Nejsou lidé, už ani v politice. Ministři nerostou na stromech

Aktuální ostuda kolem výměny ministryně pro vědu, ale i předchozí vládní rošády ukazují největší bolest české politiky: Nejsou lidé. Strany jsou personálně vyprahlé a vůbec neumějí přilákat inspirativní osobnosti.

„Mysleli jsme to dobře, ale dopadlo to jako vždycky.“ Ve vedení TOP 09 si asi teď musejí připomínat slavný citát někdejšího ruského premiéra Viktora Černomyrdina.

Anebo si možná raději dokola opakují starou dobrou poučku každého opraváře a mechanika - „pokud to jakžtakž funguje, radši se v tom nešťourej, jinak už to nikdy nedáš dohromady!“.

Ano, naprosto zpackaná operace - vyhodíme Helenu Langšádlovou a nasadíme Pavla Tuleju - se stala inspirací pro nekonečně mnoho vtipů. Nemá cenu vršit další, ale už říct jen to podstatné: Vůbec se nepovedl hlavní cíl výměny. Tedy oživení uvadajících preferencí TOP 09 a  zároveň nakopnutí Fialovy vlády. Výsledkem je pravý opak.

Věřte, nebo ne, kdysi dávno se opravdu personální změny ve vládách dělaly kvůli jejímu posílení - a fungovalo to! Nejúspěšnější takový „trejd“ je z roku 2005. Jiří Paroubek tehdy přímo ve funkci premiéra vystřídal Stanislava Grosse, stranické preference sociální demokracie se tou dobou podle průzkumů pohybovaly zhruba na 11 procentech. O rok později dosáhla ČSSD ve volbách 32 procent.

Tohle kouzlo, oblíbené hlavně v Británii, postupně zmizelo. Opravdu velmi dobře je to vidět na současné vládě Petra Fialy. I když, pravda, výměny se zrovna nedařily ani předchozímu kabinetu Andreje Babiše, jenž přešlapy omlouval legendárními větami „ty personálie mi moc nejdú“ nebo „ministři nerostou na stromech“.

Skoro každá výměna na ministerském postu se v posledních letech ukázala jako změna k horšímu. V současném kabinetu to nejprve zkoušeli Starostové, než pochopili. Pak se do výměn zprudka pustili lidovci. A teď tedy TOP 09.

Asi to fakt už nefunguje. Dvě zbylé vládní strany - ODS a Piráti - žádné personální šachy pod heslem „kdo nic nedělá, nic nezkazí“ raději nedělaly. A vida, mají z pětikoalice nejvyšší preference, alespoň dvouciferné.

Tahle zkušenost a silné nervy (někdo by řekl arogance), díky nimž nepodléhá aktuálním náladám, je logicky nejvíc cítit z ODS. Jen občanští demokraté nejlíp vědí, že kdyby odvolali třeba takového ministra spravedlnosti Pavla Blažka, nastala by skutečná pohroma.

Riziko, že by místo něj přišel někdo s pořádným škraloupem, je tak velké, že vůbec nemá cenu ho podstupovat. Dobře vědí, že daleko lepší je kritiku vydržet, ustát, vysedět.

Jen si to představte? Co kdyby přišel někdo, kdo má uložené peníze v podivně fungující kampeličce? Nebo někdo, kdo na univerzitě opisoval? Nebo byl před lety na dovolené ve stejném hotelu jako lobbista, který je dnes obviněn? Někdo, kdo odrbal manželku při rozvodu? Nebo před rokem 1989 nadbíhal režimu? Nebo neumí anglicky? Nebo koupil výhodně městské byty? Nebo má solární elektrárnu? Anebo jeho sestřenice…

... stop, už dost, stačí! Zlatej Don Pablo, dobře vědí v ODS.

Z toho všeho jasně vyplývá, že šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová teď má jen tři možnosti, jak celou šlamastyku vyřešit.

Za prvé: Při pohledu do stranických řad a s povzdechem „zlatá Helena“ se pokusit přemluvit Langšádlovou, jestli by si vědu, výzkum a inovace nevzala zpátky. S tím, že to s výhradou k tragické komunikaci tak nemyslela.

Za druhé: Pak je tu možná méně ponižující varianta. Přiznat pravdu Babišovi a s jeho slovy „ministři nerostou na stromech“ navrhnout to, oč žádá opoziční hnutí ANO - zrušit ministerský post s tím, že české vědě, výzkumu a inovacím to stejně nepomůže.

A za třetí: Řídit se radou prezidenta Petra Pavla, který už vloni doporučil vládě pořídit si komunikačního experta typu Daniela Stacha z vědecké redakce České televize. Ten je ověnčený mnoha tituly, hovoří několika jazyky a už vyzpovídal desítky laureátů Nobelovy ceny. Ale hlavně - jezdí divokou vodu, to je ideální dovedenost pro politiku.