Hlavní obsah

Nové rozhledny? Nejen na kopcích, ale i na vysoké peci či větrné elektrárně

Foto: Česká cena za architekturu 2020

Věž Doubravka je ze dřeva a stojí na kopci nad pražskou čtvrtí Kyje.

Reklama

5. 6. 8:00

Šroub, déšť, kapka rosy, špulka na nitě. I takové inspirace hledají architekti při navrhování rozhleden. Výběr nejzajímavějších vyhlídkových věží posledních let, který připravily Seznam Zprávy, můžete využít i jako tipy na výlet.

Článek

S rozvojem české turistiky byla od počátků na konci 19. století spjatá stavba rozhleden. Stovky kamenných, dřevěných a ocelových vyhlídek se postupně staly výraznou součástí české krajiny, stejně jako hrady a kostelní věže. Kvůli podpoře turistického ruchu lze v poslední době v Česku pozorovat až jakousi rozhlednománii. Patří k tomu i některé diskutabilní konstrukce, naprostá většina nových vyhlídek je však ke krajině citlivých. Řadu míst přímo pozvedají architektonicky zajímavé a oceňované stavby, a právě na ně se Seznam Zprávy zaměřily.

Hýlačka u Tábora

Na vrchu Hýlačka v sousedství táborské zoo stála už od roku 1920 známá dřevěná rozhledna. Před 10 lety však shořela a místní Klub českých turistů se rozhodl pro stavbu nové, ocelové. Návrh týmu architekta Davida Grygara vzešel z architektonické soutěže. V obrysu zachovává odkaz na dřevěného předchůdce, stavba je však průhledná a odolnější požáru. Na podlahu a podhled vyhlídkové plošiny autoři použili tradiční dřevo, a to ze stromu poraženému přímo v místě stavby.

Rozhledna na Štvanici v Králickém Sněžníku

Huť architektury Martina Rajniše je známá experimenty s dřevěnými konstrukcemi. Na rozhledně v lyžařském areálu Kraličák si architekti pomohli i ocelovými díly. Základem je místní modřínová kulatina ukotvená na stojato, stejně jako rostla v přírodě. Kmeny vynášejí vyhlídkovou podestu, která je proti větru chráněná bezpečnostním sklem. Uprostřed stavby visí kulaté dřevěné schodiště, které jako kyvadlo vyrovnává nápory větru. Zavětrování zajišťují ocelová lana.

+6

Vyhlídka Špička v Jizerských horách

Kopec Malý Špičák má skalnatý vrcholek. Mjölk architekti přímo na jeho špičku posadili drobnou stavbu, která působí lehce a efektně, možná i trochu mimozemsky. Cílem byla dle autorů jemná a neuchopitelná architektura jako kapka rosy, která se skály jen dotkne. Tenké ocelové nohy podpírají oválnou plošinu, zespodu lesklou, která jako kapka rosy odráží vše v okolí. Za vyhlídku architekti dostali čestné uznání v loňské České ceně za architekturu.

Stezka nad vinohrady v Kobylí na Břeclavsku

Pro vyhlídky méně obvyklou podobu spirálové rampy má Stezka nad vinohrady, umístěná na Kobylím vrchu či Homoli u vinařské obce Kobylí. Místo nabízí výhled na všechny strany, což architekty z týmu Keeo4design inspirovalo ke tvaru rozhledny. Díky nízkému sklonu je přístupná i hendikepovaným a hůře pohyblivým lidem, stejně jako rodičům s kočárky. Kopec má výšku 334 metrů nad mořem, proto vyhlídka svírá kruhovou výseč v šíři 334 stupňů. Do podlahy architekti umístili informace o obci a o místech, která jsou na dohled.

Bolt Tower v Dolní oblasti Vítkovice

Vyhlídková věž jako nástavba vysoké pece je unikátní spojení. Možné bylo díky tomu, že ostravská Dolní oblast Vítkovice už nemá průmyslové využití a jako technická památka slouží kultuře, turistice, sportu a společenským událostem. Název Bolt Tower s anglickým výrazem pro šroub vzešel ze soutěže. Konstrukce navržená AP atelierem Josefa Pleskota skutečně připomíná závit šroubu. Dokonalost slovní hříčky korunuje fakt, že věž pokřtil slavný sprinter Usain Bolt, který do Ostravy rád jezdil na Zlatou tretru. Projekt se dostal do finále České ceny za architekturu 2016.

Šibeník v Náchodské vrchovině

U česko-polských hranic nedaleko Náchoda se v 90. letech stavěla větrná farma, neodzkoušený prototyp, který se kvůli hluku nakonec nesměl zprovoznit. Tubusy pak investor, firma ČEZ, demontoval, kromě posledního, který koupila obec Nový Hrádek s cílem přestavět ho na rozhlednu. Z architektonické soutěže vzešel jako nejlepší návrh Pavla Suchého z ateliéru ABM architekti. Autor se snažil o stavbu s minimálními náklady. Kromě schodiště, vyhlídkové plošiny a nástavce pro technologické využití přestavěl transformovnu na infocentrum. Rozhledna získala cenu Ministerstva pro místní rozvoj v loňské soutěži Česká cena za architekturu.

Velká Deštná v Orlických horách

Orlické hory jsou pověstné deštivým počasím, což potvrzuje i název jejich nejvyšší hory, Velké Deštné. Právě místní klima inspirovalo tým atelieru architekti.in k podobě rozhledny na vrcholku hory. Ve stěnách konstrukce tvořených na šikmo připevněnými dřevěnými latěmi se snažili zhmotnit déšť unášený větrem v různých směrech. Při procházení kolem věže se její průhlednost v různých úhlech pohledu mění jako místní počasí. Stavba dostala cenu Agentury ochrany přírody a krajiny ČR v České ceně za architekturu 2020.

Čížovka v Českém ráji

Rozhledna Čížovka na jižním okraji Českého ráje má tvar typický pro tradiční vrcholovou triangulaci. Architekti z Atelieru Tsunami ji navrhli jako odlehčený jehlan s tenkou kostrou z dřevěné kulatiny a oceli, kterou doplňují dřevěné obklady a zábradlí, skleněné podlahy a pískovcový podstavec se zázemím. Čížovka se stala rozhlednou roku 2017 a zvláštní cenu jí udělila i porota Stavby roku Středočeského kraje 2018.

Špulka na Březáku na Benešovsku

Tvar špulky na nitě, kterou má vyhlídková věž na vrcholu Březáku u Divišova, má odrážet soudržnost obcí mikroregionu Chopos. Její osu tvoří ocelová roura, po níž se vine točité schodiště. Stabilitu zajišťují smrkové hranoly, které zároveň stavbu oplášťují a dávají jí charakteristický tvar. Na podlahy a lavičky posloužilo modřínové dřevo. Kromě vyhlídky v horní trychtýřovité části mají ti méně zdatní k dispozici širokou plošinu ve výšce asi tří metrů. Autorství patří kanceláři 2T engineering.

Doubravka v Praze-Kyjích

Unikátní konstrukci, kterou nelze vidět nikde jinde a jež může připomenout košíkářské dílo, má rozhledna Doubravka v Praze 14 od Hutě architektury Martina Rajniše. Architekti ji sestavili z akátových kmínků, přičemž stavbě předcházelo tříleté zkoumání a měření prototypu přímo na místě. Trvanlivý akát je zkombinovaný s modřínovými a ocelovými prvky. Doubravka postoupila mezi nominace na Českou cenu za architekturu 2020.

Fajtův kopec u Velkého Meziříčí

Architektura ocelové věže v lyžařském areálu Fajtův kopec na Vysočině, na dohled od dálnice D1, má základ v originální konstrukci. Stavbu od Studia acht jako takzvaný parametrický design pomáhal navrhovat počítač. Tvoří ji dvě trojice šroubovitých sloupů, které se vinou v opačných směrech. Spolu se třemi vnitřními sloupy kostru zpevňuje závit schodiště, jenž vypadá, jako by se vznášelo ve vzduchu.

Stožár Libové Libčice v Libčicích nad Vltavou

Válcovitý stožár ve středočeských Libčicích je dílem ateliéru 1:1 lab, součásti Fakulty architektury ČVUT v Praze. Stal se první stavbou v zanedbaném území, které se má změnit v park Na Cihelce. Autoři chtěli vzdát hold místním cihlářům, kteří se specializovali na stavbu továrních komínů. Vnitřní ocelovou konstrukci proto obklopuje odlehčený plášť z modřínového dřeva, s podobou inspirovanou cihelnou vazbou. Rozhledna je zároveň stožárem pro obecní vlajku.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované