Článek
Bromo je aktivní indonéská sopka na ostrově Jáva, kolem které žije kmen Tenggerů. Jedná se o menšinu obyvatel Jávy, kteří si uchovali předislámskou náboženskou tradici.
Ve 13. století se na Jávě začal šířit islám, vyznavači hinduismu z vyšších kast našli nový domov na ostrově Bali. Příslušníci nižších kast zůstali v oblasti kolem hory Bromo. Dnes jich zde žije okolo 500 tisíc.
Tenggerové během každoročního svátku Yadnya Kasada vystoupají na vrchol sopky Bromo, která leží v chráněné horské oblasti.
Lidé s sebou přinášejí dary jako květiny, ovoce, zeleninu, ale i hospodářská zvířata. Ta pak coby součást rituálu vhodí z vrcholu do doutnajícího kráteru.
Vhozené dary nemusí nutně skončit ve žhavé lávě. Z druhé strany kráteru čekají Indonésané, kteří dary bohům zachytávají do svých vlastních sítí. Tato část do rituálu ovšem už nepatří.
Tento způsob obohacení či záchrany potravin a zvířat je dosti nebezpečný. Stačí malá nepozornost či špatné našlápnutí a do kráteru mohou spadnout i sami chytači.
Obyvatelé z vesnice v jícnu sopky Bromo.
Kořeny svátku sahají do 15. století k legendám o princezně z království Majapahit Roro Anteng a jejím manželovi Joku Segerovi. Těm se nedařilo přivést na svět dítě, a tak o pomoc poprosili bohy.
Modlitby byly vyslyšeny a bohové jim slíbili 24 dětí, pokud obětují své poslední pětadvacáté dítě a vhodí ho do kráteru sopky.
Rituál se zachoval až do dnešních dní, do kráteru se ale vhazují drobné dary.
Shromážděné obětní dary a dým vonných tyčinek v hinduistickém chrámu kousek od sopky Bromo.
Náboženský svátek Kasada je nejnavštěvovanější turistickou atrakcí v Indonésii a trvá asi měsíc. Letos je ale návštěvnost menší z důvodu pandemie covid-19.
