Hlavní obsah

Komentář: Premiérovi taky vládnou nemehla

Miloš Čermák
Novinář, spolupracovník Seznam Zpráv
Foto: Profimedia.cz

Běháte s rouškou? Podle některých expertů to dokonce zlepšuje výkon.

Reklama

Ze slupky premiéra najednou vyleze opoziční politik, který začne zpochybňovat vládní opatření.

Článek

Vrtá vám hlavou, proč Česko patří k nejhorším na světě v tom, jak se vypořádává s pandemií? A to prakticky podle všech myslitelných metrik? Docela dobrá odpověď je ukryta ve výrocích Andreje Babiše o tom, že běhat s rouškou je nesmysl, že požádal právníky, „aby se na opatření podívali“ a že „požádá ministerstvo, ať to opatření zformuluje jasně“, to vše ve vyjádření televizi CNN Prima News.

Nechme stranou, jestli je běhání nebo ježdění na kole s rouškou či respirátorem příjemné. Skoro určitě ne, byť teď zrovna probíhá na běžeckých serverech docela zajímavá debata o tom, že běhat s rouškou není tak hrozná zkušenost, jak to vypadá. Podle některých expertů učí běžce lépe „hospodařit“ s dechem, a tím, že do těla vrací část oxidu uhličitého, může i stimulovat k lepšímu výkonu.

Ale jako běžec klusající každý den pro radost mohu zodpovědně potvrdit, že je to spíš otrava.

To ale není důležité. Pro účely této glosy ani není důležitá debata o tom, zda běhat venku v blízkosti ostatních je, nebo není epidemiologické riziko. Co Čech, to epidemiolog vystudovaný na sociálních sítích, a tak by ta debata byla dlouhá a stěží plodná.

Podstatné je podle mě něco jiného: vláda v čele s Andrejem Babišem vyhlásila jakási opatření, kterým říkáme „velmi tvrdá“. A velmi naléhavě a emotivně nás požádala, abychom je dodržovali.

Částečně se to daří, což vidíme všichni, když vytáhneme paty z domu nebo když pozorujeme sebe i ostatní. Nepochybně skoro každý z nás nějaká nařízení porušuje, ať už úmyslně a hrdě, anebo neúmyslně či s pocitem viny. Ale podstatné je, že se více či méně snažíme tuhle nepříjemnou věc nějak se ctí absolvovat.

A pak, když se to aspoň trochu daří, tak s populismem, který přesahuje všechny myslitelné meze, vystrčí hlavu splachovací a omyvatelný instantní politik jménem Andrej Babiš, a začne si hrát na „hlas rozumu“ a „hlas lidu“. Ze slupky premiéra najednou vyleze opoziční politik, kterému stejně jako nám „vládnou nemehla“.

Ten člověk má buď rozdvojenou osobnost, a pak je nebezpečný sobě i okolí, anebo ukazuje hroší kůži nebývalé kvality.

Zpochybňování „vlastních“ opatření je nezodpovědné, nepromyšlené a hloupé. Když začne premiér torpédovat nařízení své vlastní vlády, jako by se policistům, kteří už teď balancují na tenké hranici mezi kontrolou a buzerací, vysmál do tváře. Proč by si odteď měl kterýkoli občan této země brát na běh v zastavěné části obce roušku, jak žádá ministr zdravotnictví, když přece premiér říká, že je to nesmysl?

A neříká náhodou stejný „selský rozum“, který premiérovi poradil, že běhat s rouškou je nesmysl, že podobný nesmysl je s rouškou i chodit? Protože jaký je – podle tohoto rozumu – rozdíl mezi během a chůzí? Aha?

Zastánci represivních opatření mohou stokrát opakovat, že nejde o „zdravý rozum“ konkrétních opatření, ale o to, že zákazy a nařízení mají celkově změnit chování populace.

Jak říkám, osobně jsem spíš proti tomuto opatření a podle mě by úplně stačilo nařídit roušku všude uvnitř a venku tam, kde je víc lidí v bezprostřední blízkosti. Ale znovu a naposled opakuju, že tady jde o chování lidí a respekt k tomu, co vyhlašuje vláda.

A když předseda vlády sám zpochybní ta nejtvrdší nařízení, povede to logicky k tomu, že lidé nebudou dodržovat ani ta měkčí, takzvaně rozumnější. A že policie nebude ani nic vymáhat, protože přece nechce být za pitomce. A my všichni budeme stále best in covid.

Reklama

Doporučované