Článek
Pátý ročník Štetl Festu začne tuto středu 26. srpna, potrvá do neděle. Program čítá více než 130 položek a točí se okolo tématu návratů.
Do Brna se vrátí například potomci významných brněnských židovských rodin Placzek, Löw-Beer, Fuhrmann, Kohn a Stiassni. „Návraty nevnímáme jako nostalgické gesto, ale jako způsob, jak znovu otevřít dialog s minulostí a pochopit ji v kontextu současnosti,“ říká ředitelka festivalu Eva Yildizová. „Jde také o návraty příběhů, které byly dlouho zapomenuty,“ doplňuje vedoucí centra židovské kultury Štetl Barbora Dočkalová.
Místo, kde stávala synagoga, ožije kulturními i komunitními akcemi. Půdorys zničené budovy připomene venkovní videoprojekce. Konat se tu budou komentované prohlídky s badatelem, odhalen zde bude takzvaný poesiomat neboli stroj, jenž posluchačům přehraje hlasy pamětníků či záznam liturgických textů.
Minulost synagogy připomene i literární almanach Nenacházím žádné stopy. Vydá jej nakladatelství Větrné mlýny, svými texty do něj přispěli Kateřina Tučková, Milan Uhde či Arnošt Goldflam. Sestavuje ho Anna Štičková.
Na vydání knihy mohou lidé přispět prostřednictvím platformy Donio. Festival začal vybírat peníze v reakci na skutečnost, že letos nezískal příspěvek od ministerstva kultury vedeného Otou Klempířem ze strany Motoristé sobě. Zároveň o další peníze přišel kvůli zrušenému grantu Úřadu vlády. „V minulosti podpora sahala až k 800 tisícům korun, což je pro nás velmi zásadní příspěvek. Teď se musíme poprat s finanční ztrátou,“ řekla ředitelka festivalu Eva Yildizová na jaře pro Deník N. Podle něj loni pořadatelé od ministerstva obdrželi 620 tisíc.
Nyní se zároveň snaží získat peníze od sponzorů. Šetří na provozu, aby nemuseli škrtat program.
Brněnská Velká synagoga byla podle archeologa Jiřího Zubalíka krásná a důkladně postavená. Vznikla v letech 1853 až 1855 na nároží dnešní Spálené a Přízovy ulice. Ještě v 19. století se synagoga dočkala několika rozšíření, než ji v březnu 1939 vypálili brněnští nacisté. Nejprve vylomili vstupní dveře a vykradli synagogální pokladnu, následně začali pálit náboženské knihy a nakonec založili požár v celé budově, popsal deník MF Dnes. Podle něj se tak stalo na příkaz advokáta a nacistického úředníka Karla Schwabeho, jenž už předtím vedl demonstrace za připojení Brna k Říši. V letech 1940 až 1945 byl pak moravským zemským viceprezidentem.
Jiří Zubalík z Ústavu archeologické památkové péče Brno ukazuje nově odkrytá místa tam, kde stávala Velká synagoga v Brně.
Nad ránem kdosi přivolal hasiče a nahlásil požár svatostánku, hasičům však zásah znemožnili členové jednotek SS a přinutili je vrátit se na základnu. Zánik synagogy proběhl rychle a bez veřejné odezvy. V poválečném procesu byl Schwabe uznán vinným také z podílu na zničení synagogy a nakonec odsouzen k trestu smrti. Jako připomínka vypálení svatostánku byla ulice U Synagogy později přejmenována na Spálenou.
Za války ještě stály trosky budovy, ty definitivně zmizely zřejmě až po roce 1948. Od té doby parcela zůstávala zplanýrovaná a nezastavěná, nyní už je odkrytý celý půdorys. Archeologové kolem základů nacházejí různé drobné artefakty, třeba střepy z vitráží s Davidovou hvězdou nebo zbytky štukové výzdoby.
Pozemek v současnosti patří developerské firmě, která plánuje novou výstavbu. Počítá se však i s nějakou připomínkou minulosti Velké synagogy, kde působil například uznávaný rabín Baruch Placzek. Spálená ulice, která parcelu lemuje na jižní straně, by se výhledově měla vrátit k původnímu názvu U Synagogy.
Kompletní program Štetl Festu, jenž dále zahrnuje například divadelní inscenaci Identita v režii Hany Mikoláškové, besedu s vrchním zemským rabínem Karolem Sidonem, připomínku 100. výročí narození Arnošta Lustiga nebo koncert Samaria Klezmer Bandu, je na webu. Kromě Brna se některé akce uskuteční v Alexovicích na Brněnsku, Brněnci na Svitavsku a Svitávce na Blanensku.
