Hlavní obsah

V Česku je více než desítka šikmých věží. Jedna zahanbí i slavnou Pisu

Foto: Shutterstock.com

Českou rekordmankou je věž Putna na zřícenině hradu Michalovice.

Reklama

9. 5. 15:05

Šikmou věž v Pise lidé považují za raritu. Jí podobných je však celkem hodně a některé jsou dokonce ještě nakloněnější. Seznam Zprávy zmapovaly ty české. Některé se svými náklony rozhodně nemají za co stydět.

Článek

Statici nadšení nejsou, milovníci kuriozit jásají. Stačí drobná odchylka od osy a jinak obyčejná věž může přitahovat pozornost – když řada šikmých věží včetně známé italské zvonice by svou krásou oslňovala i jinak. Důvody pro náklon jsou různé: od nestabilního podloží přes konstrukční vady až k výbuchům či dolování. Každopádně tak zvonice či hlásky nikdo nestavěl schválně.

Pro šikmé věže neexistují dokonalé statistiky. Seznam Zprávy se přesto pokusily zmapovat a srovnat ty české podle náklonu. Dostupné údaje ověřovaly přímo u majitelů a památkářů a chybějící čísla dopočítaly. Výsledky je však nutné brát s rezervou. O měření nejsou vždy spolehlivé doklady a nedělala se jednotnou metodou.

Pro srovnání, šikmá věž v Pise má dnes náklon 3,97 stupně, což u špičky téměř 56metrové stavby dělá odchylku od osy téměř čtyři metry. Před rekonstrukcí v 90. letech byl její sklon 5,5 stupně. Jako nejšikmější věž světa je teď v Guinnessově knize rekordů zapsaná zvonice kostela v německém Suurhusenu. Její odchylka od osy je 5,19 stupně a 247 centimetrů. Wikipedia však uvádí i řadu šikmějších věží.

Šikmý kostel v Karviné

První stavba v našem seznamu je spíš takový bonus. Nakloněná je totiž celá budova a v oficiálních žebříčcích šikmých věží by asi neuspěla. Věž jí však dominuje a náklon je opravdu extrémní. Kostel svatého Petra z Alkantary v Karviné, známý z románové trilogie Karin Lednické, se naklání od osy o 6,8 stupně, což u výšky necelých sedmi metrů dělá odchylku 80 centimetrů.

Foto: Shutterstock.com

Návštěvníci kostela v Karviné si při příchodu musejí na šikminy chvíli zvykat, aby neztratili rovnováhu.

Barokní kostel stával na kopečku, kvůli dolování však celé návrší pokleslo o neuvěřitelných 37 metrů. Chrám teď vyčnívá z roviny a je celý našikmo, ale stále funguje.

Věž Putna na hradě Michalovice

Zřícenina hradu Michalovice u Mladé Boleslavi stojí na skále nad údolím Jizery. Nejvíc ční nad terén válcová věž Putna, sloužící jako rozhledna. Pověsti praví, že věž poškodili hledači pokladů v 19. století. Dle archeologů a historiků to však bylo dříve a stavbu zřejmě roztrhl výbuch střelného prachu.

Foto: Shutterstock.com

Věž Putna je díky statickému zajištění přístupná i přes puklinu a silný náklon.

O náklonu 23metrové věže Seznam Zprávy objevily dvě verze údajů a obě z Putny dělají českého rekordmana. Pravděpodobněji vypadá odchylka 7,5 procenta, v přepočtu 4,3 stupně, a 173 centimetrů. Tím Putna překonává i náklon zvonice v Pise. Druhý, neověřený údaj od památkářů však uvádí sklon 7,5 stupně, což by mohlo z věže udělat dokonce tu nejšikmější na světě. Nabízí se to jako výzva pro Mladoboleslavské, aby si svou raritu přeměřili.

Kostel Nejsvětější Trojice v Horních Dunajovicích

Foto: ČTK/Fotobanka ČTK/Rychetský Jan, ČTK

Zvonice kostela v Horních Dunajovicích byla šikmá už na konci 18. století.

O věži barokně-klasicistního kostela na Znojemsku se traduje, že má největší vychýlení na metr v Česku. Ve srovnání s hradem Michalovice to však zřejmě není pravda. Odchylka od osy zvonice v Horních Dunajovicích asi není přesně změřená, ale při špičce věže je prý větší než metr. To by při její výšce 26 metrů dělalo sklon 2,2 stupně nebo o něco málo více. O důvodech naklonění se prameny nezmiňují, ale kostel byl značně poničený za třicetileté války.

Chrám Nanebevzetí Panny Marie v Ústí nad Labem

Foto: ČTK/Zavoral Libor, ČTK

Věž gotického kostela v Ústí nad Labem se vychýlila po bombardování za druhé světové války.

Také o gotickém kostele v Ústí nad Labem se říká, že má nejšikmější věž v Česku. Pravda je to však jen zčásti. Odchylku od osy u špičky měření určilo jako 201 centimetrů, což je skutečně nejvyšší známý údaj ze všech tuzemských věží. Stavba má však úctyhodnou výšku 65 metrů a sklon při takových rozměrech činí 1,8 stupně. V tomto směru tedy věž není první ani druhá v pořadí.

Kostel svatého Jana Křtitele v Plaňanech

Novogotický kostel od architekta Františka Mikše stojí na plaňanském hřbitově od roku 1913. Stavitel však při budování použil zvětralou žulu, takže počátkem 30. let budově hrozilo zřícení a věž se nahnula. Stavbu zachránila nová železobetonová klenba, kterou roku 1932 navrhl pražský profesor statiky František Klokner.

Foto: ČTK/Fotobanka ČTK/Rychetský Jan, ČTK

Odchylka od osy zvonice hřbitovního kostela v Plaňanech je více než metr.

O 20 let později kostel vyhořel a šikmou věž bylo nutné snížit o 12 metrů na dnešních 54. Před požárem se uváděla odchylka od osy o 140–160 centimetrů. V přepočtu je to 1,2–1,4 stupně a při dnešní výšce až 131 centimetrů.

Stará radnice v Uherském Hradišti

Foto: MIC Uherské Hradiště, Jan Skrášek, Seznam Zprávy

Věži Staré radnice v Uherském Hradišti se kvůli náklonu přezdívá „slovácká Pisa“.

Uherskohradišťská Stará radnice se středověkým jádrem stojí kvůli někdejším měšťanským sporům netypicky v ulici mezi dvěma náměstími. Její věž s dnešní výškou 47,5 metru byla původně o něco vyšší. Měla gotickou špičku s jehlancem, čtyřmi věžičkami a ochozem pro ponocného. Kvůli nestabilnímu podloží se naklání o 71 či 72 centimetrů, což dělá 0,9 stupně.

Kostel Zvěstování Panny Marie na Trávníčku v Praze

Foto: Filip Grygera, Seznam Zprávy

Útlá zvonice kostela na Slupi se naklání před hlavní průčelí nad ulici.

Gotický kostel z roku 1360 se přimyká k původně baroknímu klášteru na Slupi či na Trávníčku na pražském Albertově. Celý komplex koncem 19. století novogoticky upravil Bernhard Grueber, který zasáhl třeba i do podoby zámků Orlík a Sychrov nebo Šlechtovy restaurace v pražské Stromovce. Drobný kostel stojí na pískovém podloží a má mělké základy, věž vysoká 38 metrů se kvůli tomu naklání. S odklonem od osy 63 centimetrů a 0,9 stupně je to nejšikmější věž v Praze.

Válcová věž na náměstí v Domažlicích

Foto: Filip Grygera, Seznam Zprávy

Domažlická šikmá věž je veřejně přístupná, nahoru vede 194 schodů.

Válcová věž kostela Narození Panny Marie je symbolem Domažlic. I ona je nakloněná, a to o 0,6 či 0,7 stupně. Při své výšce 56 metrů se na vrcholku odchyluje od osy o 59 centimetrů. Kromě náklonu má věž netypický tvar – válcových kostelních věží je v Česku poskrovnu. Původně stála samostatně a sloužila jako hláska k obraně města. Naklání se kvůli nestabilnímu podloží a podle pověsti se nahnula už při stavbě. I když má barokní vzhled, původně je raně gotická z doby Přemysla Otakara II.

Severní věž baziliky svatého Jiří na Pražském hradě

Foto: Shutterstock.com

Šikmá věž v Jiřském klášteře je ta na snímku vlevo.

Románská bazilika svatého Jiří u Jiřského kláštera má sice barokní hlavní průčelí, ale za ním se tyčí dvě románské věže. Jižní, silnější věži se říká Adam a ta severní, tenčí má přízvisko Eva. Druhá zmíněná se mírně naklání, a to o 40 centimetrů. Vysoká je 41 metrů, takže úhel sklonu je 0,6 stupně. Celkem dobře patrné je to z ochozu jižní věže katedrály.

Šítkovská vodárenská věž v Praze

Foto: Shutterstock.com

Kamenná Šítkovská vodárenská věž se nahnula už v 16. století.

Součástí areálu Spolku výtvarných umělců Mánes na pražském nábřeží je i barokní vodárna zvaná Šítkovská. Mírně se nahnula už krátce před dokončením. V mnoha zdrojích se uvádí, že se od osy odchyluje o 115 centimetrů. Těžko však říct, odkud pochází tento stokrát kopírovaný údaj, který podle vzhledu věže nevypadá reálně. Respektovaná publikace Umělecké památky Prahy uvádí realističtější odklon od osy 42 centimetrů, tedy 0,5 stupně při výšce věže 47 metrů.

Tři šikmé věže v Netolicích

O jihočeských Netolicích se říká – a uvádí to na svém webu i sama obec – že v jejím katastru stojí tři šikmé věže. Seznam Zprávám se nepodařilo ověřit přesné údaje, ale šikmost věží je patrná z fotografií. Nejnahnutější je věžička neorenesanční radnice z konce 19. století.

Foto: Jihočeská fotobanka, Seznam Zprávy

Špička netolické radnice ve stylu romantického historismu se viditelně zaklání.

Patrné je i naklonění zvonice kostela Nanebevzetí Panny Marie. Má sice barokní báň, ale okna s lomenými oblouky odkazují na gotický původ. Naklonění může mít co do činění s požárem v roce 1619, kdy město zpustošilo císařské vojsko a kostel byl těžce poškozený. Třetí je kostel Narození Panny Marie na zámku Kratochvíle. Stavba byla staticky narušená, což se projevilo i náklonem věže. Statické zajištění a opravy se dělaly v 90. letech.

Kostel svatého Jakuba v Kutné Hoře

Foto: CzechTourism, Michal Vitásek, Seznam Zprávy

Vyšší věž kutnohorského kostela je nahnutá tak mírně, že to dle správy farnosti ani nestojí za řeč.

Gotický kostel, který patří k dominantám Kutné Hory, stojí dílem na pevném a dílem na nestabilním podloží. Dlouhodobě se proto narušuje jeho statika a v minulosti vyžadoval řadu oprav. Celá jihovýchodní část s presbytářem je nakloněná o 40 centimetrů. Jako jeden z důvodů, proč stavitelé nedokončili jižní věž, se uvádí právě špatné podloží. Tato věž je však staticky zajištěná a nenaklání se. Mírně je nahnutá severní vysoká věž, i když dle správy farnosti je odchylka jen minimální a nemá vliv na stabilitu.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované