Článek
Nová vláda slibuje nárůst nástupních platů pro některé profese. Více peněz mají dostávat například policisté, hasiči či učitelé.
Nástupní plat pro policisty a hasiče má vyrůst na 50 tisíc korun. „Každá částka pro policisty je určitě lepší než ten nástupní plat, který je teď,“ komentoval možné zvýšení předseda Policejních odborů OSSOO Martin Havlíček.
Nástupní plat příslušníků policie se v současné době pohybuje okolo 33 tisíc korun, začínající hasiči si vydělají 32 tisíc korun. „To je naprosto nedostatečné, pokud dostáváte okolo 25 tisíc čistého, jen těžko uživíte rodinu nebo zaplatíte nájem,“ popsal předseda Nezávislého odborového svazu Policie ČR Tomáš Machovič.
Zvýšení nástupního platu hasičům vítá předseda Odborového svazu hasičů Jiří Jílek. „Jako základ to není špatné,“ komentoval. „Vláda Petra Fialy sice peníze bezpečnostních složek navyšovala, ale vždycky formou stabilizačních příspěvků či jiných příplatků. Když pak ale člověk onemocněl a neodpracoval celý měsíc, neměl na ně nárok,“ vysvětlil důležitost zvýšení platů předseda Unie bezpečnostních složek Aleš Lehký.
Stejný nástupní plat jako příslušníkům bezpečnostních složek slibuje budoucí vláda také nastupujícím vysokoškolsky vzdělaným učitelům. Ti si nyní po nástupu vydělají okolo 35 tisíc hrubého. Jejich průměrný plat se pak má do konce volebního období zvýšit na 75 tisíc korun.
Podle předsedy školských odborů Františka Dobšíka je nutné při zvyšování nástupních platů učitelů postupovat systematicky. „Bude to mít nějaký proces, musí vzniknout jasný kariérní řád, jeho vytvoření potrvá roky,“ uvedl. Upozornil, že skokové zvýšení nástupních platů bez předešlé přípravy by zdeformovalo platové tabulky.
Slibovaný průměrný plat pro učitele Dobšík vnímá jako realistický. „Pokud se nestane něco, kvůli čemu přestane fungovat ekonomika, odpovídá nárůst průměrného platu na 75 tisíc do roku 2029 predikcím Ministerstva financí,“ uvedl.
Víc nováčků, méně odchodů
Od navýšení nástupního platu si odboráři slibují především větší zájem o dané profese. „Určitě to pomůže aspoň trochu stabilizovat bezpečnostní sbor tím, že bude víc nováčků,“ uvedl Havlíček. Jak konkrétně díky novým nástupním platům zájem poroste, nedokáže odhadnout.
Podle Machoviče chybí v bezpečnostních sborech velké množství lidí, složky postrádají také možnosti, jak nováčky nalákat. Upozornil, že až polovina uchazečů vypadne během výběrového řízení, jehož součástí jsou psychotesty či testy fyzické a zdravotní způsobilosti.
Hasičský sbor se zase potýká s odchody členů k armádě, především kvůli zajímavějšímu finančnímu ohodnocení. Podle Jílka je hasičský sbor oproti armádě nekonkurenceschopný, problémy s přechody hasičů mají především v oblastech u státních hranic.
Klíčové body programového prohlášení budoucí vlády
V pátek strany možné budoucí vlády pod vedením předsedy hnutí ANO Andreje Babiše zveřejnily své programové prohlášení. V něm popisují konkrétní plány budoucího kabinetu. Zde jsou ty nejdůležitější body, ke kterým se subjekty v textu zavazují. Seznam je rozdělen do kategorií, které využívají strany v programovém prohlášení.
Finance a hospodaření státu
- Deficit státního rozpočtu pod třemi procenty, vyrovnaná bilance jako jeden z hlavních cílů hospodaření
- Zavedení EET 2.0 od roku 2027 bez nutnosti fyzických účtenek
- Žádné zvyšování daní během volebního období
- Snížení daně z příjmu právnických osob na 19 %
- Zastropování sociálních odvodů OSVČ na 35 % průměrné mzdy
- Snaha o ukotvení koruny a platby v hotovosti v Ústavě České republiky
- Zprůhlednění financování neziskových organizací napříč obory
„Hasiči jsou navíc denně na zásazích, kdežto vojáci většinu času pouze trénují. V některých regionech potřebujete tento úprk k vojákům zastavit,“ popsal Lehký. Zvýšení nástupních platů by tomu podle něj mohlo zabránit. To potvrzuje také Jílek: „Hasičský záchranný sbor by to stabilizovalo, co se týká stavů a také odborností.“
Lehký si, stejně jako policejní odboráři, slibuje také větší zájem uchazečů. Upozornil, že menší zájem o členství v bezpečnostních složkách často vede ke snižování podmínek k nástupu. „Tento negativní trend je potřeba zastavit,“ doplnil.
Ve školství si odboráři zase slibují návrat vystudovaných učitelů, kteří pracují jinde. „Je spousta kolegů, kteří vystudovali učitelství s různými aprobacemi, a poté si našli lépe placenou práci v jiných sektorech,“ uvedl Dobšík, „je možné, že by se díky lepším platům chtěli navrátit.“ Dodal, že zvýšení nástupního platu bude také motivací pro současné studenty pedagogiky.
Nárůst zájmů o pedagogické profese si slibuje i předsedkyně Učitelské platformy Petra Mazancová. „V roce 2021 se platy učitelů výrazně navýšily a zájem opravdu stoupl,“ popsala.
Chybí plán pro stávající zaměstnance
Předsedové odborových organizací ve vládních slibech postrádají jistoty pro dlouhodobé členy sborů. „Chybí plán, jak zaopatřit stávající policisty, aby byli motivovaní ve službě vydržet,“ uvedl Havlíček.
Řada příslušníků od policie kvůli nedostatečnému platu odchází po čtyřech až pěti letech služby. „Nemají adekvátní plat v práci, kde často nasazují vlastní život,“ upozornil Machovič. Řešením by podle něj bylo nastavení odpovídajícího kariérního růstu.
Podle odborářů bezpečnostních složek chybí také peníze pro civilní zaměstnance, například kancelářské pracovníky či údržbáře vozidel. Jejich hrubý příjem se podle Havlíčka pohybuje okolo 26 tisíc korun. „Přitom jsou nedílnou součástí sborů: aby mohl policista vůbec sloužit, musí mu někdo vydat výzbroj nebo spravit auto,“ popsal.
Bez civilních pracovníků se podle Jílka neobejde ani příprava na výjezdy hasičů. „Nehneme se bez nich, ať už je to obslužný servis, mzdová účetní nebo skladnice, která nám vydá suché ponožky, když se vrátíme od požáru,“ popsal.
Dobšík v programovém prohlášení zase postrádá body o nepedagogických pracovnících. „Učitel není ve škole sám, jsou tam třeba vychovatelé, potřebujeme víc psychologů či speciálních pedagogů,“ upozornil. Doplnil, že kariérní řád by měl být nastaven také pro ředitele škol.
„Navýšení nástupních platů učitelů zní samozřejmě hezky, já bych ale spíš uvítala rychlejší možnost kariérního postupu. V praxi se vám plat zvýší třeba za sedm až osm let,“ uvedla Mazancová.
Za nepřekvapivý Mazancová považuje slib růstu průměrného platu pro učitele na 75 tisíc korun. „Učitelé jsou na takové sliby zvyklí, velká část z nich tomu nevěří,“ uvedla. Doplnila, že je pedagogické profese potřeba zatraktivnit i jejich obsahem, za důležitou považuje také dostupnost psychohygieny.
















