Hlavní obsah

Konec černého uhlí v Česku? Těžba skončí, bude se ale dovážet

Foto: OKD

Těžba v OKD končí už příští rok. Ilustrační foto.

Reklama

18. 9. 7:15

Moravskoslezský kraj je prvním uhelným regionem v Česku, který se musí vypořádat s uhelným útlumem. Těžba tu skončí už na konci příštího roku.

Článek

Státem vlastněná společnost OKD má definitivně ukončit těžbu černého uhlí v Moravskoslezském kraji už koncem příštího roku. Firma přitom zvažovala i pokračování činnosti v dalších letech, protože cena uhlí na trhu za poslední rok stoupla skoro na trojnásobek a těžaři vydělávají.

Urychlená příprava těžebních lokalit, s jejichž využitím se donedávna už nepočítalo, by ale přišla na miliardy korun a je velmi komplikovaná, takže je prodloužení životnosti posledních černouhelných dolů v České republice málo pravděpodobné.

Potvrzuje to i mluvčí OKD Naďa Chatová. „V tuto chvíli je platné rozhodnutí představenstva OKD o ukončení těžby do konce roku 2022. Jiné termíny ukončení těžby nejsou v současné chvíli aktuální,“ uvedla pro SZ Byznys.

Moravskoslezský kraj je tak za posledních 30 let prvním ze tří uhelných regionů v Česku, který se musí s koncem těžby vyrovnat. Problémy, které to přináší, popisuje v rozhovoru náměstek moravskoslezského hejtmana Jakub Unucka. Ten má v krajské vládě na starosti právě přechod od těžby k náhradním aktivitám, příchod moderního průmyslu a přerod z hornického kraje v moderní „smart region“.

Co v souvislosti s uhelným útlumem teď nejvíc řešíte?

Jak se do budoucna bez toho uhlí obejít. V OKD se už těží jen koksovatelné uhlí, ne uhlí pro energetiku. Ale místní teplárny uhlí pořád potřebují, takže se třeba do Karviné paradoxně už dnes dováží uhlí z Austrálie.

Chcete říct, že teplárny ve stále ještě hornickém regionu topí australským uhlím?

Ano. Většina se ho vozí z Polska, ale také z Austrálie, z Brazílie, z Ruska. U nás v kraji je na centrálním vytápění závislých 250 tisíc domácností, to je tak 700 tisíc lidí. Něco málo tepla se dělá z plynu, ale většina z uhlí, u nás, na rozdíl od zbytku země, hlavně z černého.

Jakub Unucka

  • Náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje, zodpovědný za dopravu, průmysl a „chytrý kraj“.
  • Vystudoval strojařinu na VŠB-TUO, kariéru začínal v IT firmě AutoCont.
  • Od roku 2005 člen ODS.
  • V letech 2010 až 2017 místostarosta města Klimkovice na Novojičínsku.
  • Do vedení kraje přišel po volbách v roce 2016.
Foto: Moravskoslezský kraj

Náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Jakub Unucka.

Kolik uhlí potřebuje Moravskoslezský kraj nahradit?

Ještě před třemi lety se tady spotřebovalo šest milionů tun černého uhlí. OKD v té době těžilo už jen zhruba půlku, půlka se dovážela. Asi polovina těch šesti milionů tun se spotřebovala na výrobu koksu pro ocelárny, asi šestina na výrobu elektřiny, zbytek na vytápění.

Začněme elektřinou. Ve vašem kraji je jediná domácí černouhelná elektrárna v Dětmarovicích. Patří skupině ČEZ a do dvou let by měla skončit.

ČEZ o tom má definitivně rozhodnout nejpozději v březnu příštího roku. Kdybychom uvažovali normálně, mohla by sloužit jako záložní kapacita, protože její bloky jsou schopné při výpadku v síti rychle naběhnout. Ale dobře, v tomto legislativním prostředí Dětmarovice skončí a elektřinu pro hutě a místní průmysl budeme brát z Temelína. ČEZ už kvůli tomu v Dětmarovicích staví novou rozvodnu.

Počítá se u vás s nějakým větším náhradním zdrojem za zavřené Dětmarovice?

Víme, že ČEZ intenzivně shání v našem kraji pozemky pro solární elektrárny v celkové kapacitě 2,4 gigawattů. Je to vlastně adekvátní náhrada 800megawattových Dětmarovic, protože má-li solární výroba elektřiny nahradit uhelnou, potřebujete na to trojnásobnou kapacitu. Soláry ale ani tak neřeší výrobu přes zimu.

Nakopne nás první blackout

A náhradní kapacita pro období sezonních výpadků obnovitelných zdrojů se nějak řeší?

Ne. Mohou to řešit plynové kogenerační jednotky, které by se stavěly v teplárnách. Ale aby se opravdu stavěly, musí se k tomu stát nějak postavit a garantovat investorům výkupní cenu elektřiny. Protože proč by jinak firmy jako Veolia kogenerace stavěly? Pokud jim nevychází návratnost takových investic, tak řeknou: „Jdeme pryč, tady máte klíče od teplárny a dělejte si s tím, co chcete“. V Česku se zatím žádný systém kapacitních rezerv nechystá. Ona by s tím musela souhlasit Evropská unie, jinak by šlo o nedovolenou veřejnou podporu. Ale aby s tím souhlasila, musel by ji o to někdo požádat. Poláci to stihli, Češi ne, ta jednání jsme propásli.

Takže zatím tu není žádné řešení. Všichni strkají hlavu do písku, všichni se tváří, že problém nenastane, všichni říkají: Soláry nás zachrání. Ale nezachrání. Já říkám – jediné, co nás opravdu nakopne, bude první blackout. Pak se to řešit začne.

Co uhlí, které se dnes používá na výrobu koksu pro dvě největší domácí hutě – ostravskou Liberty Steel a Třinecké železárny? Přežijí koksárny v Ostravě a Třinci konec těžby v OKD?

Ostravské koksovny uhlí od OKD neberou už několik let, dovážejí ho. Ale výroba koksu se tady dá nakonec i ukončit, hutě si s tím poradí. Bude to stát nějaké stovky pracovních míst a slévárny v Česku, v Německu, v Rakousku, v Itálii budou bez ostravského koksu. Ale to nás nemusí úplně trápit. To, co opravdu musíme nějak vyřešit, jsou dva miliony tun uhlí, které se tady využívají pro vytápění podniků a domácností.

Jak se černé uhlí v teplárnách ve vašem kraji nahradí?

Je to problém. My jsme na to dělali podrobnou dopadovou studii. Zkoušeli jsme všechno možné, co jde energeticky využít. Zjistili jsme, že když spálíme veškerý odpad, úplně všechno, co v kraji vyprodukujeme ať z domácností, nebo z průmyslu, tak nahradíme zhruba 100 tisíc tun uhlí. Zároveň u nás ale není žádná spalovna odpadu. Dá-li pánbůh, první bude v roce 2027 v Karviné. Takže s odpadem do té doby nemůžeme počítat a náhrada těch 100 tisíc tun uhlí zatím chybí.

Co náhrada uhlí biomasou?

Ta se u nás už dnes spaluje v Krnově a ve Frýdku-Místku. Biomasa ovšem – aspoň podle mne – není obnovitelný zdroj. Dnes máme ještě dřevo z kůrovcové těžby, ale co třeba za pět let? To budou naše teplárny vozit biomasu z Brazílie?

Máme spočítané, že když spálíme všechno, co v našem kraji vyroste, všechno, co je schopna půda v kraji vygenerovat, tak se tím dá nahradit nějakých dalších 100 tisíc tun uhlí. Ale ve skutečnosti, reálně, z toho můžeme spálit nejvýš tak 30 procent. Biomasa v tom problému neřeší nic. Prostě nic.

Malé reaktory? Ve 40. letech

Nedá se v hornickém regionu využít pro energetiku důlní plyn, metan?

Také jsme to zkoušeli spočítat. Máme obrovskou výhodu, že metan máme, přirozeně se vyskytuje v uhelných dolech a také se v OKD těžil. Z 95 procent se používal na ohřívání vzduchu pro horníky na horních patrech, dnes pro toto teplo není využití. Takže určitý potenciál tu je. Podnikat v důlním metanu chce státní podnik DIAMO.

Dnes je u nás monopolním zpracovatelem metanu soukromá firma Green Gas, která vlastní stovky kilometrů potrubí a desítky kogeneračních jednotek, které dokážou z plynu vyrobit elektřinu a teplo. Navíc umí kombinovat metan se zemním plynem. Já pevně doufám, že se Diamo s Green Gasem domluví. Důlní plyn ale chceme prioritně použít pro vytápění průmyslových zón, které by měly vzniknout v důlních areálech.

Budou se nás ptát: „To jako kupujete pozemky od Bakaly?!“ Ale bez Bakalovy firmy Asental se na Karvinsku nedá postavit prakticky nic většího.
Jakub Unucka, náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje

Zvažovali jste další možnosti, jak řešit teplárenství v kraji?

Zvažovali jsme i malé modulární jaderné reaktůrky kolem 120 megawattů. Máme vytipované čtyři lokality, kde by mohly stát: Ostrava, Dětmarovice, Třinec a Blahutovice. Malý reaktorek dneska stojí zhruba miliardu dolarů, když se podíváme na obraty třeba Třineckých železáren nebo Metalimexu, tak proč by nemohly české soukromé firmy takové reaktory postavit a provozovat?

Ale po jednání s Jaroslavem Mílem (bývalý vládní zmocněnec pro stavbu nového jaderného zdroje, pozn. red.), s ministrem Havlíčkem a s předsedkyní SÚJB paní Drábovou je zřejmé, že do roku 2044 v Česku žádný reaktůrek stát nemůže, protože dřív nebudou komerční malé reaktory certifikované.

Takže vám pro přestavbu moravskoslezského teplárenství zbývá dovážený zemní plyn. Řešení, ke kterému směřuje centrální zásobování teplem i jinde v Česku.

Plyn je pro nás dnes jediná možnost. Takže jsme se zabývali tím, kdy ho tady můžeme dostatek mít. A zjistili jsme, že v Havířově v roce 2022, protože tam dostatečný plynovod je, v Karviné v roce 2024, tam stačí postavit kilometr potrubí. Největší problém je v Ostravě, tady to vypadá, že plyn by tam mohl být tak v roce 2025.

Do té doby, pokud skončí těžba v OKD napřesrok, se do tepláren v Karviné nebo Ostravě bude dovážet uhlí ze zahraničí?

Ano. Jiná možnost není. Jinak tady lidi zmrznou, bez legrace.

Průmyslové zóny s daňovou úlevou

Co se stane s areály dnešních dolů, až skončí těžba?

Ty přebírá od OKD státní podnik Diamo. My chceme, aby se z nich místo mnohaleté rekultivace co nejdříve stavěly průmyslové zóny. Kraj je připraven do toho vložit peníze. Takové jsou plány na dolech Lazy, Paskov, Staříč nebo 9. květen. Průmyslová zóna na bývalém dole by mohla být energeticky naprosto soběstačná. Měla by si vyrábět energii z důlního metanu, případně ze surovin, které leží na haldách.

My bychom ale chtěli, aby naše nové průmyslové zóny byly po vzoru Polska i zvláštními daňovými zónami. V Polsku to funguje velmi jednoduše: Každý zlotý, který investor nevyvede ven, mu stát odpustí na daních. A investoři v Polsku také nevyvedli za deset let ven ani zlotý. Zaměstnávají v zónách 80 tisíc lidí a veškeré zisky reinvestují. Státní rozpočet to nestojí nic, je to výborné, je to funkční.

Kolik útlum uhlí zruší ve vašem regionu pracovních míst?

Samotné OKD mělo šest tisíc lidí, tři tisíce z nich poslali do důchodu, 1 500 zaměstnali v Diamu, 1 500 se někde umístilo. V tuto chvíli vím nejvýš o jednotkách nebo desítkách bývalých zaměstnanců OKD, kteří nemají práci. Tam žádný sociální dopad nebyl, stát se o ty lidi postaral. Bohužel se nepostaral o lidi zaměstnané v navazujících firmách. Od horníků najímaných přes agentury až po holky, které prodávají noviny v trafice u šachty.

To je kolik lidí?

Toto zjistit bylo těžké. Tři měsíce jsme intenzivně dělali na analýze firem, které jsou závislé na OKD, a došli jsme k číslu zhruba 4,5 tisíce lidí, kteří by měli být postiženi koncem OKD. Nebude to úplně tragické, poptávka po zaměstnancích tady v kraji je velká. Z pohledu celého kraje se zdá, že konec OKD nemusí být katastrofa. Z pohledu Karviné, případně Orlové, to katastrofa trošku je, zvlášť pro lidi bez kvalifikace. Karvinsku je potřeba něco akutně nabídnout. Proto chceme průmyslové zóny.

Foto: Shutterstock.com/Nicole Kwiatkowski

Britský Project Eden inspiruje i politiky Moravskoslezského kraje.

Místo těžby uhlí těžba dat

Jaký typ výroby tam může přijít? Hejtman Ivo Vondrák říká, že v Moravskoslezském kraji nahradí těžbu uhlí těžba dat. Je to reálné?

My perspektivně chceme, aby do průmyslových zón šli nájemci s náročnější činností. Nabídneme jim, že čím víc se sem umístí vědy a výzkumu, tím menší dostanou nájem. Vezměte si firmu Brose v Kopřivnici…

To jsou dodavatelé dílů pro autoprůmysl, že?

Ano, začínali výrobou, dnes mají tuším přes 550 vývojářů na produkty související s elektromobilitou. To je perspektivní. Ale zpátky ke Karvinsku. Všude ve světě, kde se pokusili uhelný průmysl nahradit jiným těžkým průmyslem, to dopadlo špatně. Ale v regionech, kde udělali tlustou čáru za uhlím a začali řešit třeba zdravotnictví, výrobu umělých kyčlí a podobně, tak to zpravidla dopadlo dobře.

Máte na Karvinsku investory pro nové, neprůmyslové projekty?

Rádi bychom přišli třeba s něčím, jako je britský Project Eden (unikátní botanická zahrada vybudovaná na místě bývalého kaolinového dolu v Cornwallu, pozn. red.). Tam se nechtěli na prostředí poškozené těžbou dívat, tak tam postavili obrovské skleníky. V polovině z nich dělají výzkum, na půlku se jezdí dívat turisté. Mohou na jednom místě přecházet mezi tropickým a subtropickým pásmem, je to vyhlášená atrakce.

My jednáme s Angličany o využití jejich franšízy, nabízí se spojení se Slezskou univerzitou, která by mohla areál provozovat. Takových záměrů v Česku moc není, mohli bychom pak své zkušenosti nabízet dál. Patří to mezi strategické projekty v kraji, prošlo to hodnocením, máme na to přislíbených 2,6 miliardy korun.

Karvinská botanická zahrada

Kde přesně by český projekt Eden stál?

Máme vytipované zhruba tři lokality, potřebujeme asi 12 hektarů. Rozhodovat nakonec musí město Karviná. Pokud se z toho opravdu podaří udělat turistickou atrakci, bude třeba vybudovat v blízkosti hotely, služby…

Project Eden má obdobné parky na Tchaj-wanu, v Číně, v Americe. Ale u nás by to byl první takový v kontinentální Evropě. Samozřejmě má to obrovská rizika, a i kdybychom se s Brity domluvili, pokud neseženeme komerčního partnera, tak to nepůjde postavit. Slezská univerzita nemůže provozovat hotely, hospody a služby, které by se k tomu musely vybudovat. I tak myslím, že by to mohlo být pro kraj zajímavé, mohlo by to povzbudit turistický ruch. Ale narážíme na základní problém – drtivá většina pozemků na Karvinsku patří stále Zdeňku Bakalovi, bez spolupráce s ním se nehneme. A víte, jaký je vztah české vlády vůči Bakalovi.

Jasně, pokud od bývalého majitele OKD budete kupovat pozemky za veřejné peníze, bude to politický problém.

Je to limitující, budou se nás ptát: „To jako kupujete pozemky od Bakaly?!“ Ale bez Bakalovy firmy Asental se na Karvinsku nedá postavit prakticky nic většího. To je realita.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované