Hlavní obsah

Nezvykle lehký průběh nákaz omikronem? Pozor na unáhlené závěry

Foto: Shutterstock.com

Vizualizace varianty koronaviru B.1.1.529 omikron.

Reklama

29. 11. 2021 19:10

Celý svět teď chce vědět, jak nebezpečná je varianta koronaviru omikron. Neví to ale zatím nikdo a zodpovědět klíčové otázky nějakou dobu potrvá. Odborníci vyzývají k trpělivosti a varují před unáhlenými závěry z kusých informací.

Článek

O víkendu se ve světových médiích začala šířit nadějná výpověď jihoafrické doktorky o nápadně lehkých příznacích nakažených variantou omikron na jejím pracovišti v Pretorii. Tamní odborníci na epidemiologii a infekční onemocnění ale vyzývají svět, aby počkal s unáhlenými závěry.

„Upozornění: My víme, že urychlené pochopení závažnosti průběhu onemocnění u varianty omikron je naprosto zásadní, ale zatím je prostě příliš brzy na spolehlivá data,“ napsal na Twitter jihoafrický infektolog Richard Lessells.

Lessellsova výzva měla obecný charakter, z jeho dalších vyjádření je ale patrné, že ho k sepsání výzvy inspirovaly články o výpovědi jihoafrické doktorky Angelique Coetzeeové. Ta mluvila například s britským Telegraphem a popsala, co viděla na svém pracovišti, kam byli přijati nakažení variantou omikron.

Symptomy nakažených omikronem jsou podle ní zcela odlišné od těch, které zná od předchozích variant. Nejčastější byla podle ní únava a vysoký tlak a nedocházelo ke ztrátě čichu. Celkově průběh více než 20 pacientů Coetzeeová hodnotila jako podstatně lehčí, než dosud vídala u nakažených jinými variantami.

Povzbudivá slova doktorky, která se rychle rozšířila po celém světě, jsou ale podle Lessellse příkladem „časné zprávy, ke které by se mělo přistupovat s opatrností“.

Současná pozorování v nemocnicích podle Lessellse může zkreslovat skutečnost, že většina raného šíření se zřejmě odehrála mezi mladými lidmi, protože za první ohniska v JAR se považují univerzity. To je ostatně v souladu i s příběhem Coetzeeové, která uvedla, že většina nakažených byli zdraví mladí muži.

Obecnějším a možná i hlavním sdělením Lessellse je nicméně to, že v tuto chvíli se vědci v otázce průběhu nákazy variantou omikron prostě nemají o co opřít.

Na otázku, jestli má varianta vliv na průběh nakažených, se dá spolehlivě odpovědět až poté, co se to projeví ve statistikách hospitalizací, přičemž první data, kde by takový efekt mohl být vidět, podle Lessellse v JAR očekávají „v dalších týdnech“.

Problém se týká i dalších palčivé otázky

Lessells není sám. Jeho názor sdílí například i šéf jihoafrického Centra reakcí na epidemii (CERI) Tulio de Oliveira a podrobněji to v článku s titulkem „Trpělivost je klíčová aneb proč se ještě týdny nebudeme vědět, jak je varianta omikron nebezpečná“ rozebral i časopis Science.

Problém s nejistotou se totiž týká i dalších palčivých otázek, jako je infekčnost varianty a odolnost proti vakcínám či imunitě po nákaze.

Co se týká infekčnosti a rychlosti šíření omikronu, existuje několik skutečností, které naznačují, že by mohla být vyšší než u delty. Zatím je to hlavně dominance a rychlost nástupu varianty v provincii Gauteng, problematický profil mutací a celkový nárůst případů v celé JAR, což už Seznam Zprávy podrobněji rozebraly v dřívějším článku.

Nově se ukazují i další náznaky, jako například výsledky analýzy odpadních vod z předminulého týdne ukazující podezřele vysoké množství viru. Čísla ale ani tady opět nejsou dost vysoká na to, aby se o ně vědci mohli opřít.

Science k tomu uvádí slova amerického odborníka na infekční onemocnění Kristiana Andersena z výzkumného institutu Scripps Research v San Diegu, který záležitost vysvětlil na konkrétním příkladu, kdy dojem nakažlivější varianty vyvolaly takzvané superšiřitelské události.

V San Diegu Andersen sledoval „explozi“ nárůstu případů stejné varianty viru SARS-CoV-2 čítající tisíce případů. Důvodem ale byla série superšiřitelských událostí na místní univerzitě, a nikoliv infekčnější virus, což je i důvod, proč o této variantě ze San Diega ve světě nikdo neslyšel. V jihoafrické republice jsou podle něj počty nakažených zatím tak nízké, že nelze vyloučit podobnou příčinu.

A nejde jen o superšiřitelské události. Na rychlost šíření může mít vliv celá řada dalších faktorů a situace se proto při takto malých číslech těžko vyhodnocuje.

Vzpomeňme si na situaci při vyhodnocování vyšší infekčnosti varianty delta.

O té odborníci v Británii diskutovali týdny a měsíce. Zvažovalo se například, že nárůst mohl být způsoben možná jen vysokým importem z Indie, protože Spojené království má jednu z největších komunit občanů s indickými kořeny. Někteří odborníci zastávali názor, že by rostoucí dominance delty zase mohla souviset s tím, že přistěhovalci z Indie často bydlí ve vícegeneračních domech. Až když varianta začala zvyšovat zastoupení v nových případech po celé zemi, bylo možné spolehlivě říct, jestli a o kolik rychleji se šíří.

Nejprve se navíc odhadoval o 40 % rychlejší přenos, až posléze se upřesnil na 60 %.

Reakce je rychlá

Srovnání s deltou ale nabízí ještě jeden postřeh - reakce i přísun informací o variantě omikron je podstatně rychlejší než v minulosti.

Na omikron vědci výrazněji upozornili teprve minulý týden, což bylo jen pár dní poté, co byl objeven první případ, a už minulý pátek dala Světová zdravotnická organizace (WHO) variantě nejpřísnější označení „znepokojivá“ (VOC).

Delta to samé označení dostala 11. května poté, co už se měsíce šířila v Indii a po celém světě. WHO ji před přeřazením do kategorie nejnebezpečnějších variant nejprve měsíc evidovala jako variantu hodnou pozornosti (VOI).

Bezprecedentně rychlý je i přísun informací o omikronu přímo z Afriky. Je tak možné, že zodpovězení zásadních otázek bude rychlejší než u delty.

Že by to tak mohlo být, naznačují i informace od předních výrobců vakcín. Například firmy Pfizer/BioNTech už minulý týden oznámily, že do 14 dní zjistí, jak je jejich vakcína proti variantě účinná a do 100 dní jsou schopny připravit upravenou vakcínu pro případ, že ta stávající bude málo efektivní.

Vývoj speciální posilovací dávky oznámila i Moderna a podobně jsou na tom dle svých vyjádření i společnosti Johnson & Johnson a AstraZeneca. Druhá zmíněná firma údajně už sbírá reálná data v afrických státech Botswana a Svazijsko, aby zjistila, zda je vakcína Oxford/AstraZeneca proti variantě omikron účinná. Firma Janssen, která vyrábí jednodávkovou vakcínu, rovněž provádí testy a zvažuje potenciální vylepšení své očkovací látky.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované