z jedné i druhé koalice. A Piráti budou mít v kabinetu tři ministry oproti čtyřem starostenským, takže většinu v této koalici hravě obstará STAN. Pirátské poslance pak koaliční smlouva zavazuje k podpoře takového návrhu, i když pro něj jejich ministři na vládě nehlasovali.

Na druhé straně tato pozice umožňuje Pirátské straně sehrávat voličsky často vděčnou roli „opozice ve vládě“, aniž by fakticky došlo k zásadním komplikacím v chodu vládní i sněmovní procedury.

I kvůli tomu lze očekávat v pětikoaliční vládě dost dynamické vztahy. Podobně jako kvůli pirátským rozhodovacím libůstkám – může se klidně stát, že kvůli závažným vládním rozhodnutím budou koaliční partneři Pirátů čekat na výsledky několikadenních referend, jako bylo i to zatím poslední. To nepřidá ani na kvalitě vztahů uvnitř kabinetu, ani na akceschopnosti vládního týmu.

Na každý pád dali členové Pirátské strany najevo, že nestojí o prezidentem Zemanem často zmiňovanou suchou skývu opozice, ale – když už se ta šance naskytla – chtějí pokřtít svůj politický projekt vládním ohněm. Bude to ukrutná dřina, úspěch není zdaleka zaručen, ale šance na přežití se tím pro danou chvíli maximalizují. Víc si dnešní Piráti přát nemohou.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované