Hlavní obsah

Má absurdní umění cenu? Přilepený banán a dalších osm bizarních děl

Hladovějící umělec: David Datuna jí banán Maurizia Cattelana. (Video: AP)

Reklama

11. 12. 2019 10:45

Banán pod lepicí páskou za bezmála tři miliony korun v minulém týdnu znovu vyvolal otázku, jakou hodnotu dnešní umění skutečně má. Pochyby o soudobé artové úrovni k tomu jenom posílil sobotní incident, kdy jiný performer ovoce ze zdi snědl a své konání označil také jako představení s názvem Hladový umělec. Server CNN navrch přidal seznam osmi děl, jejichž přínos světu je rovněž diskutabilní. A nechybí mezi nimi ani další kousek od banánového kreativce.

Článek

Prodal se za 120 tisíc dolarů, v přepočtu tedy zhruba za 2,8 milionu korun, skončil v žaludku jiného umělce, ale na jeho hodnotě to nic nezměnilo. Na prodejní výstavě soudobého umění Art Basel v Miami na Floridě dali pod lepicí pásku zkrátka jiný kus tropického ovoce. Banán byl prý jenom idea, kterou je potřeba kvůli nevyhnutelnému procesu hnití neustále obměňovat.

Banán nahradili, přidali ostrahu

Dílo s názvem Komediant, které italský umělec Maurizio Cattelan vytvořil v limitované edici všehovšudy třikrát (poslední kus se prodal za 150 tisíc dolarů), tak vlastně v miamské galerii zůstalo neporušeno a výstup jeho amerického soka Davida Datuny zapříčinil pouze to, že k novému plodu banánovníku postavili strážníka.

Zlatý záchod: 5–6 milionů dolarů

Banánového kreativce z Itálie asi nejvíce proslavilo a v září opět připomnělo jeho dílo s názvem Amerika, které CNN také řadí na svůj seznam osmi uměleckých kousků „vyvolávající otázky ohledně hodnoty umění“.

Plně funkční Cattelanovu záchodovou mísu ze zlata o ryzosti 18 karátů před dvěma měsíci neznámý pachatel nebo pachatelé ukradli z Blenheimského paláce v Anglii, kde „trůnila“ od roku 2016. K její výrobě se spotřebovalo na 100 kilogramů cenného kovu a cena výsledného díla se vyšplhala na pět až šest milionů dolarů.

Foto: guggenheim.org

Amerika, Maurizio Cattelan.

Špinavá postel: 4,3 milionu dolarů

Podle CNN jde o jedno „z nejprofláklejších děl“, které se kdy dostalo do výběru pro nejsledovanější britské umělecké ocenění Turnerovu cenu. Britská umělkyně Tracey Eminová získala za instalaci Má postel nominaci v roce 1999. Sice ji neproměnila, ale proslavila se tehdy opileckým výstupem v televizní diskusi, a tak se i její provokativní díla dostala do povědomí veřejnosti.

Zrovna tento kousek se i s použitými kondomy, těhotenskými testy nebo špinavým dámským spodním prádlem prodal na londýnské aukci Christie’s v roce 2014 za 4,3 milionu dolarů.

Foto: christies.com

Má postel, Tracey Eminová.

Pisoár: 1,7 milionu dolarů

Původní Fontánu vytvořil francouzský výtvarník Marcel Duchamp z pisoáru zakoupeného v běžném koupelnovém příslušenství, který umístil v roce 1917 na podstavec. Podle serveru ji podepsal pseudonymem R. Mutt a za vstupní poplatek, jak bylo tehdy zvykem, ji dostal na výstavu v New Yorku. Od té doby rezonovala uměleckým světem, v roce 2004 ji ale odborníci pasovali na jeden z nejvlivnějších kousků moderního umění.

Francouz je nyní známý pro své tzv. ready-mades, tedy průmyslově vyráběné předměty. O tom, že jsou vysoce ceněné, svědčí i to, že zatímco původní Fontána se ztratila, jedna z mnoha replik, které sám Duchamp během své kariéry vyrobil, se v roce 1999 vydražila za více než 1,7 milionu dolarů.

Foto: tate.org.uk

Fontána, Marcel Duchamp.

Láska v koši: 1,4 milionu dolarů

Když se dnes řekne Banksy, lidé už očekávají něco jako Kazmu v českém prostředí. Neznámý anglický streetartový umělec upozorňuje na politické, ale i kulturní absurdity, a to nejčastěji satirickým způsobem. Jedním z jeho nejslavnějších děl zůstává plátno původně pojmenované Dívka s balonkem, které se ovšem v aukční síni Sotheby’s těsně po vydražení samo z poloviny skartovalo. Vítězka nicméně i za dílo částečně proměněné v úzké proužky zaplatila plnou cenu, tedy 1,4 milionu dolarů. A sám umělec jej překřtil na Láska v koši.

Foto: sothebys.com

Láska v koši, Banksy.

Pyramida pomerančů: 30 tisíc liber

Šest tisíc kousků a jeden za pět liber. Na tolik vyšla londýnskou galerii moderního umění Tate Modern instalace jihoafrického umělce Roelofa Louwa z roku 1967. Národní muzeum je přitom financováno z veřejných peněz. Proto má třeba Daily Mail dílo s názvem Soul City, kterému se přezdívá i Pyramida pomerančů, za jedno z nejbláznivějších, které kdy galerie zakoupila. Také britští obchodníci se tomu před pěti lety smáli s tím, že by byli rádi, kdyby se u nich ovoce za takovou cenu objednalo – jeden kus prodávají za setinu toho, kolik stojí v instalaci.

Foto: tate.org.uk

Soul City, Roelof Louw.

Kresba neexistujícího malíře: 9 500 dolarů

Malba Bridge No. 114 se také vydražila v aukční síni Sotheby’s, a to v roce 2011 za uvedenou částku. Měla být jedním z posledních 18 děl umělce Natea Tatea, který tragicky spáchal sebevraždu v roce 1960 – takový byl alespoň příběh, jenž byl ale lživý.

Postavu si vymyslel britský novelista a scenárista William Boyd v roce 1988, kdy publikoval jeho biografii. Jménem chtěl navázat na úspěch již jmenovaného národního muzea současného umění v Londýně. V době vydání knihy se ještě nevědělo, že Tate neexistuje. Při aukci už ale tento fakt známý byl.

Foto: sothebys.com

William Boyd, Bridge No. 114.

Jablko od Yoko Ono: 200 liber

Japonsko-americká výtvarná umělkyně a hudebnice známá především svým manželstvím s Johnem Lennonem vystavovala ovoce už 50 let před Cattelanem a jeho banány – navíc se k její instalaci váže spíše romantický než konzumní příběh.

Kostka z plexiskla, na ní mosazná jmenovka s obyčejným nápisem „Jablko“ a na ní jablko. Yoko vzala v roce 1966 ke svému výtvoru i Johna, kterého pobavila cenovka s dvěma sty librami, a tak si ovoce vzal a den před otevřením londýnského muzea Indica Gallery se do něj zakousl, čímž si prý manželku dobíral.

Foto: publicdelivery.org

Jablko, Yoko Ono.

Portrét telegramem: bez ceny

Poslední z osmičky děl ve výběru CNN zpochybňujícího nové umění je zástupce nového realismu, tzv. neodada. Původcem je americký malíř, sochař a designér Robert Rauschenberg, který chtěl pomoci Iris Clertové, řecké majitelce umělecké galerie v Paříži.

Ta v roce 1961 uvedla, že mezi řadou vystavovaných děl různých umělců uvede i vlastní portrét a napsala Rauschenbergovi, aby ji zvěčnil. Jenže ten na to zapomněl, a tak na poslední chvíli zaběhl na poštu a poslal do Paříže telegram, jednoduchý a absurdně humorný. Vyobrazil Clertovou textově pomocí jejího jména, adresy a vzkazu: „Toto je portrét Iris Clertové, když to tak říkám – Robert Rauschenberg.“

Cena díla nebyla stanovena.

Foto: instagram.com/cwbayly

Portrét Iris Clertové, Robert Rauschenberg.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené