Hlavní obsah

Koronavirus pod kontrolu hned tak nedostaneme. A bude hůř, bojí se lidé

Foto: David Neff

Obavy z toho, že nebudou mít peníze na splácení svých závazků, mají převážně lidé ve věku 18 až 29 let (ilustrační snímek).

Reklama

24. 3. 11:25

Původní strach z neznámé nemoci po roce pandemie začíná opadat. Naopak mírně roste nejistota ohledně toho, jestli si lidé udrží svůj životní standard a jestli nebudou muset sahat do rezerv.

Článek

Zatímco loni v březnu na začátku pandemie se Češi báli kvůli koronaviru o své zdraví, o práci, ale zároveň předpokládali, že situace relativně rychle pomine, tak o rok později si už na pandemii zvykáme a zároveň razantně roste počet lidí, kteří si myslí, že se s ní v horizontu půl roku nevypořádáme.

A zároveň začínají narůstat obavy spojené s nedostatkem peněz: z růstu cen, z toho, jestli si udržíme životní standard, jestli nebude nutné sáhnout do úspor a jestli zvládneme splácet své závazky.

Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který realizovala agentura Ipsos pro středeční konferenci Univerzity Karlovy Rok s covid-19. A jak dál?

Přímý pocit ohrožení nemocí covid-19 od loňského března klesl o deset procentních bodů, a jak je v grafu patrné, zároveň razantně narostl počet respondentů, kteří se domnívají, že pandemie bude trvat ještě déle než půl roku.

Podle Jakuba Malého z agentury Ipsos, která stojí za průzkumem, klesá pocit osobního ohrožení, protože si lidé na novou situaci zvykají. „To znamená, že lidé pochopitelně vědí o infikovaných nebo hospitalizovaných v jejich okolí, ale stává se to více součástí situace. Je tam moment přivyknutí, který je zásadní pro identifikaci normálnějšího stavu, než tomu bylo na jaře loňského roku,“ vysvětluje Jakub Malý.

A přestože klesá i obava ze ztráty zdroje obživy, z dalšího dotazování je patrné, že mezi lidmi vzrůstá pocit nejistoty ohledně finanční situace. Jak už jsme v úvodu článku popsali – jestli si udrží svůj životní standard.

Mezi bohatými a chudými se prohlubují rozdíly

Podle Jakuba Malého je ještě příliš brzy na konstatování, že z pandemie vyjdou Češi zchudlí. Sám ale výsledek průzkumu vysvětluje tak, že se prohlubují rozdíly. „Část populace je na tom ekonomicky dobře a na opačném pólu je část populace, na kterou to dopadá nejvíc, protože má omezený zdroj příjmů a nedosáhne na všechny sociální programy nebo je dostává se zpožděním. U samoživitelských rodin je ten efekt větší,“ shrnuje výzkumník.

Z dat pak vyplývá, že zatímco starší lidé ve věku nad 65 let mají spíše strach o své zdraví, zatímco o příjem v podobě důchodu se nebojí, tak mladší skupiny mají naopak obavy ekonomického charakteru.

Například obava, že nezvládnou splácet své závazky, převažuje i u nejmladší sledované skupiny 18 až 29 let.

„Vidí kolem sebe, že ceny nemovitostí jdou nahoru, naopak nájemní bydlení se stává trošičku příznivější. Takže jim to nepomáhá se úplně jednoznačně rozhodnout, jako když vzorce rozhodování byly před krizovým obdobím stabilnější,“ líčí uvažování nejmladších Jakub Malý. Podle něj část mladých přemýšlí, že by peníze půjčila a další se čerstvě zavázala u věřitele.

Určitý nesoulad v tom, že na jedné straně roste potřeba šetřit, na druhé klesá strach z ekonomických dopadů, zejména ze ztráty příjmů, je vidět i v další části průzkumu:

Mezi oslovenými Čechy přesto vyhrává s 49 procenty přesvědčení, že na konci letošního roku bude situace lepší, a to zejména díky očkování. Naopak 17 procent lidí je přesvědčeno, že se situace zhorší, a to hlavně proto, že se pandemie dostala do bodu, kdy se z ní stává začarovaný kruh.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované