Napoleon ve Slavkově ožil díky umělé inteligenci. Vidět lze i mapu bojiště s mlhou

Místa spojená s velkými dějinami a muzea mají často tendenci působit složitě, vzdáleně a někdy i nudně. Nabízejí často jen zaprášené vitríny a texty, které si málokdo dočte do konce. Ve Slavkově se rozhodli při budování nové dlouhodobé výstavy zvolit úplně jinou cestu.

V prostorách bývalých panských koníren tamního zámku totiž vznikla expozice, která v Česku - a dost možná i v celé Evropě - nemá obdoby. Není to jen další výstava o slavné bitvě tří císařů. Je to ambiciózní pokus oživit postavu Napoleona Bonaparta pomocí umělé inteligence a vtáhnout návštěvníky přímo do víru událostí roku 1805. Expozice Slavkov a Evropa v období napoleonských válek se otevře veřejnosti 5. května 2026.

Zapomeňte na olejomalby, které na vás v galeriích jen tiše shlížejí. Ve Slavkově lze vidět „mluvící obraz“ v honosném zlatém empírovém rámu, který přiblíží život Napoleona. Místnost s oživeným císařem je stylizována jako „Napoleonův pokojíček“, kde atmosféru Versailles navozují čtyři metry vysoké textilní předstěny s potiskem dobových tapet a oken.

Vývojáři firmy Brainz Studios vzali portréty Napoleona z dob jeho největší slávy a pomocí generativní umělé inteligence mu vdechli život a rozpohybovali ho. Aby císař nebyl sám, na sousedních plátnech ho doprovázejí i jeho dvě manželky – Josefína a Marie Luisa, ty ovšem v klasické obrazové podobě. Napoleon na ně dokáže dokonce pohlédnout, pokud na některou z nich přijde řeč.

Tento Napoleon není žádný zdvořilý AI asistent bez osobnosti, i když jde o generativní umělou inteligenci. „Dnes si člověk řekne, že stačí zadat prompt a Napoleon se prostě objeví. Ve skutečnosti je za tím spousta práce. Nejtěžší je, aby působil přirozeně, hlavně aby pohyb úst odpovídal řeči a celek působil věrohodně,“ říká Jakub Fajnor, manažer komunikace nové expozice.

Císař je sebevědomý, majestátní a patřičně namyšlený, přesně jak jej popisují historické prameny. Pokud se ho návštěvník pokusí vyvést z míry otázkou na moderní technologie, nedočká se diplomatické odpovědi, ale například hlášky: „Co si to dovolujete, stojíte před císařem! Mluvte k věci!“

Aby se předešlo faktickým nepřesnostem, nečerpá mluvící Napoleon prioritně z otevřeného internetu, ale hlavně z kurátorsky kontrolovaného rámce tvořeného 20 až 30 odbornými knihami doporučenými historiky.

Vývojáři si museli vyhrát i s jeho hlasem, který je čistě syntetický. Hlavní programátor projektu Roman Smolka z Brainz Studios popisuje, že Napoleon neměl působit jako běžný digitální asistent: „Napoleona jsme neprogramovali jako nějakého ‚tupého‘ respondenta, který se snaží zdvořile odpovědět na každou otázku. Na základě zadání jsme ladili jeho povahu, charakteristické rysy i určitou míru nabubřelosti.“

Do jeho hlasového projevu se promítá i původ. „V české verzi jsme mu s lehkou nadsázkou přidali francouzský přízvuk. Někoho může zaskočit, že mluví hodně vysoko posazeným hlasem, ale podle svědectví tak opravdu mluvil. Nebyl to žádný hluboký, výrazný hlas. Výrazný možná ano, ale spíš výš posazený, s rychlou, přímou dikcí a sebevědomým projevem,“ doplňuje Petr John, výkonný ředitel firmy Capacity Expo, která expozici navrhla.

Návštěvník s Napoleonem komunikuje přes speciální telefonní sluchátko, aby hovor nerušil okolní hluk expozice. Pokud by návštěvníkovi pět dotazů povolených na vstupenku nestačilo, může si císaře díky mobilní aplikaci „vzít domů“ a v konverzaci pokračovat ještě celý den.

Expozice umístěná v prostorách bývalých panských koníren sází na to, že historii je třeba nejen vidět, ale i cítit na vlastní kůži. Tvůrci se rozhodli nepoužívat klasické vitríny, ale vsadili na technologie, které návštěvníka pohltí.

Srdcem expozice je reliéfní model bitvy u Slavkova, který patří k největším svého druhu v tuzemsku. Model je synchronizován s patnáctiminutovým filmem, který pomocí projekce přímo na plastický terén zobrazuje pohyby vojsk. Návštěvník tak může sledovat, jak francouzské jednotky pod taktovkou Napoleona manévrovaly proti silám Ruska a Rakouska.

Tím to však nekončí. Aby byla iluze mrazivého prosincového rána roku 1805 dokonalá, využívají tvůrci efekty, jako je plazivá těžká mlha, která se vypouští přímo na model bojiště. Simuluje tak historickou situaci, kdy Napoleon využil ranní opar k utajenému přesunu svých vojsk, což byl jeden z rozhodujících faktorů jeho vítězství.

Zážitek doplňují integrované LED výbuchy, které simulují dopady granátů, spolu s prostorovým zvukem s efekty střelby a bitevní hudby.

Další technologickou zajímavostí je interaktivní 3D model Slavkova v jeho podobě z roku 1805, vyrobený 3D tiskem. Návštěvník má k dispozici ovládací panel, pomocí něhož může město rozsvěcet. Stačí zvolit historickou stavbu, třeba radnici, synagogu či městské hradby. K rozsvícené budově se navíc na obrazovce spustí filmový medailonek, který vysvětlí její význam.

Dalším „tahákem“ slavkovské expozice je zápůjčka přímo z pařížské Fondation Napoléon. Do Slavkova se tak po více než dvou staletích vrací osobní věci samotného císaře.

Návštěvníci uvidí například Napoleonovu pušku, jeho meč nebo cestovní „nécessaire“. Právě s touto soupravou, obsahující mimo jiné i holicí potřeby, se měl Napoleon upravovat v předvečer slavné bitvy. Tyto vzácné kousky budou ve Slavkově minimálně do konce letošního roku, než se vrátí do francouzských sbírek.

„Velmi si vážíme toho, že se nám podařilo navázat spolupráci s Fondation Napoléon a přivézt do Slavkova originální předměty spojené přímo s Napoleonem Bonapartem. Pro návštěvníky to bude jedinečná příležitost vidět artefakty, které jsou běžně vystavovány jen výjimečně. Pro Francouze je totiž vývoz předmětů, které vlastnil Napoleon, podobně citlivou a výjimečnou záležitostí, jako kdybychom z České republiky zapůjčili například Věstonickou venuši,“ říká starosta Slavkova u Brna Michal Boudný.

Vedle historických nálezů z bojiště si lze prohlédnout šestici replik uniforem vojáků všech tří armád. Protiváhou k známému osudu Napoleona je v expozici zachycený osud obyčejného vojáka rakouské armády Vincence Kučery z nedalekých Heršpic.

Kromě zmíněných uniforem a pařížských unikátů jsou v expozici k vidění předměty ze sbírek zámku Slavkov. Návštěvníci si budou moci prohlédnout zbraně, dobové nádobí a nálezy, které po sobě zanechaly desetitisíce vojáků v polích kolem města.

Mimo osobní věci císaře uvidí návštěvníci také vzácný originál obrazu „Setkání Napoleona s císařem Františkem II.“ od Antoine-Jeana Grose a budou moci nahlédnout do dopisů, které Napoleon psal Josefíně ze Slavkova.

Autoři nové slavkovské expozice při jejím návrhu počítali s tím, že každý návštěvník vnímá historii jinak. Petr John rozděluje návštěvníky do tří skupin: „Máme běžce, chodce a potápěče. Běžci, často děti, projdou expozici rychle, buď ještě nečtou, nebo je dlouhé texty nezaujmou. Chodci tvoří většinu, výstavu si projdou v běžném tempu a vnímají základní informace. Potápěči jdou do hloubky, čtou všechny detaily, skenují QR kódy a chtějí pochopit co nejvíc.“

Klíčem k hlubšímu zážitku je mobilní aplikace, díky které je expozice ještě interaktivnější. Na jednotlivých zastaveních návštěvník hledá QR kódy, které odemykají doplňující informace a kvízové otázky.

Za správné odpovědi každý sbírá body, které se mu budou hodit ve finále. Celá cesta totiž vrcholí v dolním patře, kde lze nahrát svůj účet a utkat se s přáteli ve strategické hře „Bitva u Slavkova“. Pro mladší návštěvníky a rodiny je v závěru trasy připravena střelnice s replikou historické pušky využívající laserový systém.