Článek
Téměř stejný počet dotázaných (tedy 73 procent) v průzkumu pro Global Commons Alliance (GCA) uvedl, že podle něj planeta Země směřuje k nebezpečnému bodu zlomu. A to kvůli lidské aktivitě.
Z dvacítky nejmovitějších ekonomik se k otázkám změny klimatu s větším důrazem vyslovily chudší státy. Například v Indonésii nebo Turecku uvedlo kolem 85 procent dotázaných, že si uvědomují dopady lidské aktivity na klima, což je zhruba desetiprocentní rozdíl oproti průměru všech dotázaných.
Skoro dvě třetiny lidí z nejbohatších států světa zaškrtly, že mají „extrémní“ či „velké“ obavy ze stavu planety. A více než 80 procent dotázaných uvedlo, že by chtěli udělat více pro ochranu a obnovu přírody.
Průzkumu se zúčastnilo skoro 20 tisíc lidí ve věku od 16 do 75 let – na každou z dvaceti zemí skupiny G20 tedy vychází necelých tisíc rozhovorů. Jedná se mimo jiné o země jako Německo, Japonsko, Indie, Mexiko, Saúdská Arábie či Argentina anebo Čína.
„Nemíříme náměsíčně vstříc katastrofě“
Výsledky průzkumu podle Owena Gaffneyho z GCA ukazují silnou globální podporu „rychlých, rozhodných kroků směrem ke krizi klimatu i přírody“, jak uvedl pro britský list The Guardian.
„Svět náměsíčně nemíří vstříc katastrofě. Lidé si uvědomují, že podstupujeme kolosální riziko, chtějí udělat víc a chtějí i po svých vládách, aby dělaly víc,“ vysvětlil Gaffney, který průzkum vedl. „Výsledky by měly dodat lídrům zemí G20 sebevědomí pro rychlejší jednání a zavedení ambicióznějších kroků, jimiž by chránili a regenerovali globální společnost,“ řekl.
The wildfires in Siberia are now bigger than all other fires in world combined. Historic fires fueled by a historic drought. Notice a pattern?
— Mike Hudema (@MikeHudema) August 13, 2021
We're in a #climateemergency. No more delays. We must #ActOnClimate #climate #energy #BuildBackBetter #wildfires #wildfires2021Russia pic.twitter.com/ltCVLHWJoM
Zjištění, s nimiž tým z GCA přišel, přitom neovlivnila další vlna rekordních veder ani bezprecedentní záplavy a rozsáhlé lesní požáry, jež v posledních týdnech sužují země napříč světem. Průzkum se konal v dubnu a květnu – tedy také měsíce předtím, než Mezinárodní panel pro změnu klimatu (IPCC) zveřejnil svou nejnovější alarmující zprávu.
„Lidé si začínají uvědomovat, že se příroda brání,“ píše v předmluvě studie environmentalistka Elizabeth Wathutiová z Keni.
„Zdá se, že lidem u moci přijde v pořádku kácet staré stromy, ničit přirozené ekosystémy kvůli stavbě silnic či budov nebo těžit ropu, pokud pak vysázejí stromy nové. Takový přístup ale nefunguje a výsledky této zprávy ukazují, že spousta lidí už takovou ekonomickou idiocii nepodporuje,“ dodala Wathutiová.
