Článek
„Veškerá námořní přeprava z asijských destinací se v březnu zcela zastavila a doposud nebyla stoprocentně obnovena. Přeplněné přístavy stále nejsou schopny přijímat nové zboží,“ říká Aleksandar Alačkov z firmy Adler, který má výrobu v zahraničí a její přepravu ve své gesci.
Adler proto poprvé ve své dvacetileté historii vsadil při dopravě zboží z Asie na vlak. Lodní doprava je totiž zhruba na polovině přepravní kapacity, firmy využily pandemie k výměně lodních technologií a velké problémy stále způsobuje i nedostatečné množství posádek.
Vlaková doprava je podle Alačkova sice zhruba o 25 procent dražší než ta lodní, zároveň se ale výrazně zkracuje doba dodání. V případě trasy Čína–Ostrava zhruba ze třiceti dní na 17. Doprava je navíc mnohem ekologičtější.
K podobnému kroku už se uchýlila i čínská pošta. „Od dubna 2020 zrealizovala celkem 17 ucelených vlaků z čínského Čchung-čchingu, I-wu, Čeng-čou a Tung-kuanu. Průměrná doba přepravy se pohybovala kolem pěti dnů od čínské hranice po evropskou,“ potvrzuje David Knobloch, expert v logistice z přepravní společnosti Geis.
Na železnici se dějí věci
Za poslední měsíc tak došlo k nárůstu vlakové přepravy o 62 procent. V některých případech však vyjde železniční doprava ještě dráž než o zmíněných 25 procent.
„V porovnání s námořní dopravou vychází přeprava 40stopového kontejneru z čínského terminálu Xian do Prahy asi na 4 500 dolarů, zatímco u námořní přepravy je cena z hlavních čínských přístavů kolem 2 500 dolarů. Tak jako tak se stále vlaková přeprava vyplatí u spěšných zásilek díky rychlosti, kdy zákazníci mohou zásilky očekávat v Praze již za 14 až 19 dní,“ dodává Knobloch pro Seznam Zprávy.
Čínská vláda v důsledku vyššího zájmu o železnici nedávno rozhodla o další finanční podpoře tohoto servisu. Na podporu a rozvoj terminálů a koridorů do pěti měst na trase Čína–Evropa posílá téměř 27 milionů dolarů. S tím přichází i potřeba investovat do lokomotiv a vagonů, kterých se v současnosti nedostává.
„Díky tomuto trendu se navyšuje i dostupnost vlakové přepravy do České republiky, kdy v současnosti jezdí vlaky několikrát týdně z čínských terminálů, jako je Si-an, Wu-chan, Čeng-čou, Sia-men a I-wu,“ dodal v závěru David Knobloch.
