Článek
Přehlídka nazvaná Oslava barvy, světla a pohybu se koná v Trojlodí Muzea moderního umění, tedy v největším výstavním sále olomoucké instituce. Potrvá do 7. září. Nahlíží do života a díla tvůrce, který se zabývá vizuálním vyjádřením pohybu a jenž vystavoval s hvězdami jako Andym Warholem. Svou tvorbou překročil hranice tehdejšího Československa, stal se respektovanou osobností a ovlivnil zdejší výtvarnou scénu druhé poloviny 20. století, uvádějí pořadatelé.
Retrospektiva nabízí průřez Dobešovou tvorbou. „Mezi zhruba 180 díly je 18 od dalších významných světových tvůrců konstruktivismu a kinetismu, což dává divákovi možnost porovnání s vrcholnými představiteli této oblasti výtvarného umění. Mnozí ze zastoupených Dobešových souputníků s ním udržovali přátelský vztah a korespondenci,“ zmiňuje kurátorka Gina Renotière.
Podle ní mohla výstava vzniknout díky vstřícnosti k zápůjčkám nejen významných státních galerií, ale také soukromých institucí a sběratelů. K vidění jsou však i objekty a grafiky z kolekce, kterou Dobeš daroval právě do sbírek olomouckého muzea.
Projekt vznikl ve spolupráci s Ivanem Jančárem, kurátorem a emeritním ředitelem Galerie města Bratislava, jenž mimo jiné připravil některé Dobešovy výstavy a napsal dvě jeho monografie. Návštěvníci výstavy poznají Dobeše jako autora precizních grafik ve stylu op art i rozsáhlých prostorových kinetických objektů.
Rodák z Přerova většinu života strávil na Slovensku. Zásadním zlomem v jeho kariéře byl tříměsíční pobyt ve Francii, kam mohl odjet díky fingované žádosti o sňatek. Dostal se do kontaktu s moderním uměním, přičemž se živil malováním pouličních scén.
Dveře na mezinárodní scénu mu roku 1966 otevřela přehlídka světelných a kinetických objektů v tehdejším pražském Domě československo-sovětského přátelství. Ukázku jeho děl v baště socialistického realismu na Václavském náměstí vidělo 56 tisíc lidí a paradoxně upoutala také pozornost světově významných teoretiků Uda Kultermanna nebo Franka Poppera. Ten následně pozval Dobeše na výstavu v nizozemském Eindhovenu.
V dalších letech jeho díla putovala do světa, objevila se například roku 1968 na přehlídce Documenta v německém Kasselu, na Expo 1970 v japonské Ósace či bienále v Montevideu, kde získal první cenu za kinetickou plastiku.
Vedle světových tvůrců Victora Vasarelyho, Andyho Warhola, Edwarda Kienholze nebo Martiala Raysse vystavoval na přehlídce Ars 69 ve finských Helsinkách. „Jak jsem se tam dostal, nevím, ale byl jsem tam. A se mnou tam byl ještě Jiří Kolář,“ vzpomínal Dobeš po téměř půlstoletí. „A víte, že mi to tehdy nepřišlo? Já jsem si myslel, že tam patřím,“ smál se. K dalším vrcholům jeho kariéry patřila roku 1971 spolupráce s American Wind Symphony Orchestra, kdy se podílel na tvorbě monumentálního světelně-kinetického objektu synchronizovaného s hudbou významných skladatelů, jako byli Krzysztof Penderecki a Toširó Majuzumi.
Dobešovo postavení mezi klíčovými představiteli světového konstruktivismu potvrdila v roce 2013 účast na prestižní výstavě Dynamo – Století světla a pohybu v umění v pařížském Grand Palais. Z bývalého Československa na ni byli zařazeni pouze František Kupka a právě Milan Dobeš.
