Článek
Obnovy se dočkaly pokladny, obchod, šatny i toalety. Znovuotevření spojili provozovatelé s vernisáží tří výstav, které připomínají 100. výročí Domu umění.
Renovace přiblížila jeho interiér tomu, jak vypadal v roce 1926. „Na čelní stěnu budovy i do vestibulu se vrátila kulová svítidla, jejichž měkké světlo připomíná atmosféru 20. let minulého století. Vybavení vstupních prostor doplní nový nábytek vyrobený na míru a výmalba, která respektuje architektonický záměr z období vzniku,“ říká mluvčí galerie Jana Malášek Šrubařová.
Stavební práce odkryly pokladní okénko u vstupního schodiště a okno nad vstupem na zahradu. „Pokladní okénko již sice nebude sloužit pro prodej vstupenek, ale stejně jako okno do zahrady zůstane zachováno jako autentický architektonický prvek,“ objasňuje ředitel instituce Jiří Jůza.
Úprava interiéru dále zahrnula modernizaci zabezpečovacího systému, výměnu bočních dveří a dveří na terasu i nový orientační systém. V přízemí Domu umění vznikl galerijní obchod s posezením, kde lidé najdou publikace o výtvarném umění, architektuře i designu. Koupit si zde mohou drobné předměty s logem galerie.
Na obchod navazuje dětská zóna propojená se šatnou. Ve vestibulu se nově nachází plastika Karla Malicha, na které autor pracoval téměř 50 let. Instituce ji získala do sbírky v roce 2013.
Dům umění nově hostí trojici výstav. Ta první nazvaná Metelice do očí představuje malby, grafiky i sochy od více než osmdesáti autorů z galerijní sbírky. Všechny práce vznikly před rokem 1926, kdy byla budova otevřena. Nechybí mezi nimi pastel Františka Kupky představující meditaci o smyslu a údělu člověka nebo kresba s motivem jednoty protikladů od Josefa Šímy znázorňující obrazec jin-jang.
Název přehlídky inspiroval verš Petra Bezruče z básně Hanys Horehleď. „V prostupujících se skupinách se prolínají slavní autoři se zapomenutými jmény, díla, která utvářela podobu českého moderního umění, i práce zůstávající na jeho okraji,“ shrnuje kurátor Karel Srp.
Předměty jsou hustě instalovány ve dvou sálech podobně jako na dobových fotografiích této budovy z 20. let minulého století. „Takové uspořádání jsme zvolili i s ohledem na měřítko Domu umění a snahu představit co nejširší výběr uměleckých děl najednou,“ doplňuje ředitel Jůza. Metelici do očí lze navštívit do 19. dubna.
Druhá výstava nazvaná Syrová přitažlivost bude mít kratší trvání, lidé ji mohou vidět do 22. února. Jedná se o kolektivní přehlídku 28 fotografií tvůrců spjatých s ostravským regionem. Nejstarší snímky od Gustava Aulehly pocházejí ze začátku 60. let, ty nejmladší od Romana Poláška pak z roku 2003.
Jiří Jůza je ředitelem Galerie výtvarného umění v Ostravě od roku 2008.
Třetí výstava představuje cennou galerijní sbírku starého umění. Ta čítá 820 položek, komorní výstava nazvaná Mistrovská díla dávných staletí z nich vytahuje na světlo čtyři desítky maleb a grafik. Mají ilustrovat vývoj evropského umění od pozdní gotiky a renesance přes italský manýrismus rudolfinské éry až po baroko. Mezi vystavenými artefakty nechybí grafika, kterou vytvořil slavný Rembrandt van Rijn.
„Výstava nabízí poutavý obraz slohových proměn, do něhož jsou zahrnuta také díla italského a nizozemského okruhu,“ uzavírá ředitel galerie Jiří Jůza.
Galerie výtvarného umění v Ostravě je příspěvkovou organizací Moravskoslezského kraje, která dohromady pečuje o 24 tisíc děl. V Domě umění pořádá výstavy, nabízí také vzdělávací a doprovodné programy.
