Sliby falešného mesiáše. Husa na provázku uvedla hru podle Singera

Příběh s hororovými prvky funguje jako mrazivé podobenství. Vznikl na motivy stejnojmenné knihy spisovatele Isaaca Bashevise Singera, držitele Nobelovy ceny za literaturu za rok 1978. Po premiéře uplynulý pátek následují nejbližší reprízy 2. a 3. února.

Singerova kniha vyšla poprvé v roce 1935, podle divadelníků je však překvapivě aktuální a rezonuje s dnešní společenskou atmosférou. Obyvatelé zapadlého městečka Goraj za sebou mají mnoho krizí včetně války. Z nahromaděné frustrace a beznaděje uvěří podezřele snadnému řešení svých problémů, aniž by k němu sami museli jakkoli přispět, popisuje dramaturgyně Veronika Onheiserová.

„V lidské povaze je touha mít se dobře a co nejméně se o to snažit,“ říká režisér Janusz Klimsza, který dříve působil jako umělecký šéf Divadla Petra Bezruče a Národního divadla moravskoslezského v Ostravě. S brněnskou Husou na provázku spolupracuje poprvé. „Záplava soudobých guruů a falešných proroků ukazuje, že nejenže nejsme z toho mumraje venku, jsme přímo v epicentru podobných příběhů,“ dodává.

Hlavní roli falešného proroka a samozvaného mesiáše Gedalji, který celé společenství strhne na svou stranu, ztvárnil Milan Holenda. Postavy mladičké Rechele, zmítané mezi nadpřirozenými silami dobra a zla, se ujala Zdislava Pechová. V inscenaci účinkuje mimo jiné také jazzový saxofonista Pavel Zlámal.

Oblíbený židovský autor Singer, který žil v letech 1903 až 1991, byl americký spisovatel polského původu. Celým jeho dílem prostupují iracionální a mystické prvky na pozadí skutečného světa a vlastních prožitků, až čtenář místy stěží rozeznává hranici „normálního“ světa.

Singer se narodil v červenci 1904 v rodině chasidského rabína, vyrůstal v ortodoxní židovské komunitě v polském městečku Leoncin. Náměty svých děl čerpal právě v chasidských obcích, inspirovaly ho však také meziválečná židovská Varšava nebo život židovských přistěhovalců v New Yorku. Zajímal ho zanikající svět nasáklý chasidismem, kabalou, vírou v Boha, zázraky i fantazií.

Autorova rodina žila také ve Varšavě, sám několik let strávil v ortodoxní komunitě v Haliči, kde dva roky učil hebrejštinu. V roce 1935 odešel v tušení blížících se nacistických hrůz do USA. Nastalé pocity odcizení se později promítly do jeho knih. V roce 1940 se podruhé oženil s německou emigrantkou Almou Haimann, o tři roky později získal americké občanství.

Debutoval právě románem Satan v Goraji, který jako jediný vyšel ještě v Polsku. Děj se odehrává v tragických dobách pogromů, kdy útrapy vrhaly část Židů do osidel falešných mesiášů.

První výraznější úspěch spisovateli přinesla Rodina Moskatova z roku 1950, která se zabývá osudem tří generací varšavských Židů. Stejně tematicky zaměřené byly romány Sídlo a Statek z konce 60. let. Sága se dočkala přirovnání ke slavnému románu Buddenbrookovi od Thomase Manna.

Singer se postupně ocitl ve společnosti nejslavnějších amerických židovských autorů, jakými byli Philip Roth, Saul Bellow nebo Bernard Malamud. Publikoval také autobiografii nazvanou Láska a vyhnanství, třebaže prohlašoval, že „pravdivý příběh lidského života nemůže být nikdy napsán, neboť to není v moci literatury“. V knihách se nevyhýbal ani sexu, za což byl často kritizován. Byl též autorem několika knih pro děti.

Jeho hrdinové často prožívali pocit viny a pochybností kvůli svému vztahu k náboženství i tradicím. „Svět byl stvořen ke zkoušce svobodné vůle a synové Adamovi musejí neustále volit mezi dobrem a zlem,“ říkal Singer.

Do češtiny byly jeho knihy častěji převáděny z anglického překladu, nejen díky Janu Skoumalovi se nicméně ke zdejším čtenářům dostaly i některé převedené přímo z jidiš, jazyka východoevropských Židů, jímž Singer psal. Sám říkal, že vyjadřovat se v jidiš znamená být dokonalý na 150 procent, protože 50 procent se ztratí při překladu. Také proto zůstávala jeho tvorba až do 50. let, než začala být překládána do angličtiny, téměř neznámá.

Isaac Bashevis Singer byl přesvědčen, že „tvořivé síly literatury nevyrůstají z násilné originality, ale v nesčetných situacích, které plodí život, zejména v podivných a spletitých vztazích mezi mužem a ženou“. Zemřel roku 1991 v americkém Miami, bylo mu 87 let.