Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Amerického historika Timothyho Snydera dnes na sociálních sítích sledují statisíce lidí, ale v únoru 2022 byl se svým názorem sám. „Čtyři dny před začátkem ruské invaze na Ukrajinu jsem stál v učebně se studenty, za mnou na projekčním plátně bylo šest zahraničněpolitických poradců, tři z Trumpovy a tři z předešlé Obamovy vlády. A všichni mi velmi zdvořile vysvětlovali, že se mýlím. Že Zelenskyj uprchne a Ukrajina během několika dnů padne,“ vzpomínal Snyder při poslední návštěvě Prahy.
Jenže ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj neutekl. Odmítl americkou nabídku evakuace, nahrál video se sloganem „prezident tut“ a nyní již čtvrtým rokem se svou zemí vzdoruje ruské invazi. Z Timothyho Snydera se mezitím stala západní intelektuální superstar, vlivný komentátor dávno už nejen ruské války na Ukrajině. Někdejšího profesora historie na Yaleově univerzitě, jehož přednášky na YouTube mají miliony zhlédnutí, si dnes Američané spojují hlavně s odporem proti prezidentovi Donaldu Trumpovi.
Bestsellerový autor knih Krvavé země, Černá zem nebo Cesta k nesvobodě Timothy Snyder bude jednou z hlavních hvězd letošního ročníku veletrhu Svět knihy, který se na pražském Výstavišti uskuteční od 14. do 17. května. Ve středu to oznámili pořadatelé.
„Jsme velmi rádi, že Timothy Snyder přijal naše pozvání právě nyní, kdy je Svět knihy Praha věnovaný tématům Evropa, historie a literatura jako hlas svobody. Snyder je letos ideálním festivalovým hostem. Všechny tři tyto oblasti se v jeho díle přirozeně sbíhají,“ říká ředitel veletrhu Radovan Auer.
Historik se v sobotu 16. května stane hvězdou večerní diskuze o Evropě, Americe i Ukrajině, kterou veletrh uspořádá v kině Lucerna. Kromě toho bude mít dvě autogramiády a uvede román českého politologa Milana Babíka. Ten vydává nakladatelství Prostor, jenž s Pasekou publikuje i české překlady Snyderových děl. „Timothy Snyder s mimořádnou přesností pojmenovává, co se děje s demokracií, svobodou a veřejným prostorem ve chvílích nejistoty,“ doplňuje Aleš Lederer, majitel Prostoru.
Timothy Snyder na základě pečlivého čtení evropských dějin varuje před rozkladem demokracie a nástupem tyranie.
Timothy Snyder se dlouho odborně věnoval dějinám střední a východní Evropy se zaměřením na holokaust. Na základě precizního historického výzkumu ve svých knihách rozbil stereotypní obraz masového vraždění v nacistickém Německu. Varoval před ztotožňováním holokaustu jen s Osvětimí nebo hledáním viníků výhradně u Němců, když na zvěrstvech se podíleli i příslušníci okupovaných národů.
Po brexitu a prvním zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem se však Snyder začal čím dál častěji vyslovovat k aktuálnímu dění. Dnes s důkladnou znalostí evropských dějin mluví o autoritářství, varuje před rozkladem demokracie i nástupem tyranie. Rozebírá okolnosti, za nichž státy jako Rusko ovládly média, zničily opozici a spustily represe. Amerického historika ostře kritizujícího Vladimira Putina už v roce 2022 zařadil Kreml na seznam lidí, kteří mají zakázaný vstup do Ruska.
Na rozdíl od některých akademiků se Snyder vyjadřuje jednoduše, srozumitelně. Od publika vyžaduje jen minimální předporozumění. Své teze dokáže zhutnit do chytlavého hesla a podpořit atraktivní paralelou s minulostí. Jako zdatný rétor přesvědčivě argumentuje, ohromuje analytickými schopnostmi i encyklopedickými znalostmi historie či jazyků.
V letech 2017 až 2025 byl profesorem dějin na Yaleově univerzitě. Po opětovném zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem se vloni přesunul do Kanady. Dnes přednáší na Torontské univerzitě, kde od konce 60. let působil dnes již nežijící český spisovatel Josef Škvorecký.
Snyder má také vazby na Česko. Američan zvyklý pátrat v archivech se pasivně dorozumí, svá zdejší vystoupení občas zpestří několika českými větami. Před lety v Praze převzal Cenu Vize 97, také přednášel na Univerzitě Karlově, byl hostem festivalu Colours of Ostrava nebo brněnského sympozia o holokaustu. Naposledy na pražské konferenci pořádané Českým rozhlasem Plus v létě 2024 převzal od tehdejšího ministra zahraničí Jana Lipavského z České pirátské strany medaili za zásluhy o diplomacii. A také přednesl ne zcela jednomyslně přijatou přednášku.
Dlouholetý podporovatel americké Demokratické strany Snyder v ní řekl, že trh není zcela svobodný a potřebuje regulovat. S poukazem na obrovské příjmy ruského státu z exportu ropy a plynu kritizoval závislost na fosilních palivech a vyslovil se pro silnější roli státu, který jediný podle něj může vzdorovat „rostoucí síle uhlovodíkových a digitálních oligarchů současného světa“, jak prohlásil. „S tím, jak se bude zhoršovat klima, začneme být čím dál nervóznější, rasističtější, náchylnější k násilí a budeme čím dál víc soupeřit o zdroje,“ prorokoval také.
S úvahou následně polemizoval bývalý český velvyslanec v USA Michael Žantovský. „Některé jeho teze jsou neudržitelné a v přímém protikladu s tím, co by se domníval Václav Havel,“ reagoval v rozhlasu někdejší ředitel Knihovny Václava Havla, na jejíž pozvání Snyder do Česka přijel.
Ekologická linka se vine celým Snyderovým uvažováním o dějinách. Byla přítomná už v jeho oceňované knize Černá zem, kde roku 2015 spekuloval, zda masové vraždění v moderních dějinách nesouvisí také se změnami klimatu. Nejnověji před pár týdny Snyder ohledně útoků Izraele a USA na Írán napsal, že „kdybychom byli přešli na zelenou energii, tato válka by byla nemyslitelná a autoritáři v USA, Íránu, Saúdské Arábii ani Rusku by nebyli u moci“.
Timothy Snyder v roce 2015 od Dagmar Havlové převzal Cenu Nadace Dagmar a Václava Havlových Vize 97.
S tím samozřejmě nemusí každý souhlasit, stejně jako třeba s historikovými názory na americké zdravotnictví, které po špatné osobní zkušenosti vyslovil v také česky vydané knize Nemocná Amerika: Lekce o zdraví a svobodě. Jen za poslední týdny k nim na platformě Substack, kde jej odebírá více než 400 tisíc lidí, přidal názory na válku v Íránu, rezignaci Trumpova šéfa Národní protiteroristické centrály nebo varoval před možným zneužitím listopadových voleb do Kongresu.
Neodhadne vždy všechno. Přesto je Snyder obrovská kapacita a mimořádně pronikavý myslitel, jehož teze se vyplácí nepodceňovat. Své o tom vědí čtenáři knihy Tyranie: 20 lekcí z 20. století, která z něj roku 2017 udělala mainstreamovou hvězdu.
Po prvním zvolení Donalda Trumpa prezidentem začal v letadle ze Švédska na ubrousek psát úderná hesla, která později rozvinul v jakýsi „manuál na přežití Trumpovy éry“. Zveřejnil ho na facebooku. Když příspěvek rychle nasbíral milion zhlédnutí, Snyder jej rozepsal do bestsellerové publikace, politického pamfletu proti Trumpovi a obecně nástupu diktátorů. Apeluje v něm na čtenáře, aby bránil demokratické instituce jako soudy či média, podporoval občanskou společnost, a místy ho přímo burcuje radami jako nepodřizuj se předem, vykroč z řady, věř v pravdu nebo pokud musíš nosit zbraň, používej ji s rozmyslem.
Leckdo v Trumpově prvním funkčním období namítal, zda to není předčasné a jestli slavný profesor nepřehání, když amerického prezidenta vykresluje jako autoritáře nakloněného Kremlu. Nejpozději po útoku na americký Kapitol z ledna 2021 mu mnozí dali za pravdu. „Debatu o Trumpovi prostě Snyder vyhrál,“ přiznal britskému deníku Guardian profesor právní vědy z Yale University Samuel Moyn, jenž předtím varoval před démonizací Trumpa.
Snyderova proroctví se naplnila vícekrát. Před ruskou invazí na Ukrajinu historik poprvé varoval v únoru 2014. „Nasazení ruských zbraní na Ukrajině by pravděpodobně vedlo k masivnímu krveprolití, ale nikoliv k příznivému výsledku pro Moskvu. Ani kdyby Rusko dokázalo vyhrát rychlou válku, což se zdá nepravděpodobné,“ vyslovil tehdy v deníku New York Times názor, který před ruskou anexí ukrajinského Krymu přišel přemrštěný třeba historikovi ukrajinského původu Serhiji Plochému. „Později jsem Timovi přiznal, že tehdy mi to přišlo fakt pošetilé,“ připustil po letech.
Na pražském veletrhu letos Timothy Snyder pokřtí knihu svého českého přítele, politologa Milana Babíka, který jej roku 2022 jako profesor Colby College v americkém státě Maine hostil na konferenci věnované Václavu Havlovi. Snyder, oblečený v ukrajinském lidovém kroji vyšyvance, na ní zdůraznil, jak klíčové bylo rozhodnutí ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského neutéct v únoru 2022 z Kyjeva před ruskými vojsky.
„Ten okamžik, kdy se Zelenskyj rozhodl zůstat, byl pro Američany zásadní. Ukázal jim, že se stalo něco, čemu nedokážou plně porozumět, ale co má nesmírnou sílu,“ vyprávěl Snyder, podle nějž tento historický okamžik ukázal, jak rozhodnutí jednoho člověka může ovlivnit svět. A že svoboda neobnáší jen svobodu utéct, ale také zodpovědnost udělat něco, co je v dané situaci jediným myslitelným východiskem, aby se člověk nezpronevěřil sám sobě.
Bereme-li svobodu jako cosi daného vnějšími silami, nad nimiž nemáme kontrolu, pak ve svobodu doopravdy nevěříme, řekl Snyder. „Kdyby si tehdy Zelenskyj myslel, že nemá šanci ovlivnit, jak ruská invaze dopadne, tak by nezůstal,“ argumentoval historik. Rozhodnutí ukrajinského prezidenta postavit se invazní armádě přirovnal k tomu, jak Václav Havel statečně vzdoroval komunistickému režimu, rovněž přesvědčený, že jsou věci, za které má smysl bojovat a třeba i položit život. Letos v Praze uslyšíme, kam se Snyderovo myšlení o Havlovi a Ukrajině posunulo od té doby.
