Článek
Letos se jedná již o 22. ročník této ojedinělé atrakce. Na valtickém zámku je ode dneška k dispozici několik degustačních programů. Nejoblíbenější z nich je volná degustace, kdy hosté mohou 120 minut dle libosti ochutnávat kterékoliv z uskladněných vín včetně šumivých. Od každého vína je otevřena jedna lahev – když je prázdná, someliéři hned otvírají další.
Kdo je v Salonu vín
Kolekce v Salonu vín nevzniká ze všech vín vyrobených v České republice, ale jenom z těch, která vinaři přihlásí do nominačních soutěží. Mnoho malých a menších vinařů a drtivá většina výrobců naturálních a autentických vín svá vína nikam nepřihlašuje, takže v Salonu vín jsou především vína větších výrobců. Letošní „stovka“ byla vybrána z 2 400 přihlášených vín.
Volná degustace stojí 599 korun.
Salon vín ČR je národní soutěž vín a stálá degustační expozice nejlepších vín z Moravy a Čech.
Hlavním someliérem Salonu vín České republiky je od roku 2006 Marek Babisz. V rozhovoru pro Seznam Zprávy prozradil, jaká nejzajímavější vína v letošní expozici je možné ochutnat a jak se mění trendy tuzemských vín.
Která vína vás v současném ročníku nejvíce zaujala a proč?
V letošním roce mne zaujal sekt z Château Valtice, jedná se o sekt vyrobený z odrůdy Ryzlink rýnský, který je v kvalitě VOC Valtice. Ve vůni a chuti jemné ryzlinkové aroma, s jemným a pravidelným perlením. Z bílých vín stojí za ochutnání šampion Salonu vín ze Zámeckého vinařství Bzenec, jedná se o Chardonnay z vyhlášené viniční trati Klínky, které zrálo na barikových sudech. Za rosé vína bych doporučil víno z názvem Trkmanska od Honzy Stávka z Němčiček v kvalitě VOC Modré hory. Barva je grepová, vůně a chuť vína jsou ovocné po bobulovém a peckovém ovoci.
A červená vína? Již podruhé se do Salonu vín probojovala fantastická Frankovka od Františka a Hany Mádlových z Velkých Bílovic.
Kolekce v Salonu vín vzniká z vín, která vinaři přihlásí do nominačních soutěží.
V Národním vinařském centru a Salonu vín pracujete už sedmnáctý rok. Jaké hlavní trendy za tu dobu pozorujete?
Když jsem nastoupil do Salonu vín, velká část vín byla se zbytkovým cukrem, bylo zde hodně ledových a slámových vín. Pak nastala éra vín postavených na primární aromatice. Vína byla vyráběná moderními postupy, ale byla štíhlá, až trochu unifikovaná.
V posledních pěti až šesti letech je vidět další posun, a sice to, že vinaři s vínem více pracují – nechávají je delší dobu na kvasnicích, kvasí nebo zrají na sudech. A hlavně nechávají vínům čas zrát a nedávají je na trh jako mladá, ale zrají u vinaře minimálně dva roky a teprve pak s nimi jdou na trh. Také je vidět posun ve zbytkovém cukru. Sice se tato vína stále vyrábějí, ale je to již výrazně méně než před 10–15 lety. Myslím si, že tento posun je správný.
Jak jsou zastoupeny jednotlivé odrůdy vína?
Již po několik let je nejúspěšnější odrůdou v Salonu vín Ryzlink rýnský, který má v expozici zastoupení od 10 do 18 vzorků. Je to dáno tím, že tuto odrůdu vinaři přihlašují nejčastěji, většinou to bývá okolo 150 vzorků v 1. kole. Z modrých odrůd v posledních letech dominuje odrůda Rulandské modré, která se objevuje v počtu 5–10 vzorků. Dalšími stabilními odrůdami v Salonu vín jsou Ryzlink vlašský, Veltlínské červené, Chardonnay, Pálava, Frankovka nebo Merlot. Nejvíce vzorků v expozici Salonu vín má Mikulovská podoblast a bývá to okolo 35 vín.
Jedním z trendů počátku tisíciletí byl obrovský nárůst produkce a popularity růžových vín. Platí, že jejich obliba stále stoupá?
Podle mne je trend růžových vín za námi. Největší rozmach zažil před pěti až 10 lety. Nyní produkce mírně poklesla, ale je již po několik let stabilní. Dokazuje to, že růžové víno si zákazníky našlo a patří mezi stálice na našem trhu.
Je kvalita českých vín 30 let po revoluci plně srovnatelná s vyspělou Evropou, nebo nám stále něco chybí?
Myslím si, že kvalita je naprosto srovnatelná jak na evropské, tak i na světové úrovni. Dokládá to spousta ocenění, která vozí vinaři ze světa. Například za loňský rok to bylo téměř 1 000 medailí. Jediné, co je potřeba ještě změnit, je vyrábět více suchých vín na úkor vín polosuchých a polosladkých. Taková vína se totiž ve světě téměř nevyrábějí.
Salon vín je českým unikátem, nebo lze něco podobného najít také v jiných zemích?
Salon vín České republiky není jediný. Původně tento projekt vznikl v Rakousku, kde soutěž probíhá stále, ale prezentace se změnila na putovní bez stálé expozice. Stejný projekt jako u nás funguje na Slovensku pod názvem Salon vín Slovenské republiky se stálou expozicí. Dříve tato expozice sídlila na zámku v Pezinku, nyní je přesunuta do nových prostor v centru Bratislavy.
Co je rozdílné ve všech třech zemích, je samotný výběr do finální stovky. Podle informací, které mám, je výběr do našeho salonu vín nejnáročnější a nejpropracovanější.
Kolik lidí každoročně Salon vín navštíví a kolik se v podzemí za rok vypije lahví vína?
Návštěvnost před covidem byla okolo 23 000 návštěvníků, kteří si zaplatili některý ze čtyř degustačních programů a za rok vypili asi 17 500 lahví. Nyní jsme bohužel kvůli covidu na poloviční návštěvnosti, v roce 2021 to bylo 12 500 osob a vypilo se asi 9 000 lahví.
Podzemí valtického zámku před covidem navštěvovalo přes 20 tisíc lidí ročně.
