Hlavní obsah

Salep. Nejlepší „kafe“ pod sluncem je husté jako krupicová kaše

Foto: Libor Budinský, Seznam Zprávy

Káva, nebo snad pudink? Ani jedno, tento zimní životabudič se nazývá salep.

Reklama

Svět přichází na chuť salepu. Základem tradičního orientálního nápoje, který v zimě dokáže skvěle zahřát, jsou kořeny divokých orchidejí.

Článek

Pojďme se s letošní zimou rozloučit nápojem, jehož popularita bude v blízké budoucnosti strmě stoupat. Přestože v zemích Středního východu se tenhle horký a vydatný životabudič pije již po staletí, cestu ke globální kulinární slávě mu nyní prošlapává Kalifornie, kde jeho obliba v poslední době roste. A odtud se rychle šíří dále do celého západního světa.

Pudink nebo kaše

Nejprve se ale podíváme do jeho kolébky, do biblické krajiny. Právě tady se zrodila dnes mimořádně oblíbená levantská kuchyně s populárními pokrmy, jako je falafel, humus, baba ganuš či tabouleh. A tady se také odpradávna popíjí unikátní „káva“, která díky své chuťové škále i konzistenci nemá ve světě konkurenci.

Tak trochu jiné latté má v různých jazycích řadu jmen – salep, sahlab či sahlep – a také jednu vtipnou přezdívku. Říká se mu arabský pudink. Nikoliv bezdůvodně. Jeho konzistence je totiž poměrně hustá, až jogurtová. Nejvíce asi připomíná řídkou krupicovou kaši.

Hlízy orchidejí

Podle jedné z teorií se tenhle plnotučný nápoj zrodil v Betlémě, ale nároky na původ salepu si činí i další krajiny a národy, včetně Turecka, kde je salep také mimořádně oblíbený.

Důvod k jeho široké popularitě je poměrně jednoduchý. V zemích, kde se rozšířil islám, je zakázáno pít alkohol, a tak místní obyvatelé potřebovali v zimě na zahřátí něco jiného, než je slivovice, svařák nebo grog. A marockou whisky, tedy přeslazený mátový čaj, taky nemůžete pít pořád. Právě na těchto kořenech vyrostla obliba salepu, dokonalého zimního životabudiče, jehož základem jsou kořeny divokých orchidejí.

Pestrý svět španělských tapas

Bohatý svět fantastických chutí koncentrovaných do jednoho sousta. Až se nechce věřit, že je něco takového možné. Tapas Španělům slouží buď jako doprovod k podvečernímu aperitivu, nebo i jako plnohodnotná večeře.

Orchideje se na Blízkém východě pěstují už nějaké tři tisíce let, a to nejen pro svou krásu, ale také pro své léčivé účinky. Hlízy orchidejí totiž obsahují spoustu vitaminů a minerálních látek a v mnoha kulturách jsou považované za afrodiziakum. Ostatně i v češtině máme pro jednu skupinu orchidejí jméno vstavač a název byliny, z níž se salep často připravuje, zní v češtině dokonce „vstavač mužský“.

Z této divoké rostliny se sbírají hlízy, které je třeba uvařit, usušit a nakonec rozemlít na prach. Získávání hlíz je ovšem poměrně pracné a náročné, neboť do správné velikosti dorůstají až za nějakých sedm či osm let. A na kilogram salepové mouky je třeba sklidit téměř tisíc hlíz.

Květy a oříšky

Při samotné přípravě nápoje se dvě lžičky salepové mouky rozmíchají společně s cukrem v mléce a nápoj se pak dalších patnáct minut vaří. Taková je tradiční cesta, dnes se často používá salep instantní. Prášek stačí nasypat do horkého mléka, ale zdaleka není tak dobrý jako tradiční verze.

A také něco z Česka

Česko je omáčkovou velmocí. V tradičních kuchařských knihách najdete recepty na desítky omáček, od koprové a křenové až po rajskou či houbovou. Žádná z nich ale nemá tak výsostné postavení jako omáčka svíčková.

Důležité je ovšem správné dochucení salepu, právě to dává arabskému pudinku onu bohatou, až omamnou chuť. Opět se liší region od regionu, ale nemělo by chybět typické arabské koření, jako je skořice, kardamom či muškátový oříšek (sám o sobě další silné afrodiziakum), často se přidává pomerančová kůra, lístky divoké růže, rozinky, nastrouhané oříšky či zázvor. V kalifornských variacích se navíc objevují také pomerančové květy, pistácie či kokosové mléko.

Některé restaurace v Los Angeles a San Franciscu začaly salep připravovat i ve formě originálního dezertu. Ostatně i v Orientu se často říká, že je to jediný nápoj, který můžete jíst lžící.

Vyzkoušejte, experimentujte. Salep je možné koupit v mnoha čajovnách či na internetu. Vykopávat hlízy vstavače na českých loukách je ale zakázáno – bylina je tady chráněná jako silně ohrožený druh.

Reklama

Doporučované