Hlavní obsah

Kypr byl krůček od ekologické katastrofy. Ropná skvrna se začala vzdalovat

Foto: AFP PHOTO / HO / SANA, Profimedia.cz

Ministerstvo rybolovu uvedlo, že se zbytky ropné skvrny postupně rozkládají a rozpouštějí.

Reklama

aktualizováno •

K pobřeží Kypru se blížila ropná skvrna vyvolávající obavy z ekologické katastrofy. Ráno se pohybovala jen sedm kilometrů od tamních pláží. Později se ale začala od pobřeží vzdalovat. Žádné škody zatím nezpůsobila.

Článek

Skvrna, která se vytvořila u syrského středomořského pobřeží po úniku ropné látky z rafinerie, se dnes dopoledne přiblížila k severní části ostrova Kypr. Posléze se ale začala od pobřeží vzdalovat, uvedla agentura AFP. Podle Severního Kypru, který uznává pouze Turecko, však hrozí znečištění mořského dna.

Ropná skvrna se dnes ráno nacházela asi 28 kilometrů od břehů, pak se ale díky změně směru větru začala od břehů vzdalovat. „Meteorologické podmínky jsou nám nyní nakloněny,“ uvedl představitel severokyperské vlády Serhan Aktunç.

Chemikálie se do Středozemního moře dostaly kvůli rozbité nádrži v tepelné elektrárně syrského města Bánijás. V té se nacházelo asi 15 tisíc tun paliva. Podle satelitních snímků už skvrna dosáhla velikosti 800 kilometrů čtverečních, tedy přibližně jako město New York nebo necelé dvě Prahy.

„Nejsem úplně odborník, ale žiji v okolí. Ropná skvrna zatím nedorazila na pobřeží Kypru, ale už zde kolují první zprávy, že je blízko Capo Greco, ostrova na jihovýchodě. Mluví se tady o možné ekologické katastrofě,“ popsal pro Seznam Zprávy místní z řecké části ostrova.

Podle vyjádření ministra zemědělství Costase Kadise je Řecko připraveno v případě potřeby zasáhnout. Během dne dorazilo na Kypr plavidlo Alexandrie odstraňující znečištění. Kadis pro kyperská média uvedl, že možná ani nejde o ropu, ale o jakýsi „lesklý olej“, který není pro životní prostředí takovou katastrofou. Na svém Twitteru ministr dodal, že „situaci sleduje vláda systematicky několik dní a je připravena v případě potřeby zasáhnout“.

Jak ale pro SZ dodává místní obyvatel, Kypřané mají problém vládě důvěřovat. „Panují tady obavy, jak vláda s problémem naloží. Někteří mí skeptičtí přátelé se mediálním zprávám smějí. Vypadá to, že obě strany dělají všechno pro to, aby se postupům osvědčeným pro tuto situaci vyhýbali,“ popisuje.

Kypřany navíc znepokojují také zprávy o tom, že „ministerstvo rybolovu o incidentu vědělo už 24. srpna a teprve 30. srpna problém začalo řešit.“

Ve středu odpoledne se situace uklidnila. Ministerstvo rybolovu uvedlo, že se zbytky ropné skvrny postupně rozkládají a rozpouštějí. „Na základě dosavadního terénního výzkumu, který pokrýval oblast 900 čtverečních námořních mil, nejsou v mořské oblasti severovýchodně od mysu Cape Greco žádné zbytky ropných skvrn,“ uvedly úřady.

Podle severokyperských úřadů skvrna zatím nezpůsobila žádné škody. Ministryně dopravy severokyperské vlády Resmiye Canaltayová ale varovala, že může mít ničivé dopady na mořský ekosystém. „Skvrna změnila tvar, je nyní pevnější. Část se usadila na mořském dně a hrozí vážné poškození,“ řekla státní televizi BRT.

Jak na ropnou skvrnu

Debata se momentálně stáčí právě kolem otázky potenciální ekologické katastrofy. Jak se v případě úniku ropy na vodní hladinu běžně postupuje, pro Seznam Zprávy popsal mluvčí pražských hasičů Martin Kavka. Uvádí však, že s českými podmínkami je aktuální situace ve Středozemním moři nesrovnatelná. „S nějakým opravdu velkým únikem na moře logicky nemáme zkušenosti a jsou na to specializované firmy. Ty mají nějaké speciální lodě, které ropné produkty odsávají z hladiny, a i speciální látky,“ uvedl Kavka.

„Když u nás dojde k nějakému úniku ropné látky na vodní hladinu, tak hasiči volí standardní postup. Nejdříve musíme zamezit tomu, aby se látka dál rozšiřovala,“ říká Kavka s tím, že práce je jednodušší na stojaté vodě, kterou má rybník nebo jezero, a kde není proud vody, který látku unáší dál. „Na to používáme dvě základní věci; první jsou sorpční hadi, a pokud je to potřeba, na vodu se vysype speciální sorbent.“

Sorpční hadi vypadají jako dlouhé bílé válce. Pokládají se na hladinu pomocí člunu tak, aby se ropná skvrna izolovala a nešířila se dál po vodní hladině.

Speciální sorbent je produkt, která do sebe nasákne látku ve vodě a následně zhrudkuje. Slouží k jednoduššímu odebrání látky z vodní hladiny i likvidaci. Tu pak zajišťuje odborně zaměřená firma.

„Když unikne nějaká ropná látka, tak my jako hasiči jsme opravdu jen na ten rychlý zásah. Zamezíme tomu, aby se to rozšířilo, případně zjistíme, co je to za látku a zasypeme ji. Pak už je to i u nás na specializované firmě, která to z hladiny musí dostat pryč,“ uzavírá Kavka.

Rafinerie v Bánijásu, ze které skvrna unikla, je hlavním zdrojem palivových produktů v Sýrii a je nezbytná pro fungování země postižené válkou. Jedná se také o druhý velký únik ropy ve Středomoří v letošním roce. V únoru únik ropy zdevastoval izraelské pobřeží.

Reklama

Doporučované