Hlavní obsah

Lehký průběh a pak vážný syndrom. „Lékaři si nevěděli rady,“ říká matka

Foto: Profimedia.cz

Vzácným syndromem spojeným s covidem-19 v Česku onemocněly desítky dětí. První příznaky jsou nenápadné, dopady na zdraví jsou ale vážné.

Reklama

18. 1. 7:40

O vzácném zánětlivém syndromu spojeném s covidem-19 u dětí se začalo více mluvit teprve nedávno. Osvěta je přitom klíčová, aby rodiče včas zalarmovali lékaře.

Článek

Vše může začít bolestí břicha, vyrážkami a horečkami. Za pár dní už ale vyčerpaný organismus dětského pacienta potřebuje nemocniční intenzivní péči.

Na vině je syndrom multisystémové zánětlivé odpovědi spojené s covidem-19 u dětí. Nemoc se v posledních měsících začala více objevovat i v Česku, a to ruku v ruce se sílící koronavirovou nákazou. Jak už dříve Seznam Zprávy informovaly, tuzemští lékaři vědí o desítkách případů.

„Syn si začal stěžovat na bolesti břicha, zvracel, měl teploty, na které paralen či ibuprofen zabíraly jen velmi málo. Po podání léku teplota slezla jen o kousek a na chvilku. Takto zle mu začalo být o víkendu. Jelikož mu ani v pondělí nebylo lépe, naopak bolesti břicha byly stále horší, navštívili jsme naši dětskou doktorku,“ popsala pro Seznam Zprávy svou zkušenost s nemocí paní Denisa, matka 12letého Daniela. Redakce příjmení obou zná, nepřejí si jej však zveřejnit.

Lékařka chlapce s podezřením na zánět slepého střeva poslala do nemocnice ve Dvoře Králové, následovala další vyšetření a operace v nemocnici Trutnov. Problémy ale neustaly.

„Bohužel i třetí den po operaci bylo synovi stále velmi špatně, zvracel, měl teploty, které šly jen špatně srážet. Antibiotika nezabírala a CRP stále stoupalo. Na vlastní žádost jsme ho nechali převézt do FN Hradec Králové, v Trutnově si s ním bohužel doktoři už nevěděli rady. V Hradci byl umístěn na jednotku intenzivní péče,“ pokračuje matka.

Vyšetření CRP

Test CRP určuje hodnoty C-Reaktivního proteinu v krvi. Ten vzniká v jaterní tkáni při akutní fázi zánětu. Rychle narůstá zejména při bakteriálních infekcích. Lékaři díky vyšetření mohou rychle zjistit důvod potíží a nastavit léčbu.

Podle profesora Jana Lebla z Pediatrické kliniky 2. LF UK a Fakultní nemocnice v Motole se nový syndrom rozvine u jednoho z tisíce dětí, které prodělaly covid-19. Průběh covidu u nich přitom může být zcela mírný i bezpříznakový. Syndrom zánětlivé odpovědi se zpravidla objeví za dva až čtyři týdny.

Prvními varovnými signály jsou několikadenní horečka, otoky očních víček, vyrážky na trupu, krku, obličeji či dlaních, ale i bolesti břicha.

„Závažné je poškození funkce vnitřních orgánů, zejména srdečního svalu. To sice není nápadné, může ale vést k viditelnému zhoršení celkového stavu, ke slabosti a případně až k šoku,“ popsal pro Seznam Zprávy odborník.

Také stav malého Daniela začal být velmi vážný – lékaři mu nasadili širokospektrální antibiotika. Kvůli zvracení byl odkázán na umělou výživu.

„Nastalo kolečko všemožných vyšetření a testů, ze kterých ale stále nebylo jasné, co se děje. Paní doktorka mě připravovala, že stát se může cokoliv, že zatím stále nevědí. Byl to můj nejhorší okamžik v životě, žádná matka nechce od lékaře slyšet, že její dítě může zemřít,“ pokračuje chlapcova matka.

Až po další sérii vyšetření u něj lékaři zjistili sedminásobně zvýšené protilátky proti SARS-CoV-2 a určili správnou diagnózu – multisystémový zánětlivý syndrom spojený s covidem-19. Léčba imunoglobuliny zabrala, ultrazvukové vyšetření však odhalilo, že syndrom zasáhl i chlapcovo srdce a způsobil aneurysma levé koronární arterie. Lékaři proto nasadili ještě kortikoidy.

„Momentálně je synovi dobře, bere pravidelně léky. Je ale stále velmi unavený, rychle se zadýchá. Zatím máme dovoleny jen pomalé procházky na místech, kde není moc lidí. Jezdíme pravidelně na kontrolu na kardiologii a revmatologii. Doufáme, že se aneurysmata stáhnou zpět a syn zůstane bez následků,“ dodává Danielova matka.

V reakcích na dřívější článek o tomto tématu se Seznam Zprávám ozvali i další rodiče, jejichž děti se s nemocí potýkaly „Nejstarší syn měl lehký průběh covidu. Po čtyřech týdnech začal zvracet, průjem, teplota. Měl suché rty, plnou pusu aftů a zarudlé oči,“ popsala Václava Blažková. Chlapec se později dostal do nemocnice, kde strávil deset dní.

„Naštěstí pro nás nebyl syn první pacient a už věděli, co a jak. Nyní už může chodit do školy, je prvňák. Má klidový režim jako chlap po infarktu – na tři měsíce, na srdečních tepnách má stále aneurysmata,“ dodává.

První zprávy o syndromu postihujícím děti se začaly objevovat v půlce minulého roku v Itálii, Velké Británii, Francii nebo USA. Nemoc ale lékaři zaznamenali prakticky všude, kde se rozšířil covid-19.

„Měli jsme dětské pacienty v listopadu a v první polovině prosince a nyní bohužel se vzestupem počtu nemocných kolem Vánoc a v týdnu po Vánocích přicházejí tyto děti ve větším počtu opět,“ říká profesor Lebl. Pokud léčba selhává, musí se v závažných případech využít i umělá plicní ventilace.

„S tím jsme se u nás zatím setkali třikrát ze 14 hospitalizovaných dětí,“ dodává lékař. Přestože se jedná o vzácné onemocnění, rodiče by o něm podle něj měli vědět a v případě podezření na tuto nemoc rychle vyhledat lékaře.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované