Článek
Inscenace nazvaná Faidra (Zatmění) ukazuje rozpad zdánlivě dokonalého světa jedné rodiny. Na jevišti stojí obří výlevka, do které postavy vylévají vodu, házejí odpadky a všechno, co už nemá být vidět - tedy i různá tajemství, lákají tvůrci v čele s režisérem Jakubem Šmídem.
Premiéra se koná tento pátek v brněnské Redutě, nejbližší reprízy následují 21. a 28. března.
Brněnské divadlo si vybralo verzi Faidřina příběhu, kterou převyprávěl dnes již nežijící švédský dramatik Per Olov Enquist. Častý spolupracovník režiséra Ingmara Bergmana pojal slavný řecký mýtus jako komorní studii lidské slabosti.
V centru stojí žena, která nenávidí svého násilnického manžela Thésea a zároveň se zamiluje do nevlastního syna Hippolyta, jenž má snoubenku a je o mnoho let mladší.
„Jako by byl otcovým dokonalým opakem. Je křehký, jemný a nenávidí hrubosti a násilí. Proč nemohla Faidra skončit s někým takovým?“ ptá se anotace. Zakázaná vášeň postupně rozvrací celý Faidřin svět, rodinu, vztahy i společenský řád.
V titulní roli se představí Hana Briešťanská, jejího nevlastního syna Hippolyta hraje Viktor Kuzník.
Režisér Jakub Šmíd, který už v brněnském Národním divadle nastudoval Vlastence, zasadil Faidru do prostoru luxusní moderní vily. Za hladkou fasádou současného paláce se skrývá napětí a potlačené emoce.
„Na Enquistově textu je fascinující, jak z velkého antického mýtu vytvoří téměř intimní drama. Postavy se snaží zachovat důstojnost, ale každé jejich rozhodnutí je přibližuje tragédii,“ říká Šmíd.
Scénograf Martin Chocholoušek vytvořil interiér s trojrozměrnou rozetou na stropě a velkým zrcadlem. Důležitým motivem inscenace je také zatmění, tedy okamžik, kdy se světlo na chvíli vytrácí, běžný řád věcí se rozpadá a naplno vystupují potlačované síly.
Hudbu složil David Hlaváč. Při komponování se neinspiroval antikou ani zvuky starého Řecka. Naopak využil pozoun, nástroj, jehož zvuk podle něj dokáže přinést starý mýtus z velké dálky až k dnešnímu divákovi.
