Hlavní obsah

Koronavirus není to nejhorší, co lidstvo kdy potká, říká šéf covid centra

Foto: Nikol Mudrová, Seznam Zprávy

Přednosta Jan Bláha ukazuje vstup na covidové oddělení KARIM ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze.

Reklama

30. 10. 6:00

Nechci situaci nijak zlehčovat, říká přednosta Jan Bláha. Každodenní informace o počtu zemřelých či nakažených ale podle něj o ničem nevypovídají. Víme, že to zvládneme, říká o současné situaci.

Článek

Seznam Zprávy se byly podívat na covidovém oddělení Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny (KARIM) ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze, kde hovořily s místním přednostou Janem Bláhou.

Na jeho oddělení se lečí pacienti v opravdu vážném stavu a potřebují intenzivní péči. „Je asi podstatné říci, že u nás nezemřel nikdo jinak úplně zdravý pouze na covid-19,“ říká.

Podle Bláhy je nyní problém hlavně v nedostatku vyškolených sestřiček, které umí obstarávat pacienty. „Hlavní problém českého zdravotnictví je, že celá ta diskuse o tom, jestli sem mají přijet doktoři z Ameriky nebo se mají koupit ventilátory, je absolutní nesmysl,“ říká Bláha. „Háček je v tom, že není personál,“ vysvětluje.

Foto: Nikol Mudrová, Seznam Zprávy

Přednosta doc. MUDr. Jan Bláha, Ph.D., MHA.

Jak u vás nyní funguje covidové oddělení a v čem je rozdíl oproti jaru?

Situace se od jara změnila v tom, že na jaře jsme ze začátku nevěděli co a jak. Museli jsme si všechna opatření a postupy nastavit. V tuto chvíli jsme jen oprášili to, co jsme věděli, že funguje a máme vyzkoušené.

Z hlediska samotné péče nám je v podstatě jedno, jestli je to kriticky nemocný pacient kvůli tomu, že má covidové postižení plic, a je proto případně i na ECMO (mimotělní podpora života, pozn. red.), nebo zda se dostal do stejného stavu z jiného důvodu, než je covid-19 . Z medicínského hlediska je pro nás způsob práce v podstatě stejný.

Co je jiné, je samozřejmě podstatně větší míra ochrany personálu, především našich sestřiček. Pro ně je to mnohem těžší práce, protože ony jsou těmto těžkým podmínkám vystaveny především a musely si nastavit trochu jiné fungování a jinak si práci rozvrhnout. Většinou jsou tři hodiny vevnitř, pak jdou na chvíli ven a zase se tam na tři hodiny vrací. A tak pořád dokola. V tomhle je nyní péče jiná, v tom je těžká a komplikovanější. Kvůli používání dost nepohodlných ochranných prostředků.

Jak jste na tom momentálně s kapacitou? Kolik je volných lůžek?

V zásadě volných lůžek máme zatím tolik, kolik je potřeba. Není to tak, že jsme si řekli, že tady budeme mít nějaký fixní počet lůžek a ten nepřekročíme. Vždy, když zaplníme to, co v tuto chvíli máme vyčleněno, tak vytvoříme další, protože pořád musíme poskytovat péči i pro ostatní pacienty, kteří jsou kriticky nemocní, ať už covid je, nebo není. Do těch stavů se dostávají i ostatní, takže nechceme si tady udělat nějakou kapacitu, která by byla volná a nevyužitá. Posouváme a měníme ta oddělení tak, abychom uspokojili obě dvě skupiny pacientů. Přeměňujeme necovidová lůžka postupně na covidová.

A jak jste na tom s personálem?

Hlavní problém českého zdravotnictví je, že celá ta diskuse o tom, jestli sem mají přijet doktoři z Ameriky nebo se mají koupit ventilátory, je absolutní nesmysl. Kapacita lůžková, monitorová a ventilátorová je v Čechách dostatečná. Háček je v tom, že není personál, konkrétně zkušené sestry. Chybí jich dlouhodobě stovky a nyní další stovky, protože jsou samy nemocné nebo jsou s dětmi, co nechodí do školy, doma.

Doktorů je tady také relativně dost. Všechna ARO mají zavřená lůžka dlouhodobě, protože nemají kvalifikované sestřičky. V tuto chvíli jedeme na kapacitu, kterou jsme už dlouho neměli otevřenou, museli jsme udělat nějaké reorganizace, stáhli jsme sestry z anesteziologických oddělení, ze sálů do intenzivní péče. Sestry z jiných jednotek, těch mezioborových, jsme využili tam, kde nejsou tak těžcí pacienti, takže je teď zaučujeme u nás, aby pomohly na části našich oddělení.

A co například medici, mohou pomoci s touto situací?

Zatím jich moc není a nevím, jak to mají s výukou, takže do toho úplně nevidím. Na jaře jsme jich tu měli najednou ze dne na den dvacet. A teď jich máme pár a přijdou s tím, že mohou přijít maximálně na dvě služby týdně. Ale medik, upřímně řečeno, není ten, kdo to zachrání.

Medik toho sice hodně ví o nemocech, ale neví nic o péči o kriticky nemocného pacienta.* Neumí se dívat na monitor a včas poznat blížící se problém, neumí obsluhovat přístroje, na kterých závisí život pacienta, neumí bezpečně připravovat a podávat léky, neumí se postarat o všechny další potřeby pacientů. Pro mě je někdy jednodušší zaučit nezkušenou sestru, která má ale nějaké návyky, než medika. Medik je velmi sofistikovaný a chytrý sanitář. Je trošku naivní představa, že medici zachrání intenzivní péči. V tomhle, co se teď děje, rozhodně ne. Stejně tak, pokud by k nám šel pracovat lékař jiné odbornosti, to vůbec nepřichází v úvahu, to by udělalo více škody než užitku.

Kde by se daly ještě vzít sestry, které by mohly na těchto covidových odděleních pomáhat?

Na prvním místě sestry z anesteziologie, ty mají k intenzivní medicíně nejblíže ze všech. Tím, že se méně operuje, jsou snadno využitelné na pooperačních jednotkách intenzivní péče, které navíc většinou i dobře znají. Tato oddělení pak mohou být využita pro obecnou intenzivní péči, necovidovou, nebo jsou z nich udělány právě covidové JIP.

Problém covidu-19 a jeho nejtěžšího průběhu, to znamená nutnosti připojení pacienta na umělou plicní ventilaci, je ten, a to se nijak neliší od chřipky, že takto těžké plicní poškození většina oborových JIP léčit neumí. Nedělají to. Tyto stavy vyžadují vysoce specializovanou péči anesteziologicko-resuscitačních oddělení a ani všechna ARO pracoviště tyto stavy běžně neléčí.

Počítáte s tím, že se situace vzhledem k počtu nakažených bude ještě zhoršovat?

Počítáme s tím, že pacientů bude více. A kolik jich bude, nevíme. Až tento týden jsme konečně z ministerstva zdravotnictví začali dostávat prognózy vývoje situace, vláda se doteď vůbec neobtěžovala nás jakkoli informovat, na co se máme připravit a kdy. Takže i my jsme si mohli dělat vlastní odhady jen na základě informací z médií, kde se to ale také hemží experty exhibicionisty na obou krajích spektra.

Musím říct, že toto médiím neodpustím. Vláda situaci nezvládá, ale média neustálým rozdmýcháváním hysterie nesou stejnou vinu. To média stvořila popírače covidu-19 i zavírače všeho. Vadí mi neustálá manipulace s čísly a jejich dezinterpretace. Počet testovaných, počet nakažených, počet zemřelých, počet na JIP, počet volných ventilátorů atd. Pořád dokola. Společnost nemluví o ničem jiném, ale přitom ani většina zdravotníků není schopna z těchto čísel vyvodit relevantní závěry. Natož laická veřejnost.

Takže jsme připraveni, jak nejlépe umíme. Věříme, víme, že to zvládneme, protože jako intenzivní péče jsme se vždycky něčemu a ze dne na den museli přizpůsobovat. Jsme zvyklí neustále reagovat na změny a přizpůsobovat se jim. Pro nás tedy nakonec současná situace zase až tak stresová naštěstí není. Děláme svou práci, akorát že ve skafandrech.

Kolik pacientů přijímáte zhruba za týden?

Není to úplně pravidelné. Naše klinika se zaměřuje především na ty nejtěžší pacienty s covidem-19, protože díky tomu, že jsme součástí Kardiocentra VFN, jsme jediní, kteří si dokážou pro pacienta i ve zcela kritickém stavu dojet i do jiné nemocnice. Tam si ho připojíme na transportní ECMO a převezeme k nám. U nás jsou tedy pacienti i z jiných ARO, takže v tomto jsme asi trochu jiní než ostatní.

Stále se snažíme –a naštěstí jsme i schopni – v tomto pomoci ostatním pracovištím. V pondělí jsme zvýšili covid kapacitu ze šesti na deset lůžek. A všech deset je již zaplněných. Takže jsme vytvořili další covid lůžka a momentálně máme 12 covid pacientů, z toho 4 na ECMO. Během týdne jsme tedy zvýšili kapacitu na dvojnásobek.

Kolik lidí se z toho těžkého stavu zhruba zotaví?

Otázkou je, jak definujete těžký stav. Každopádně na našem oddělení, kde jsou nejtěžší pacienti, je mortalita zhruba 25 procent. Což si myslím, že je relativně málo.

A jsou to spíše starší pacienti?

Věkový medián máme asi 65 let. Ale věk není rozhodující faktor, tím je celková kondice organismu. Je asi podstatné říci, že u nás nezemřel nikdo jinak úplně zdravý pouze na covid-19. Všichni měli nějaké významné základní onemocnění nebo patřili do nejrizikovější skupiny, tj. obézní diabetici s hypertenzí. Tato skupina dobře nedopadá a řekl bych, že všichni bychom si z toho měli včas vzít jasné varování, že dbát o životosprávu a svou tělesnou kondici není rozhodně ztráta času.

Jinak mnohokrát denně všemi zdůrazňované číslo, kolik lidí s covidem-19 zemřelo, je příkladem určité manipulace. To číslo děsí, ale přitom nic neříká. Když si srovnáme týdenní úmrtnost za poslední roky, letošní rok zatím nijak nevybočuje. Denně zemře v ČR asi 300 lidí, polovina z nich na kardiovaskulární onemocnění a čtvrtina na onkologická. Měli bychom se tedy ptát: kolik z těch, kteří zemřeli s covidem-19, mělo současně závažné onemocnění srdce či zhoubný nádor? Pokud tři čtvrtiny, tak při zatím stejné týdenní úmrtnosti jako v minulých letech není covid-19 nejspíš to nejhorší, co lidstvo kdy potkalo a potká.

Tím určitě nechci situaci nijak zlehčovat a je mi líto všech, kterým někdo z blízkých zemřel. S covidem-19 i bez něj. Chci jenom říct, že jedno číslo je jenom číslo, pokud k němu není odpovídající vysvětlení, a že statistika je někdy jen hra s čísly.

Jak pacienti zvládají takto složitou situaci?

U nás těžko říct, protože jsou většinou v umělém spánku. Ale vážně. Mají samozřejmě obrovský strach. Při tom, co už půl roku denně ze všech stran slyší, ho mít musí. To při vší snaze už ovlivnit nemůžeme. Pro mě je proto zásadní, jak situaci a stejný stres z médií zvládají všichni u nás na klinice. A tady je naštěstí klid, žádná panika a naopak úplný spoleh. Stejně jako to bylo na jaře. To je skvělé a pro mne obrovská satisfakce.

*Aktualizace: U otázky, která se zaměřovala na mediky, jsme upravili větu v odpovědi pana přednosty Bláhy. Svou odpověď po autorizaci zmírnil.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené