Článek
O rozhodnutí informovala agentura AP s odkazem na mluvčího Evropské komise Thomase Regniera. Dotace od Unie měla být rozprostřená do tříletého období. „Důrazně odsuzujeme skutečnost, že Fondazione di Biennale umožnila otevření ruského pavilonu,“ uvedl Regnier s poukazem na ruskou agresi, které se Ukrajina brání už pátým rokem.
Podle mluvčího má nyní pořádající nadace formálně ještě 30 dnů na to, aby své kroky vysvětlila. Pořadatelé už ale reagovali se slovy, že jim nepřísluší kohokoliv vylučovat a že Rusku jako majiteli národního pavilonu v benátských zahradách Giardini pouze stačilo nahlásit účast.
Rusko se po zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu stáhlo z Benátského bienále v roce 2022. Vlastní expozici nepředstavilo ani roku 2024, kdy svůj pavilon přenechalo Bolívii. Letos tak bude mít v Benátkách plnohodnotnou delegaci a oficiální prezentaci poprvé od roku 2019.
„Benátské bienále odmítá jakoukoli formu vyloučení nebo cenzury kultury a umění,“ uvedli pořadatelé. „Bienále, stejně jako město Benátky, je nadále místem dialogu, otevřenosti a umělecké svobody, podporuje spojení mezi národy a kulturami s neustálou nadějí na ukončení konfliktů a utrpení,“ dodali.
Organizátoři v předešlých letech odmítli také výzvy k vyloučení Íránu či Izraele, doplňuje agentura AP. Letos po nich někteří umělci žádali také vynechání delegace z USA.
Benátské bienále si tento týden vysloužilo kritiku od šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové. „Dokud Rusko nepřestane bombardovat muzea, ničit kostely a snažit se zlikvidovat ukrajinskou kulturu, nemělo by mít povolení vystavovat svou vlastní kulturu. Návrat Ruska na Benátské bienále je nemorální,“ cituje ji web Politico. Kriticky se k pořadatelům vyslovila také italská premiérka Giorgia Meloniová.
Letošní 61. ročník bienále začne přespříští sobotu 9. května a jako vždy kromě hlavní výstavy zahrne národní expozice jednotlivých zemí.
Slavnostního zahájení se na protest proti pozvání Ruska nezúčastní lotyšská ministryně kultury Agnese Lāceová. Podle ní pořadatelé „prostřednictvím evropské kulturní platformy podporované evropskými penězi“ poskytují legitimitu sankcionovanému agresorovi. Lidé spojení s ruským pavilonem v Benátkách jsou navíc přímo napojeni na ruské státní struktury a Kreml, upozornila politička.
Podle polské veřejnoprávní televize TVP je kurátorkou ruského pavilonu Anastasija Karnejevová, dcera sankcionovaného bývalého generála ruských tajných služeb KGB a FSB Nikolaje Anatoljeviče Volobujeva, jenž dnes pracuje ve vedení ruské zbrojovky Rostěch. Karnejevová provozuje uměleckou agenturu s Jekatěrinou Vinokurovovou, sankcionovanou dcerou ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova, doplnil časopis Artreview.com.
Benátské bienále patří k nejstarším a nejprestižnějším přehlídkám umění na světě, navštěvují ho vždy stovky tisíc lidí.
K iniciativě ministrů kultury evropských států, kteří se společně ohradili proti ruské účasti na letošním ročníku, se připojilo také Česko. To má v parku Giardini společný pavilon se Slovenskem ještě z dob Československa. Pro letošní bienále, které potrvá do 22. listopadu, vybraly obě národní galerie společný projekt nazvaný Krtkovo ticho.
Poroty letošního ročníku už předem avizovaly, že některé země budou ignorovat. Podle agentury Reuters to pětice hodnotitelů, kteří vyberou vítěze Zlatého lva a Stříbrného lva, oznámila ve zjevné narážce na Rusko a Izrael.
„Tato porota nebude brát v potaz země, jejichž představitelé jsou momentálně obviněni ze zločinů proti lidskosti u Mezinárodního trestního soudu,“ deklarovali porotci. Mezinárodní trestní soud vydal zatykače na ruského prezidenta Vladimira Putina kvůli válečným zločinům spáchaným na ukrajinských dětech a na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua za válečné zločiny a také zločiny proti lidskosti během války v Gaze.
Ruská feministická skupina Pussy Riot již oznámila, že se na letošním ročníku pokusí do ruského pavilonu intervenovat s alternativním programem, který by tvořilo umění politických vězňů. „Političtí vězni jsou to nejlepší z Ruska,“ vzkázala za skupinu Naděžda Tolokonnikovová.
