Článek
Její čtyři epizody už lze vidět na platformě Oneplay. Ukazují průkopnickou spolupráci policie a vědy. Příběh vypráví z perspektivy detektivů, prokurátorky, soudce a genetiků, kteří k identifikaci vraha jako jedni z prvních v Evropě použili analýzu DNA.
„Případ Rigo pro mě skončil, když před několika lety zemřel ve vězení. Na Slovensku má šest dokázaných vražd a vedle toho další tři v zahraničí. Jsou i další případy, které se mu nepodařilo dokázat,“ připomíná režisér Peter Bebjak. Na kauze ho zaujalo, že do ní poprvé vstoupila DNA jako důkaz pro soud. „A zadruhé, že vedle policie se podařilo vraha chytit díky obyčejným lidem a jejich angažovanosti,“ dodává filmař, který má na kontě seriál Devadesátky nebo minisérii Matematika zločinu.
Trailer z dokumentární série Případ Rigo: Ponožkový vrah.Video: Oneplay
Začátkem 90. let minulého století brutální vrah Rigo terorizoval Bratislavu, kde zabíjel osamělé ženy v jejich přízemních bytech. Vnikal k nim v noci oknem, ubíjel je kovovou tyčí, načež mrtvoly znásilnil a okradl. Aby nezanechal otisky prstů, nasazoval si na ruce ponožky. Tak vznikla jeho přezdívka Ponožkový vrah.
Jedinou použitelnou stopou pro policii byla vrahova DNA zanechaná ve zneužitých tělech obětí. Kriminalisté se proto obrátili na skupinu slovenských genetiků, kteří rozvíjeli nový způsob identifikace pachatelů trestných činů.
Série tak mimo jiné podává svědectví o průlomových vyšetřovacích metodách – od policejního profilování až po revoluční využití analýzy DNA, jež změnila vyšetřování vražd obecně.
Tvůrci připomínají také statečnost Jany Bartošíkové, která se jako jediná dokázala vrahovi ubránit. Její výpověď a popis útočníka sehrály v pátrání klíčovou roli.
Jana Bartošíková se jako jediná dokázala vrahovi ubránit. Její výpověď a popis útočníka sehrály v pátrání klíčovou roli.
Scenárista Jakub Režný se musel mimo jiné zorientovat v policejním spisu čítajícím více než pět tisíc stran. „Z čistě scenáristického pohledu mě nejvíc fascinuje, že tenhle případ je vlastně několik příběhů v jednom,“ vypráví.
„Na povrchu je to napínavé pátrání po sériovém vrahovi. O patro níže příběh o zrodu moderní kriminalistiky: Okamžiku, kdy hrstka nadšených vědců v provizorních podmínkách posune obor mílovými kroky dopředu. A ještě hlouběji výpověď o křehké společnosti uprostřed obrovské proměny v době těsně po revoluci, kdy se přepisovaly zákony a narůstala kriminalita, na kterou stát neuměl reagovat,“ dodává Jakub Režný.
S režisérem Bebjakem se zaměřili na motivy jako odvahu, odbornost či odhodlání. Využili autentické výpovědi kriminalistů, odborníků i přímých svědků, které doplňují hranými rekonstrukcemi. Rigův případ vyprávějí jako proces detektivního pátrání. Divák od začátku nezná pachatele a odhaluje jeho identitu postupně společně s vyšetřovateli. Jméno vraha poprvé padne až ve chvíli jeho odhalení ve třetím dílu.
