Hlavní obsah

Výstava v Galerii Rudolfinum se točí okolo vlivu dat a umělé inteligence

Foto: Profimedia.cz

Na fotografii z výstavy je dílo Trhy hluboké reality od polské umělkyně Martyny Marciniak, která žije v Berlíně.

Tématu sběru dat o lidech, jejich zpracování umělou inteligencí a důsledkům pro fungování společnosti i jednotlivců se věnuje výstava v pražské Galerii Rudolfinum.

Článek

Přehlídka nazvaná Datas: The Data and the Sovereign je součástí širšího mezinárodního projektu, potrvá do 30. srpna.

Název podle kurátorky Lívie Nolasco-Rózsás vychází z knihy Jacquese Derridy Šelma a panovník. Francouzský filozof v ní připodobnil vládce k divoké šelmě, neboť oba stojí nad zákonem. V dnešní době lze podle odbornice utvořit podobnou paralelu ve vztahu k výpočetním technologiím, které ovlivňují lidská rozhodnutí a veřejnou debatu. To vyvolává otázky ohledně zachování osobní a národní suverenity i demokracie, míní kurátorka.

Podle ní výstava zkoumá boj o suverenitu v době, kdy se data a výpočetní technika povznesly nad zákon a ovlivňují lidské jednání v nebývalé míře. „Vzhledem k tomu, že umělá inteligence stále více formuje veřejnou debatu, manipuluje politickým rozhodováním a utváří průběh konfliktů, jsou základy demokracie přepisovány do kódu,“ tvrdí expertka.

Výstavu rozdělila do tří kapitol zahrnujících sochy či multimediální instalace od 21 umělců či uskupení. Například bukurešťská umělecká dvojice Anca Benera a Arnold Estefan vytvořila 3D tištěný model starořeckého zařízení pro losování porotců.

„Mechanismus pro výběr členů poroty umožňoval obci omezit podjatost porotců zavedením procesu radikální náhody. Současné výpočetní systémy naproti tomu fungují na principech programovatelnosti, optimalizace a kontroly,“ vysvětlují toto dílo pořadatelé.

+12

Jihoafrický výtvarník Nolan Oswald Dennis v dalším sálu nabízí instalaci složenou z glóbů navrstvených na sebe až ke stropu. Odkazují k takzvanému Sloupu nekonečna, který roku 1918 vytvořil Constantin Brâncuși.

„Každý glóbus nese totožnou kartografickou projekci utvářenou koloniální historií a geopolitickým násilím, která reprodukuje Západem vnucené hranice států a územního rozdělení,“ hlásá doprovodný text, podle nějž umělec na svém modelu obrátil orientaci Země, čímž převrátil model světa naruby.

„Tato perspektiva představuje odmítnutí dominantních západních epistemologií jako nezpochybněného základu pro utváření světa,“ poznamenávají organizátoři.

V dalších místnostech diváky čekají mimo jiné soudní kresby kanadsko-britské umělkyně Niny Davies. Připomínají omezení používání kamer, které odráží v soudnictví rozšířený postoj, že zobrazovací technologie mohou ovlivňovat chování, svědecké výpovědi i samotnou prezentaci pravdy.

Jinde jsou pro návštěvníky připravené obrazovky s živou simulací prostředí, vytvořenou v programu Unreal Engine používaném pro tvorbu počítačových her, nebo multimediální instalací Jonase Staala. Ta přibližuje příběh sopečného ostrova Ascension uprostřed Atlantského oceánu, jenž byl několik století formován zájmy různých mocností.

Přehlídka i doprovodná publikace jsou výstupem širšího mezinárodního projektu zahrnujícího rezidenční pobyty v partnerských organizacích pro osm umělců ze sedmi zemí. Do rok a půl trvající iniciativy pod vedením Projektu Atol z Lublaně se zapojily německý Goethe-Institut, pražské Galerie Rudolfinum a MeetFactory, ukrajinská Izoljacija či estonský Tallinn Art Hall.

Doprovodný program k výstavě obnáší komentované prohlídky, projekce, debaty, výtvarné dílny a v poslední den výstavy i závěrečnou party.

Doporučované