Hlavní obsah

Lup z drážďanské klenotnice je neprodejný. Znalci se obávají nejhoršího

Foto: Martin Stolař / MAFRA / Profimedia, Profimedia.cz

Socha svatého Rocha zmizela z luckého kostela na Karlovarsku v roce 1991. Najít se ji podařilo až po 21 letech.

Reklama

28. 11. 2019 11:20

Slavnou klenotnici Grünes Gewölbe vykradli zloději. Policie po historických skvostech pátrá. Ani Česku se podobné případy nevyhnuly.

Článek

Stačilo pár minut a z proslulé drážďanské klenotnice zmizely historické unikáty nevyčíslitelné hodnoty. Dva zloději se vkradli do budovy zamřížovaným oknem, rozbili sekerou vitrínu a odnesli si šperky z 18. století. Alarm spustili v pondělí ve 4:59, první hlídka byla na místě o pět minut později, ale zloději už byli pryč.

Při pátrání po skvostech z klenotnice bude nejdůležitější, jestli a hlavně jak rychle se podaří zloděje nebo jejich lup vypátrat.

„V případech běžného vloupání, v nichž se jedná o průměrně kvalitní věci, se zloději odcizené předměty snaží buď ihned nebo po nějaké době prodat. Velmi kvalitní věci, které jsou na veřejném trhu neprodejné, jsou obvykle kradeny na objednávku a poté končí v soukromých sbírkách,“ vysvětluje mluvčí Národního památkového ústavu (NPÚ) Jana Hartmanová.

Právě proto, že jsou šperky z drážďanské klenotnice takřka neprodejné, obává se její ředitel Dirk Syndram, aby pachatelé historické skvosty nezničili. Jestli je budou chtít prodat, mohli by nakradené šperky rozebrat a přetavit.

Čeští památkáři mají se zloději svou vlastní neblahou zkušenost. Zvlášť v devadesátých letech mizely ve velkém sochy, obrazy a další drahocennosti z nehlídaných kostelů nebo kaplí. Končily pak v zahraničí. Předměty se navíc často ztratily nadobro, protože chyběla alespoň základní dokumentace nebo jejich přesnější popis.

Kvůli tomu vznikl v Česku Integrovaný systém ochrany movitého kulturního dědictví (ISO). Na jeho fungování dohlíží Policie ČR a podílí se na něm i další instituce, třeba ministerstvo kultury nebo právě Národní památkový ústav. Jeho experti dostali na starosti plošnou dokumentaci historicky cenných předmětů. Zpracovává ji Oddělení evidence movitých památek.

„Pokud se odcizené předměty dostanou na legální trh se starožitnostmi, je možné provádět jejich lustraci v dostupných databázích. Velmi záleží na kvalitní obrazové dokumentaci předmětu. Je to důležité jak při identifikaci předmětu nabízeného k prodeji, tak následně při jeho vrácení zpět do Česka,“ říká Hartmanová.

V roce 1991 tak například zloději ukradli sochu svatého Rocha z kostela v obci Luka na Karlovarsku. Patron všech nemocných oblečený v šatech poutníka beze stopy zmizel na 21 let. Až v roce 2012 sochu nabídla k prodeji aukční síň v Norimberku. Za 1 500 eur (38 tisíc korun) ji vydražila Češka, aniž by věděla, že jde o kradenou věc, a darovala ji svému příteli. Ten ji ale po informaci od policie vrátil, a socha tak putovala zpátky na původní podstavec v luckém kostele.

Při nálezu předmětu, který by mohl být kradený, je tedy důležité přesně znát jeho původní popis. Tedy jestli se jedná skutečně o zmizelý kousek, a ne třeba jeho kopii. Jestli je konkrétní umělecký předmět kradený, lze ověřit ve veřejně přístupných databázích Policie ČR (PSEUD) a Interpolu (WOA – PSYCHE). Tyto databáze mají i svoji neveřejnou část určenou pro policii a odborné instituce.

„Spolupráce z naší strany spočívá zejména v předávání kvalitní dokumentace odcizených předmětů. Dále například pomáháme při určení původu předmětu v případě, že se policii podaří zadržet u zloděje nebo překupníka movitou věc kulturní povahy,“ dodává Hartmanová z Národního památkového ústavu.

K tomu je ale v případě krádeže v drážďanské klenotnici zatím stále daleko. Policie totiž zatím nemá žádnou důležitější stopu, které by se mohla chytit. Jedinou dobrou zprávou je, že zmizelo méně předmětů, než se původně očekávalo.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené