Článek
Výstava jeho děl se koná ve zdejším Kolektivním domě, potrvá do 4. června. „Návštěvníci se mohou těšit na kresby a črty ke komiksu Alois Nebel, který vytvořil spolu s Jaroslavem Rudišem, do papíru vyřezávané portréty některých postav z komiksu Franz Kafka - Zámek a mnoho dalšího z tvorby Jaromíra 99, například z komiksu Bomber, Zátopek, Čáslavská, Zatím dobrý, Dawson City nebo Bílá Voda,“ vyjmenovává Jana Kubáčová, ředitelka kulturního a kreativního centra Živý Zlín, které coby příspěvková organizace města přehlídku uspořádalo.
Jedenašedesátiletý Jaromír 99 patří k nejvýraznějším autorům českého komiksu posledních více než dvou dekád. Prosadil se také jako textař, skladatel a zpěvák kapel Priessnitz, Umakart nebo Kafka Band. Se spisovatelem Jaroslavem Rudišem vytvořil komiks Alois Nebel a spolupracoval na stejnojmenném filmu. K němu složil i píseň Půlnoční, jež se v podání Václava Neckáře stala jedním z největších hitů roku 2012. Vznikl k ní i klip opět doprovázený kresbami Jaromíra 99, který nicméně podle svých slov už napsal lepší skladby. „Půlnoční je moje průměrná a textově podprůměrná písnička, ale je tam ten příběh Neckářova zmrtvýchvstání, tahle skladba navíc smiřuje generace, tak co můžete chtít víc,“ uvedl před časem.
Jeho tvorbu výrazně ovlivnilo rodné Jesenicko. „Čerpám všechno odsud, poetiku a obrazotvornost. Neuměl bych psát o ničem jiném než o tomhle,“ řekl v dokumentu režisérky Petry Všelichové, který před čtyřmi lety vysílala Česká televize. Snímek zavádí diváky právě do Rychlebských hor, které jsou plné motivů z děl Jaromíra 99. Rodák z města Jeseník zde ukazuje místa své prvotní inspirace a představuje, jak některé práce vznikají.
Autor vizuálních materiálů k filmům Jedna ruka netleská, Samotáři nebo Grandhotel výtvarně zpracoval i komiksy Zámek, Zátopek či Zatím dobrý. „99 znamená, že nejsem stoprocentní v tom, co dělám,“ vysvětluje v dokumentu vznik svého uměleckého jména. „Ten rozpor, co mám dělat pořádně, jestli hudbu, nebo výtvarničinu, mám v sobě dodneška,“ uvádí také.
V roce 2022 knižně publikoval výběr svých písňových textů nazvaný Mimosezóna. Zatím naposledy vloni Jaromír 99 vydal druhé album se svou Letní kapelou. Tento projekt se zrodil za pandemie koronaviru, avšak přerostl v plnohodnotnou skupinu. „Začínali jsme punkem v kapele Chlapi z práce, pak přišla gotika Priessnitz z mlžných vlkodlačích hor. Po přestěhování do Prahy jsem se naučil zpívat přirozeně, aby to souznělo s texty. Chtěl bych, aby to znělo civilně,“ shrnul vloni svůj pěvecký vývoj.
Jeho aktuální výstava má i doprovodný program, v květnu mohou návštěvníci zažít komiksový workshop pro školy i pro veřejnost nebo koncert.
Přehlídka se koná ve zlínském Kolektivním domě. Dvanáctipodlažní stavba vznikla v letech 1945 až 1950 coby první kolektivní dům v Československu. Jednalo se o svébytný stavební druh vymyšlený s cílem soustředit na jednom místě vše, co může člověk potřebovat k životu, od bydlení přes školku a jídelnu po volnočasové zařízení.
Výstava se koná ve zlínském Kolektivním domě.
V přízemí budovy nyní vznikl nový prostor zvaný Kolektiv.Haus. Právě zde jsou umístěna díla Jaromíra 99. „Čisté linie, jednoznačnost, funkčnost a nadčasovost. Podtrhnout tyto vlastnosti sálu na adrese Osvoboditelů 3778, zbavit ho nánosů z minulých let a naplánovat pro něj obsah na míru chvíli trvalo,“ popisuje Jana Kubáčová z organizace Živý Zlín sál v přízemí, který dříve sloužil jako jídelna pro obyvatele domu, později zde byla restaurace či studentská menza a nakonec sídlo městské organizační složky.
„Hledali jsme cesty, jak zakomponovat architektonický a sociální kontext budovy do dramaturgie. Kolektiv.Haus se ale zaměří také na současné živé umění s přesahem k edukaci, ale takové, které ve Zlíně dosud chybělo, například alternativní divadlo nebo tanec,“ avizuje ředitelka.
Kolektivní domy existují v Československu jen dva, ten druhý se nachází v Litvínově. Už před jeho dokončením se ale myšlenka ukázala jako neuskutečnitelná, a tak i litvínovský dům fungoval spíše jako běžný bytový dům.
