Pár architektů si upravil tři venkovská stavení, získal za to prestižní cenu

Rekonstrukce mají v současné české architektuře dlouhodobě vysokou úroveň. Potvrzuje to i letošní ročník České ceny za architekturu, nejdůležitější tuzemské ceny v oboru. Čtyři z pěti finalistů soutěže představují renovace různého druhu a jedna z nich dosáhla i na nejvyšší metu.

Vítězný Dům na Kozině architektů z Atelieru 111 vybrala mezinárodní porota ze dvou stovek přihlášených projektů. Jeho kvality potvrzuje i loňská cena v kategorii rodinných domů v soutěži Grand Prix Architektů, kterou autoři získali od zcela jiné poroty s převládající zahraniční účastí. Oceněný ateliér se také před dvěma lety dostal mezi finalisty ceny Architekt roku.

Bělostné venkovské domy, které tvary a rozmístěním křídel těží z historických tradic, se už pro Atelier 111 architekti staly poznávacím znamením. Namísto budování moderních „krabic“ na okrajích obcí tato kancelář vsází na genia loci historické zástavby. Platí to i pro vlastní dům jejích členů, Barbory a Jiřího Weinzettlových v Trhových Svinech. Architekti ho vybudovali ze shluku venkovských domků propojených dvorky, v ospalých bočních uličkách na okraji centra městečka.

Ze dvou propojených domků vytvořili byt, třetí na opačné straně parcely slouží jako garáž a hobby dílna. Architekti nechali viditelné staré zdivo i další historické prvky. Stavby očistili od nevhodných nánosů z uplynulých desetiletí a přidali dnešní architektonickou vrstvu s běleným dřevem a velkými okny bez příček. Staré a nové části, i když typově kontrastní, se harmonicky doplňují.

Pavilon Z výstaviště v Českých Budějovicích, v dnešní podobě od kanceláře A8000, připomíná skleněný krystal a zároveň stupňovitou pyramidu postavenou špičkou dolů. Původní stavbu ze 70. let minulého století architekti renovovali na víceúčelový prostor, který kromě výstav může sloužit i k pořádání koncertů, divadel či konferencí. Na fasádě se střídají bílé plechové kazety a střešní fólie s průhledným sklem a matnými pásy z copilitu. Stavba ze tří kvádrů na sobě, které směrem nahoru zvětšují svůj objem, se dostala mezi finalisty.

Palác Elektrických podniků v pražských Holešovicích od architekta Adolfa Benše patří k úchvatným dílům českého funkcionalismu, se zřetelným odkazem na německou školu Bauhaus.

Po dlouhých letech zanedbávání se díky rekonstrukci od kanceláře TaK Architects dočkal důstojné obnovy zašlého lesku. Renovované autentické povrchy se tu potkávají s novodobými prvky a úspornými technologiemi. Ústředním prostorem stavby, která postoupila do finále soutěže, je velká dvorana lemovaná ochozy s kancelářemi.

Rokytnice nad Jizerou kdysi vznikla spojením čtyř vesnic. Jejich pečetní znamení v podobě horníka, lišky, ovce a medvěda tvoří dohromady městský znak. Právě na ně architekti z liberecké kanceláře Mjölk odkázali návrhem čtyř vyhlídek na kopci Stráž. Podle zmíněných symbolů dostaly jména i tvary.

Drobné lehké a sošné stavby autoři rozložili na vrchu, z nějž lidé kdysi dávali ohňové signály varující před příchodem nepřátelských vojsk. Proto celek získal jméno Hlídka na stráži.

Okrajová čtvrť Liberce, Vratislavice nad Nisou, má novou knihovnu a kulturní centrum. Zkratku IGI nese na památku zdejšího továrníka Ignaze Ginzkeyho. Další finalisté z kanceláře atakarchitekti zrekonstruovali historickou budovu, která v minulosti bývala farou nebo sirotčincem. Přidali k ní moderní zaoblenou kostku pokrytou falcovaným plechem, jehož tmavě šedá barva souzní se střešní krytinou historické budovy.

Valašsko je proslulé roubenkami, ale to neznamená, že zde není místo také pro současnou architekturu. Důkazem je městys Nový Hrozenkov, který od loňska zdobí školní tělocvična a sportovní hala pro veřejnost v jednom od studia Consequence forma architects.

Zůstala věrná pro kraj typickému dřevu na fasádě, přidanou hodnotou pro žáky a sportovce je panoramatický výhled do krajiny přízemním pásem velkých oken. Porota stavbě udělila čestné uznání.

Kancelář Objektor architekti dostala za úkol v jabloňovém sadě ve Svijanském Újezdě na Liberecku postavit pěstitelskou pálenici a lihovar spojenou s rodinným bydlením pro majitele. Autorům se to podařilo natolik dobře, že za citlivé umístění provozovny v krajině získali cenu Agentury ochrany a přírody a krajiny. Ve dvou sousedních stavbách minimalistického tvaru se sedlovou střechou se snoubí beton se dřevem.

Lesnatá oblast Chřibů nedaleko Buchlovic je vyhledávaná pro pořádání dětských táborů. Místo se tu našlo i pro moderní chatu z konopného betonu, zastřešenou přesahující deskou s dřevěnými žebry. Architektka Lina Koníček Bellovičová dům popisuje jako dva perforované kameny, oddělené volným prostorem.

Tento prostor je z obou stran zasklený, ale díky obřímu formátu se okna na pohled téměř ztrácejí. Lze je navíc zasunout do předstěny a interiér tak bezbariérově propojit s okolím. Díky tomu je majitel v maximálním kontaktu s přírodou. Konopný beton dobře izoluje, je recyklovatelný a ze vzduchu odčerpává oxid uhličitý.

V jednom z vnitrobloků mezi obytnými a kancelářskými budovami v pražském Karlíně je ukrytá pražírna s kavárnou Grounds. Má přirozené osvětlení střechou a převládá v ní bílá barva, což akcentují oranžové detaily. Přední část funguje jako kavárna a prodejna, uvnitř dřevěné vestavby se ukrývá showroom a nahoře zbylo místo na kancelář architektů kanceláře KOGAA. Ti na stavbu z 80 procent použili recyklované materiály. Celek doplňuje množství rostlin, které čistí vzduch a zvlhčují ho, což napomáhá procesům zpracování kávy.

Vysloužilá tovární budova vedle sídla Olomouckého kraje dostala nástavbu a nové využití. Tým ječmen studia ji proměnil ve víceúčelové centrum s galerií, coworkingovým prostorem, kavárnou, multifunkčním sálem, bytem pro rezidenční umělce a loftem. Princip etážové výroby architekti napodobili tím, že má každé poschodí jiné využití. Přízemí fasády zdobí graffiti, z loftové nástavby večer svítí neony v podobě hlav.

Další povedená rekonstrukce, tentokrát zděné chaty z 50. let v Jizerských horách, je dílem architektky Kateřiny Margoldové. Chatu Beldov, která má střechu s vysokým sklonem, autorka očistila o přístavby z různých dob, stěny bíle omítla a stavbu protáhla o přístavbu s dřevěným obkladem. Celek díky tomu připomíná česká venkovská stavení s kombinovanou konstrukcí.

Okolí Lipnice nad Sázavou s proslulým hradem je známé skupinou tajuplných zatopených lomů. Na hladině jednoho z nich od loňska spočívá zvláštní plavidlo – plovoucí sauna od Atelieru HRA, která připomíná hausbót. Drobná dřevostavba na pontonu, lemovaná ze všech stran ochozem bez zastřešení, má segmentovou konstrukci používanou hlavně na stavbu mostů.