Článek
Od zkázy raketoplánu Columbia uplynulo právě 20 let. Stroj se rozpadl 1. února 2003 při sestupu do atmosféry, zahynulo všech sedm členů posádky. Tento snímek pochází ze startu Columbie z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě, USA, z 16. ledna 2003.
Další snímek ze startu raketoplánu Columbia. Od přistání na Zemi dělily posádku před dvaceti lety jen minuty, v důsledku poškození tepelného štítu se však stroj ve výšce 63 kilometrů rozpadl.
Tuto fotografii později zveřejnila vyšetřovací komise CAIB (Columbia Accident Investigation Board). Ukazuje kovovou dvojnožku - vzpěru, kterou byla k raketoplánu připevněna externí palivová nádrž. Video, které NASA natočila během startu Columbie, zachytilo, že právě poblíž této vzpěry se utrhl kus materiálu, zřejmě izolační pěny, který následně poškodil levé křídlo.
Snímek vystřižený z videa, které NASA pořídila během startu Columbie. Ukazuje kousky izolační hmoty (šipky) odpadávající z vnějšího pláště externí palivové nádrže. Stalo se tak přibližně 80-84 sekund po vzletu raketoplánu. Trosky zasáhly přední hranu levého křídla, tedy místo, které je při návratu do atmosféry extrémně vystaveno vysokým teplotám. Experti z NASA o poškození věděli, považovali je ovšem na nevýznamné.
Náraz do křídla podle vyšetřovací komise poškodil ochrannou vnější vrstvu raketoplánu. Při sestupu do atmosféry se do poškozeného křídla dostaly horké plyny, které narušily jeho strukturu a způsobily rozpad raketoplánu.
Ředitel programu US Shuttle Ron Dittemore na tiskové konferenci šest dní po tragédii. Novinářům mimo jiné promítl vylepšený snímek pořízený z vojenského dalekohledu v Novém Mexiku. Jde o poslední záběr Columbie při vstupu na oběžnou dráhu Země. Přistání raketoplánu bylo plánováno na 09:16 místního času (15:16 SEČ). Od 15:00 SEČ ale nemělo řídicí letové středisko kontakt a NASA vyhlásila stav nouze.
Do pohotovosti byly uvedeny záchranné a pátrací týmy v oblasti texaského Dallasu a Fort Worthu. Raketoplán se rozpadl při rychlosti asi osmnácti tisíc kilometrů za hodinu nad Texasem. Televizní záběry pořízené nad Texasem ukázaly, jak se od klesající Columbie oddělují žhavé kusy. (Na snímku rojnice, která prohledává les poblíž texaského Bronsonu, kam dopadla část trosek z raketoplánu, vyfoceno 9. února 2003.)
Americký Národní úřad pro letectví a vesmír na konci února 2003 zveřejnil videozáznam, který několik minut před katastrofou natočila posádka raketoplánu Columbia. Kosmonauti se podle záběrů v klidu dívali z okének raketoplánu na ohnivou kouli, která tradičně obklopuje raketoplán při vstupu do atmosféry, a žádné nebezpečí netušili. Na tomto snímku konkrétně je vidět velitel mise Rick Husband (vpravo), jak prochází rutinní vstupní procedury. Astronautka Kalpana Chawla se dívá do kamery.
Vyšetřovací komise nakonec došla k závěru, že raketoplán by bylo možno udržet na oběžné dráze o mnoho dní déle a plánovat případné možnosti záchrany astronautů. To připustila i NASA. (Na snímku hangár v Kennedyho vesmírném středisku na Floridě, kam se svážely nalezené fragmenty raketoplánu. Vyfoceno 11. března 2003.)
Vyšetřovací komise uvedla, že za zkázu Columbie mohlo byrokratické selhání. Systém podle ní selhal zejména při pořizování fotografií. Zástupci NASA přiznali, že snímky jí kartografický ústav nabízel, ale byly odmítnuty. Šéf NASA Sean O'Keefe přiznal, že šlo o „chybu v úsudku“. Technici přitom vedení upozorňovali, že při startu raketoplánu mohlo dojít k uvolnění izolační pěny z přídavné nádrže a k poškození levého křídla, které bylo s největší pravděpodobností příčinou havárie.
Ti, kteří na chyby zaplatili nejvyšší cenu: posádka Columbie před startem. Zleva: specialistka mise Kalpana Chawla, izraelský astronaut Ilan Ramon, pilot raketoplánu William McCool, specialista mise Michael Anderson, specialistka mise Laurel Clark a specialista mise David Brown. Napravo v popředí mává velitel raketoplánu Rick Husband.
Sedmičlenná posádka měla ve vesmíru zůstat 16 dní a provést několik fyzikálních experimentů.
Velitel Rick Husband (vlevo) a první izraelský astronaut Ilan Ramon (R) na snímku z 21. ledna 2003 ze zadní části paluby raketoplánu obíhajícího Zemi. Ramon byl specialistou pro užitečné zatížení. Jeden z účastníků pověstného náletu na irácký jaderný reaktor v Osiraku měl tehdy s sebou kresbu Petra Ginze, pražského hocha, který nepřežil holokaust.
