Hlavní obsah

Legenda F1 Fittipaldi: Odjížděl jsem na závod a nikdy nevěděl, jestli se vrátím

Emerson Fittipaldi. (Video: Šimon Trantina, Seznam Zprávy)

Reklama

1. 8. 16:17

V rozhovoru pro Seznam Emerson Fittipaldi mluvil o závodění v F1 v době, kdy každý rok jezdci umírali, brazilských fanoušcích nebo současném mistrovi světa Lewisi Hamiltonovi.

Článek

Do Prahy se legendární závodník podíval potřetí. Tentokrát na pozvání Antonína Charouze, který pomáhá Emersonovi Fittipaldimu juniorovi se začátky závodnické kariéry. Zahrál si také malou roli v připravovaném českém filmu.

Mistrem světa formule 1 se stal v letech 1972 a 1974. Byl také prvním Brazilcem v královně motorsportu. Jeho dovednosti mu přinesly velkou slávu nejen doma, ale i v Evropě - třeba v Československu. Je všeobecně uznávaný jako jeden z nejlepších závodníků vůbec.

Víte, že jste tady dost populární? Když někdo jede rychle, Češi říkají, že jede jako Fittipaldi, slyšel jste to někdy?

Ano, slyšel jsem to a je to pro mě pocta. Doufám ale, že ten, co řídí rychle, jede také bezpečně.

Své tituly mistra světa jste vyhrál v možná nejhektičtější a nejlegendárnější éře formule 1. Na vlastní oči jste viděl, jak se F1 vyvíjí z tzv. doutníkových aut přes agresivní auta ze sedmdesátých a osmdesátých let až po dnešní modely. Kdybych se vás zeptal v roce 1974, kde vidíte budoucnost tohoto sportu, odpověděl byste něco alespoň ve smyslu toho, jak formule 1 vypadá dnes? Kam myslíte, že se bude dále ubírat?

V roce 1974 jsem závodil za McLaren a to bylo poprvé, co někdo zkusil do auta přidělat počítač, testoval jsem to tehdy na okruhu Paula Ricarda. Takže jsem skutečně viděl, jak technologie mění sport. Bezpečnost tehdy byla velmi špatná. Tomu pomohlo, když se do F1 dostala uhlíková vlákna, která používaly raketoplány. Budoucnost podle mě bude čím dál víc simulovaná. Simulátory jsou dnes opravdu skvělé a díky nim se ztrácí méně peněz a času. Dokážu si představit, že jezdci v příštích letech budou na simulátoru trávit více času než v reálném autě. Auta budou ještě bezpečnější a závody kratší. Mladé generace chtějí všechno rychlejší, takže čekám kratší závody. Doufám, že v blízké budoucnosti budou týmy více vyrovnané a dají více šancí mladým talentům. Pokud budou stáje vyrovnané, mladí jezdci budou mít větší šanci ukázat svůj talent. Myslím také, že auta budou mít méně a méně přítlaku - takže více mechanické přilnavosti, díky tomu bude docházet k častějším změnám pořadí mezi auty.

Takže podle vás je důležité zařídit, aby auta mohla jet těsněji za sebou, což se teď příliš nedaří?

Ano.

F1 ušla dlouhou cestu, co se týče bezpečnosti, hlavně od tragického úmrtí Ayrtona Senny v roce 1994. Když se ohlédnete za vašimi slavnými dny, napadne vás třeba, že jste musel být šílený, když jste závodil v takových podmínkách, nebo byste se do toho pustil znovu?

Vždy, když jsme dorazili na trať, soustředili jsme se jen na to, abychom byli rychlí, nešlo myslet na risk. Po cestě z okruhu domů už ano. Nebo při odchodu z domova - někdy když jsem ve čtvrtek vyrážel se zabalenou taškou na závod, podíval jsem se na svůj dům a zeptal se sám sebe: „Vrátím se sem v neděli, nebo ne?“ Ale při závodění jsem myslel jen na to, že si to užívám, protože to miluji.

Smrtelné nehody ale byly velmi běžné, když jste závodil. Tom Pryce, Ronnie Peterson, Jochen Rindt. Nevzbuzovalo ve vás strach to, že vaši kamarádi a soupeři byli najednou pryč?

Každá tragédie se nás hodně dotkla. Díky tomu se mezi jezdci tvořily velmi silné přátelské vztahy. Věděli jsme, že situace je těžká. Proto Jackie Stewart a Jo Bonnier založili asociaci pilotů grand prix, aby se zlepšila bezpečnost. To se podařilo, když porovnáme dnešek se sedmdesátými lety, auta, okruhy i vybavení jezdců jsou bezpečnější. Záchranáři jsou mnohem efektivnější, na místo dorazí hned po bouračce. Pořád jsou to ale rychlá auta, která když jedou 350 km/h a rychle mění směr, může dojít k nehodě. Risk je pořád velký.

Mluvil jste o tom, že jezdci byli dobrými přáteli. Kdo byl váš nejlepší kamarád?

Nejlepší byl Ronnie Peterson, to byl velmi dobrý kamarád.

Emerson Fittipaldi (*1946)

- kromě dvou titulů v F1 zvítězil také v prestižním závodě Indy 500 a celém seriálu IndyCar

- dlouho držel rekord nejmladšího šampiona formule 1

- nejúspěšnějšími byla jeho působení u stájí Lotus a McLaren

- teď je závodním komisařem v F1, navrhl také vlastní supersportovní vůz

Z vašich společných let v Lotusu.

Jackie Stewart je také nadále můj dobrý přítel, ale ten je spíše z generace, která byla přede mnou.

Jaká je vaše nejoblíbenější vzpomínka ze závodění ve formuli 1?

Poprvé jsem do vozu formule 1 nasedl v červenci před padesáti lety. Byl to sen. Zrovna před dvěma týdny to bylo přesně padesát let.

Tehdy jste nahradil Jochena Rindta, který zahynul těsně před tím, než se stal mistrem světa. Cítil jste tlak na sebe kvůli tomu?

Ano. Nahradil jsem ho ve Velké ceně USA. Z pozice třetího, náhradního jezdce jsem byl jedničkou za čtyři závody, bylo to neobvyklé.

Jaké bylo být nejen prvním Brazilcem ve formuli 1, ale také prvním Brazilcem, který vyhrál domácí Velkou cenu a k tomu titul mistra světa? Ptám se, protože Brazilci jsou pověstní tím, že své jezdce podporují velmi vášnivě a loajálně.

V Brazílii byl vždy fenoménem fotbal. Když jsem začal závodit, lidé si začínali zapínat televizi kvůli formuli 1. Pak se přidal můj bratr, Carlos Pace, Nelson Piquet, Ayrton Senna. Oni udělali z F1 v Brazílii také fenomén, hned za fotbalem. Bylo úžasné sledovat brazilské fanoušky podporovat nás jako třeba teď Maxe Verstappena v Nizozemsku.

Ano, ten má vždycky hodně fanoušků na okruhu.

Třeba jednou děti, co teď jezdí na motokárách tady v Praga areně, budou stejně tak reprezentovat Českou republiku ve formuli 1.

To by bylo skvělé.

Tohle jsou kořeny motorsportu. Jsem rád, že Tony Charouz dělá takové akce, aby pozvedl motorsport tady v Česku. Když jsem byl ve formuli 1, měl jsem hodně fanoušků z Československa, to bylo fantastické.

V těch letech jste závodil proti jezdcům jako Niki Lauda, Ronnie Peterson nebo Jackie Stewart. Kdo byl nejtěžším soupeřem?

Nejkonzistentnější a nejrychlejší byl Jackie Stewart, i když jsem proti němu závodil jen tři roky. Byl skvělý. Těžko se to srovnává, každý má svůj styl - Ronnie byl velmi rychlý, ale trochu nekonzistentní. Niki byl pak rychlý a konzistentní. James Hunt byl také rychlý a rovněž spíš nevyrovnaný, pak třeba Carlos Reutemann byl také velmi dobrý. To samé Clay Regazzoni. Byla spousta dobrých závodníků.

Jedním z hlavních témat současné formule 1 je Lewis Hamilton, který se letos může stát nejúspěšnějším pilotem všech dob - má šanci získat svůj sedmý titul mistra světa a překonat rekord Michaela Schumachera v nejvyšším počtu vyhraných závodů. Co na něj říkáte?

Myslím, že je to fantastický talent, skvělý ambasador motorsportu. Před mnoha lety začínal také na motokárách - já jeho kariéru sleduji od doby, kdy závodil ve formuli 3. Tehdy jsem ho potkal na závodě F3 v Německu, už tehdy byl moc dobrý.

Poslední otázka: vyhrál jste jeden z nich, co je lepší závod: 500 mil Indianapolis, nebo Velká cena Monaka F1?

Indianapolis je v Americe fenomén. Má více než stoletou historii, je to speciální závod, trvá tři a půl hodiny. Rychlost je neuvěřitelně vysoká, na místě je skoro půl milionu diváků. Je to fantastický závod.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené