Článek
„Domnívám se, že data uvedená v analýze o četnosti výskytu sepse u elektivně (plánovaně, pozn. red.) operovaných pacientů v našem zařízení nejsou přesná,“ říká Martin Hlavatý, náměstek pro léčebně preventivní péči Nemocnice Ivančice.
A odkazuje se na statistiky pooperačních sepsí, které nově zveřejnilo ministerstvo zdravotnictví. Z nich vyplývá, že v Česku je tento stav – laicky označovaný jako otrava krve – dvakrát častější (0,84 procenta), než je průměr vyspělých zemí.
Ročně se v českých nemocnicích takových případů objeví pět tisíc na 600 tisíc sledovaných operací, na tento počet by jich ale správně nemělo být více než dva a půl tisíce.
I tak je třeba říct, že jde o vzácný stav. Pooperační sepse, tedy prudká reakce organismu na infekci, která může pacienta bezprostředně ohrozit na životě, se objeví jen jednou za 120 sledovaných operací. To ale podle ministerstva zdravotnictví neznamená, že se s tím mají české nemocnice smířit – naopak existuje velký prostor pro zlepšení, protože minimální nebo ideálně žádný výskyt pooperačních sepsí je jedním z hlavních ukazatelů kvality.
V tomto indikátoru přisoudilo ministerstvo zdravotnictví u fakultních nemocnic nejvyšší hodnoty Ostravě, u krajských a oblastních pak právě Ivančicím. Na přehled se můžete podívat v grafice níže nebo kompletně zde.
„Většina kontrolovaných pacientů nebyla operována elektivně, ale akutně, přičemž sepse byla u značné části přítomna již při přijetí. Tato chyba může velmi pravděpodobně vyplývat z nevhodně nastaveného systému výběru dat při tvorbě analýzy,“ dodává Hlavatý.
Ministerstvo zdravotnictví na analýze spolupracovalo s Kanceláří zdravotního pojištění. Ta vysvětluje, že vycházela z metodiky americké federální Agentury pro výzkum a kvalitu zdravotní péče. Řada údajů se ale podle kanceláře v českém zdravotnictví jednoznačně nevykazuje v datech, například přítomnost infekce při přijetí nebo zda byl pacient přijat akutně, či plánovaně.
„Museli jsme tedy dovozovat z výše uvedené metodiky konkrétní údaje a předem jsme avizovali, že zejména u menších nemocnic s malým počtem výkonů vykazují výstupy větší statistickou nejistotu. V další verzi indikátoru bude již toto možné odclonit a výstupy budou přesněji kopírovat realitu,“ říká Ladislav Wagner, zástupce ředitele Kanceláře zdravotního pojištění.
Ministerstvo zdravotnictví dále upozorňuje, že čísla o pooperačních sepsích rezolutně neříkají, že daná nemocnice „je špatná“. Horší výsledek ale naznačuje „doutnající“ problém, na který je potřeba se podívat pozorněji. Potíž totiž může být jak ve vykazování dat, tak v diagnostice, specifické skladbě výkonů nebo třeba v nějakém konkrétním postupu před nebo po operaci.
Nemocnice Ivančice rozporuje, že by měla ministerstvem zveřejněná data dokládat kvalitu zdravotní péče. Podle náměstka Hlavatého jde pouze o problematiku vykazování dat. To chtěli v Ivančicích detailně s ministerstvem řešit, ale podle náměstka k tomu nedostali kompletní seznamy pacientů ke kontrole.
„Proto na základě takto nepřesně získaných a zavádějících dat nebudeme měnit zavedené postupy,“ dodává Hlavatý.
Čísla říkají něco jiného
Podle ministerstva zdravotnictví by ale bylo ideální, aby nemocnice prošly své postupy, jestli všechny kroky dělají tak, aby se dařilo pooperačním sepsím předcházet. Je to celý balíček opatření – jedním z nich je například nasazení antibiotik před operací.
„Občas vidíme, že se nedodrží například správný čas podání antibiotik,“ vysvětlil při prezentaci dat jednu z chyb odborný garant České společnosti nemocniční epidemiologie a hygieny Petr Smejkal.
Stejně tak je důležité neholit místo rány žiletkou, ale jen holicím strojkem, nebo například používat správnou dezinfekci.
„Dlouhodobě jsme byli ve zdravotnictví zvyklí používat jodové přípravky, ale studie ukázaly, že lepší je roztok chlorhexidinu s alkoholem,“ dodal Smejkal.
Do celostátních výsledků se například podrobně začetli ve Fakultní nemocnici Ostrava. Nezjistili ale, že by problém byl v předoperační praxi. Kontrola dat ukázala, že je potíž v odlišném výkladu metodiky vykazování hlavní a vedlejší diagnózy u pacientů, kteří měli sepsi už při přijetí k hospitalizaci.
„Administrativní nesrovnalosti, které z toho vyplynuly, nyní řešíme,“ říká mluvčí nemocnice Petra Petlachová s tím, že standardy péče mají v Ostravě nastavené stejně jako ostatní nemocnice a počty sepsí se jim daří snižovat.
A to je druhý cíl ministerstva zdravotnictví. Zveřejnění dat má kromě kontroly medicínských postupů umožnit, aby se sjednotilo vykazování. Čili aby čísla, která mají napovídat o kvalitě poskytované zdravotní péče, neukazovala jen papírové nebo tabulkové nesrovnalosti.
„V řadě nemocnic může podle naší zkušenosti nastat snadno odlišná představa konkrétního pracoviště, které realizovalo a vykázalo výkon do dokumentace pacienta, od finálního zakódování případu do zdravotní pojišťovny. Vykázání odlišné hlavní a vedlejší diagnózy je určitě jedním z takových případů. Nicméně jde většinou o jednoduše řešitelný organizační problém, který se dá snadno napravit,“ dodává Wagner.
Nemocnice: Roli hraje stáří pacientů
Další nemocnice zase zmiňují, že podle nich nově zveřejněný ukazatel ministerstva zdravotnictví nezohledňuje korektně věk pacientů. Starší pacienti jsou totiž obecně náchylnější ke komplikacím.
„V Čáslavi a v naší spádové oblasti je poměrně mnoho seniorských center a Alzheimer center,“ vysvětluje jeden úhel pohledu primář chirurgického oddělení Městské nemocnice Čáslav Vladimír Červinka.
Zároveň zmiňuje, že oblast kolem Čáslavi, Kutné Hory, Posázaví a Železných hor je oblíbenou destinací pražských seniorů, kteří už nechtějí čas ve svém důchodu trávit v rušném hlavním městě.
„Obecně u seniorů je více závažnějších akutních operací a také jsou náchylnější k rozvoji pooperačních septických komplikací,“ dodává Červinka.
A podobně vyšším věkem svých pacientů argumentuje také Nemocnice Vyškov.
„Z aktuální zpětné vazby desítek nemocnic nevzešla námitka, že by byla odlišná věková struktura důvodem vyšší míry dané nemocnice. Přestože je tento faktor statisticky významný, jeho vliv je v porovnání s faktorem skladby realizovaných operací či komorbidit sledovaných pacientů spíše marginální,“ vysvětluje Wagner.
Z celé – i poměrně vyhrocené - debaty mohou ale těžit pacienti. Není to totiž tak dávno, co se o zveřejnění statistik zdravotní péče jednotlivých nemocnic museli zájemci soudit. Dnes dochází naopak k postupnému otevírání podrobných dat. První byly na řadě mrtvice, následovala část diagnóz rakovin a nyní tedy pooperační sepse.
Pacienti tak postupně dostávají do rukou čísla, která jim mohou pomoct při rozhodování, kde se nechají léčit. Ministerstvo zdravotnictví slibuje, že ve zveřejňování takových dat bude pokračovat.
