Hlavní obsah

První data. Co už víme o nové variantě koronaviru, která straší svět

Foto: Profimedia.cz

Snímek z laboratoře jihoafrického Centra reakcí na epidemii (CERI), kam se teď upíná pozornost celého světa.

Reklama

26. 11. 2021 15:22
aktualizováno • 26. 11. 2021 16:01

Výskyt nové varianty koronaviru B.1.1.529, která se šíří z jihu Afriky, už se potvrdil i v Evropě. Varianta vyniká vysokým počtem mutací, což naznačuje odolnost protilátkám, předběžná data ukazují, že se možná i rychleji šíří.

Článek

Co chvíli přibývá další stát, který ve snaze zamezit šíření nové varianty viru SARS-CoV-2 vyhlašuje různá opatření. Svět se varianty B.1.1.529 začal bát i přesto, že klíčové otázky ohledně jejích vlastností ještě nejsou zdaleka zodpovězeny. Seznam Zprávy přináší přehled toho, co už je o variantě známo.

Kde se vzala?

Úplně první případ varianty B.1.1.529 byl zachycen v Botswaně 11. listopadu. Krátce poté se objevily další v Jihoafrické republice. Z té nyní pochází drtivá většina známých případů. Kde se doopravdy objevila jako první, se ale zatím neví. Světová zdravotnická organizace (WHO) ji eviduje s datem označení 24. listopadu a s prvními dokumentovanými vzorky „z více zemí najednou“.

Pozornosti odborníků i médií se variantě dostalo poté, co na ni tento týden upozornil britský virolog Tom Peacock z Imperial College London. Ten nahrál její profil mutací na veřejnou databázi a informoval o něm na Twitteru. Peacock nyní zdůrazňuje, že na variantu jen upozornil a kredit za její objevení patří vědcům v Botswaně, Hongkongu (kde byla zachycena u cestujícího z JAR) a JAR.

Vysoké množství mutací se podle ředitele genetického institutu londýnské univerzity UCL Francoise Ballouxe mohlo nastřádat při chronické infekci jedné osoby s oslabeným imunitním systémem, možná neléčeného člověka nakaženého virem HIV.

Mutace a varianty koronaviru

Virus SARS-CoV-2 se stejně jako jiné RNA viry šíří prostřednictvím napadených lidských buněk, kde vytváří své kopie. To mu umožňuje další šíření. Při tvorbě kopií mohou vznikat náhodné „překlepy“, tzv. mutace.

V případě, že je tato mutace pro virus z nějakého důvodu výhodná (například urychluje jeho šíření nebo pomáhá unikat imunitnímu systému), bude se taková mutace šířit dále. Pokud nějaká linie nasbírá více mutací, které jsou pro ni výhodné, může taková linie získat výraznou výhodu nad ostatními liniemi a šířit se rychleji. Pak se mluví o významné variantě.

Čím více lidí je nakaženo virem, tím více vzniká mutací, a tím větší je i šance, že vznikne nová varianta. Očkování proti viru snižuje počet nakažených, a tím omezuje počet mutací a šanci vzniku nových úspěšných variant viru. „Očkování také vytváří nepříznivé podmínky pro virovou replikaci v naočkovaném infikovaném jedinci,“ popisuje vědkyně Petra Mlčochová, která covid zkoumá na University of Cambridge. „Naopak čím více se bude virus replikovat, vytvářet větší počet svých kopií, tím větší je pravděpodobnost, že vytvoří mutace.“

Kolik je kde případů?

Situace kolem počtu případů varianty se vyvíjí velmi rychle. Ještě ve čtvrtek ráno byly známy jen tři případy varianty B.1.1.529 z Botswany, šest z Jihoafrické republiky a jeden z Hongkongu. Teď už je jasné, že případů je určitě víc.

Ještě ve čtvrtek přišla z JAR zpráva o minimálně 77 případech. V pátek oznámily první nalezené případy i Izrael a Belgie. V Hongkongu údajně také došlo k rozšíření varianty na jednoho dalšího člověka v karanténním hotelu.

Klíčová je ale v tomto ohledu především zpráva od jihoafrického Centra reakcí na epidemii (CERI). Jeho šéf Tulio de Oliveira v posledním hlášení ze čtvrtečního večera píše, že varianta je zřejmě zastoupena v až 90 % nových případů v malé ale nejlidnatější provincii JAR Gauteng. Rozšířená je podle něj navíc už i ve zbytku JAR. S předběžným odhadem podle něj pomohlo i to, že variantu lze poznat i z PCR testů bez potřeby sekvenace celého genomu, která je podstatně náročnější.

Jak rychle se šíří?

Právě zpráva o dominanci varianty v provincii Gauteng budí největší obavy. Naznačuje to totiž, že se B.1.1.529 šíří rychleji než delta.

Rychlost šíření se pokusil graficky znázornit deník Financial Times. Graf ukazuje, jak se v JAR zvyšuje podíl varianty mezi analyzovanými vzorky viru den za dnem od jejího prvního objevení ve srovnání s variantami delta a beta.

Sám John Burn-Murdoch, který statistiky a grafy pro britský deník zpracovává, ale na Twitteru upozorňuje, že data dostupná z Jihoafrické republiky jsou zatím „velmi předběžná a všechno se ještě může změnit“.

Jaká je covidová situace v JAR?

Znepokojení posiluje i hypotéza, že by varianta B.1.1.529 mohla být důvodem rostoucích čísel v zemi. I tady ale podle novináře Financial Times platí, že čísla potvrzených případů varianty i celkově nových nákaz jsou v JAR příliš nízká na to, aby se mohla souvislost potvrdit.

Další graf z dílny Financial Times ukazuje podezřelý nárůst případů souběžně s objevením nové varianty. V JAR je zatím plně proočkováno jen 24 % populace.

Co víme o schopnosti varianty odolávat protilátkám?

Předpoklad, že B.1.1.529 je odolnější proti imunitní odpovědi, vyplývá především z toho, že má výjimečně hodně mutací (32) na takzvaném spike proteinu. Ten hraje klíčovou roli při vstupu viru do buňky a jsou proti němu zacílené i vakcíny.

Obavy vzbuzuje už jen jejich počet, který je vyšší než u ostatních dosud známých variant. Korespondent BBC pro zdraví a vědu James Gallagher napsal, že velký „počet mutací automaticky neznamená špatnou zprávu a je důležité, co která mutace dělá“. Druhým dechem ale dodal, že panuje obava, že virus s tolika mutacemi už se bude hodně lišit od původní varianty, proti které byly navrženy vakcíny, což se může podepsat na jejich efektivitě.

Například britský ministr zdravotnictví Sajid Javid prohlásil, že očekává pokles efektivity vakcín nejméně o 40 %. Svůj odhad ale nepodložil ničím konkrétním.

Co víme o jednotlivých mutacích?

Seznam mutací detailně rozebral Jeffrey Barrett, který v britském Sanger Institutu, což je zavedená světová kapacita v sekvenování viru SARS-CoV-2, šéfuje genomické iniciativě pro covid-19.

Za „zjevně špatné“ označil Barrett devět mutací (na obrázku červenou barvou), které už jsou známé z již pojmenovaných variant spadajících do skupiny „znepokojivých variant“ (VOC), což je termín Světové zdravotnické organizace (WHO) pro nejnebezpečnější varianty. U alfy, bety, gamy a delty ale byly zastoupeny separátně, zatímco B.1.1.529 je má všechny najednou.

Oranžově označil Barrett tři mutace, u kterých se předpokládá, že zřejmě mají významný vliv na virus, ale nevyskytly se zatím u žádné varianty ze skupiny VOC.

Dalších jedenáct mutací označených modrou barvou se o ostatních variant vyskytuje buď vzácně, nebo jsou dokonce zcela neznámé. Na to ve vyjádření pro SZ upozornil ve čtvrtek i český odborník Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky AV ČR, podle kterého se u takových mutací nečeká, že by zvyšovaly potenciál šíření. Barrett k tomu napsal, že o nich je potřeba získat víc dat, mohou být podle něj bezvýznamným vedlejším produktem, ale u těch zcela nových nelze vyloučit, že jsou „funkční“.

Jen jediné mutaci Barrett přiřadil zelenou barvu. Jde o D614G, která je běžná ve všech variantách známých od začátku pandemie.

Zbytek mutací označených různým odstínem fialové se podle odborníka sice nevyskytl v žádné variantě ze skupiny VOC, ale „existují o nich data, která naznačují, že by „možná mohly být funkční“.

Jak bude takový mix fungovat dohromady, ale nikdo neví. Odhadnout si to netroufá ani Barret. „Profil mutací je špatný, ale nevíme, jak budou fungovat dohromady nebo jak se bude chovat virus s tolika změnami,“ napsal odborník.

Co bude dál?

Situace se má tedy tak, že zatím není dost informací na spolehlivé zodpovězení nejdůležitějších otázek. Z toho, co už je ale známo, je zřejmé, že svět se varianty B.1.1.529 nelekl bez pádných důvodů.

Nyní bude zásadní vývoj v Jihoafrické republice, odkud se v příštích hodinách a dnech dají čekat další data o tom, jak rychle se nová varianta šíří v porovnání s deltou.

Svůj postoj k variantě má také ještě v pátek přehodnotit WHO. Očekává se, že B.1.1.529 dostane jméno z řecké abecedy a bude zařazena do kategorie vyšší nebezpečnosti. Zatím ji WHO řadí do skupiny VUM neboli variant pod dohledem.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované