Článek
Letos měla Alicja Knast v roli generální ředitelky oslavit 230. výročí založení pražské Národní galerie. Slavnosti se však budou konat bez ní. Necelý rok předtím, než jí vyprší mandát, ředitelku odvolal ministr kultury Oto Klempíř ze strany Motoristé sobě. Ve čtvrtek odpoledne o tom informoval Deník N.
„Potvrzuji, že je to pravda,“ řekla Seznam Zprávám mluvčí galerie Jana Holcová. Podle ní ministr řízením instituce dočasně pověřil šéfku galerijní sbírky starého umění Olgu Kotkovou. Reakci Alicje Knast i ministra redakce shání.
Národní galerie je příspěvkovou organizací ministerstva kultury, jehož šéf může jmenovat i odvolávat ředitele.
Polská muzikoložka a někdejší šéfka Slezského muzea v Katovicích Alicja Knast se vedení pražské Národní galerie ujala v lednu 2021, mandát měla mít do konce letošního roku. Stala se třetí ženou v čele galerie. Tu převzala po politicky turbulentním období, kdy bývalý ministr kultury Antonín Staněk z ČSSD nejprve náhle odvolal ředitele Jiřího Fajta. Po něm měla instituce dva provizorní šéfy.
Polská manažerka nastupovala za pandemie koronaviru, kdy musely být galerijní budovy zavřené. Od začátku navíc překonávala hendikep spočívající v jazykové bariéře a zprvu pouze omezené znalosti zdejší umělecké scény. Její část se proti Alicji Knast poprvé vymezila hned v létě 2021, kdy skupina autorů včetně Jiřího Davida, Jaroslava Róny nebo Františka Skály donesla svá díla do Veletržního paláce na protest proti prázdným sálům.
Alicja Knast byla do funkce generální ředitelky Národní galerie jmenována za pandemie koronaviru, na podzim 2020.
Národní galerii vloni navštívilo 555 tisíc lidí, zhruba o 25 tisíc víc než v předešlém roce, avšak stále výrazně méně než ve Fajtově posledním roce 2018, kdy návštěvnost přesáhla 711 tisíc osob. Alicja Knast při svém jmenování přitom mluvila až o metě jednoho milionu diváků. Výrok ale pocházel z doby před inflací, kdy galerie neměla tak vysoké provozní náklady.
Národní galerie každoročně hospodaří se zhruba půlmiliardovým rozpočtem, z nějž většinu poskytuje stát. Podle poslední zveřejněné výroční zprávy v roce 2024 vlastní výnosy instituce ze vstupného či pronájmů dohromady činily zhruba 83 milionů korun.
Reakce odborníků
„Alicja Knast na počátku svého funkčního období slibovala mnohé změny, jež došly naplnění pouze zčásti. Za tuto dobu pěti let galerie realizovala několik skvělých výstavních projektů, jen málo z nich ale bylo provedeno a prezentováno tak, aby přesáhly Česko,“ hodnotí Anežka Bartlová, šéfredaktorka časopisu Artalk.
Podle ní se s érou Alicje Knast zároveň také pojí několik kauz, které vyvolaly odbornou diskusi a měly vliv na to, zda lze odvolanou ředitelku označit za bezproblémovou. „Nicméně jedním z hlavních problémů i nadále zůstává podfinancování naší hlavní výstavní instituce, které odvolání Alicje Knast nevyřeší. Klíč má v rukou pouze ministr kultury,“ říká Bartlová.
Ředitelka Národní galerie naposledy čelila kritice začátkem roku po představení aktuálního plánu výstav. „Již druhým rokem vidíme jen minimální množství interně připravených projektů. To je myslím zčásti možné připsat také na vrub nízkého příspěvku zřizovatele. Zároveň je úkolem vedení, aby dostatečné finance zajistilo. Ministerstvo ale svoje výtky dosud v podstatě nekomunikovalo, odvolání tedy je vlastně překvapením. Alespoň pro ty, kteří nesledují zároveň strategie ministerstva kultury na sousedním Slovensku,“ dodává Anežka Bartlová. Naráží na událost z roku 2024, kdy tamní ministryně kultury Martina Šimkovičová odvolala ředitelku Slovenské národní galerie Alexandru Kusou.
Podle kurátora Jiřího Ptáčka patrně Alicja Knast nenaplnila očekávání, která s ní byla spojována v době jejího nástupu. „Nepodařilo se jí navázat na pozitivní trendy, které do galerie vnesl její předchůdce Jiří Fajt. Také kritika její práce byla v podstatě soustavná. V potaz ale musíme brát, že galerii vedla ve velmi složitém období,“ říká odborník.
Ten připomíná, že nemožnost naplnit ambicióznější plány ředitelka obhajovala nedobrou finanční situací instituce. „A v tom měla pravdu. Její odvolání tak určitě mnozí uvítají. Při současných krocích ministra kultury Klempíře je ovšem namístě zvážit, nakolik byly motivace k jejímu odvolání politické. Pravé důvody poznáme s osobností nástupce či nástupkyně,“ dodává Jiří Ptáček.
Plány na letošek
Za éry Alicje Knast uspořádala pražská Národní galerie mimo jiné výstavy děl již nežijícího sochaře Aleše Veselého, současných umělců Evy Koťátkové a fotografky Libuše Jarcovjákové či barokního malíře Petra Brandla. Připravila oceňované projekty jako Ženy, mistryně, umělkyně 1300–1900, École de Paris: Umělci z Čech a meziválečná Paříž nebo přehlídku japonských zenových obrazů. Galerie rovněž zprovoznila novou stálou expozici asijského umění v Salmovském paláci.
Letos instituce slaví 230. výročí od založení, kromě připomínky jubilea plánuje dvě velké výstavy. Jedna se má zaměřit na významné české surrealistické umělce jako Toyen, Jindřicha Štyrského nebo Jana Švankmajera, druhá pak na královnu Annu Jagellonskou, jež vládla před zhruba 500 lety. Menší počet výstav ředitelka začátkem roku zdůvodnila omezenými finančními prostředky, z nichž většinu galerie vynakládá na provoz a údržbu historických budov.
Národní galerie spravuje mimo jiné Veletržní palác, Palác Kinských, Salmovský palác, Šternberský palác a Schwarzenberský palác na Hradčanském náměstí nebo Klášter sv. Anežky České.
Článek průběžně aktualizujeme.
