Černého kašle ve je Česku jako v 50. letech. Kdy se přeočkovat?

Lékaři ve Fakultní nemocnici Ostrava nedávno léčili tři pacienty se záškrtem. V Evropě se zároveň po desítkách let začaly ve větší míře znovu objevovat spalničky, onemocnělo jimi přes sedm tisíc lidí a ojedinělé případy se objevují i v Česku - letos zatím lékaři zaznamenali tři.

Z dlouho nevídaných nemocí se nejvíce vrací černý kašel - v roce 2024 jím v Česku onemocnělo přes třicet pět tisíc lidí, z nichž zhruba deset zemřelo. Loni bylo nakažených zřejmě jen o něco méně, souhrnná data za rok 2025 ještě k dispozici nejsou. Podobně vysoký počet černého kašle v Česku byl naposledy koncem padesátých let, kdy se začalo s plošným očkováním. Ještě v roce 2019 se podle statistik černým kašlem nakazilo jen zhruba 1300 lidí.

Spalničky se tu zatím nešíří tak významně, ale odborníci se obávají, že se to může stát, jako se to už v některých evropských zemích děje. Právě u této nemoci se totiž proočkovanost rychle snižuje, a to i v Česku, kde druhou dávku už nemá potřebných 95 procent, ale jen kolem 90 procent lidí. Odmítači očkování nejčastěji brojí právě vůči vakcíně proti spalničkám, která se podává spolu s látkou proti příušnicím a zarděnkám. A tak například v roce 2019 bylo 590 případů onemocnění, v roce 2023 jeden případ a před dvěma lety 34 případů.

Čísla, která by se ještě před pár lety zdála nereálná, ale která přitom mají jasné zdůvodnění. Snižující se proočkovanost. „Aby se nemoci nezačaly šířit epidemicky, je obecně zapotřebí vysoké proočkovanosti populace. Téma je přitom velmi aktuální. Pro příklad, u záškrtu se bavíme o potřebě minimální proočkovanosti 85 procent. U černého kašle nebo spalniček by měla být 95 procent a více, což jsou hodnoty, kterých třeba právě u spalniček už nedosahujeme,“ uvedla hlavní hygienička Barbora Macková největší důvod, proč se tyto infekce objevují znovu.

Konkrétně spalničky patří mezi nejnakažlivější infekce vůbec. Pokud by neexistovalo očkování, jediný nemocný nakazí 12 až 18 lidí. Pro představu, u chřipky infikuje pacient v průměru jednoho až dva neočkované lidi.

​​Nejhorší je situace se spalničkami v USA, kde se kampaň kritizující úspěšné očkování setkala s takovým úspěchem, že vakcínu už má jen 92 procent dětí. Počet navíc dále klesá, což stačí k tomu, aby se začala nemoc šířit. „Pokud se virus spalniček v populaci objeví – například ho někdo přiveze z cest –, v populaci s vysokou proočkovaností se šířit nemůže. Ale v komunitách s nižší proočkovaností mohou vznikat lokální epidemie,“ vysvětluje epidemioložka Kateřina Fabiánová ze Státního zdravotního ústavu.

Možnosti léčby jsou sice větší než v minulosti, ale i tak může mít nemoc fatální průběh nebo, jako v případě spalniček, závažné následky. Není to tedy tak, že když někdo nebo jeho děti onemocní, není třeba se bát těžkého průběhu.

„Po spalničkách mohou vzniknout pozdní komplikace v centrální nervové soustavě. Pokud propuknou v batolecím věku, jsou sice raritní, ale fatální,“ říká lékař Petr Širůček, zástupce přednosty Kliniky infekčního lékařství Fakultní nemocnice Ostrava. Degenerativní onemocnění mozku se může projevit roky po prodělání spalniček, typicky šest až sedm let po ní. Největší riziko v tomto směru je u nákazy do dvou let věku, protože imunitní systém se teprve vyvíjí.

Černý kašel pro dospělé a větší děti obvykle neznamená ohrožení na životě, ale je to velice vyčerpávající onemocnění, které trvá několik týdnů. Nemocný nemůže spát, protože kašel je velice intenzivní, a dokonce může způsobovat až zvracení kvůli dávení. Pro novorozence a kojence může být smrtelný, protože jejich dýchací cesty jsou příliš malé a snadno zranitelné.

Záškrt se sice dá léčit antibiotiky, ale v těle se při této nemoci zároveň tvoří nebezpečné toxiny, které poškozují srdce, ledviny a nervovou soustavu, navíc ničí tkáň dýchacích cest, a hrozí proto, že se dýchací cesty ucpou.

Pokud se vrací záškrt nebo spalničky, může se znovu objevit i dětská obrna? Infekční lékař Petr Širůček je v tomto ohledu klidný. „Do Česka by se obrna vrátit neměla. Divoký virus cirkuluje na Blízkém východě, u nás je ale očkování proti dětské obrně součástí hexavakcíny a navíc se monitorují odpadní vody, kde lze odlišit vakcinační a divoký kmen,“ vysvětluje lékař. Ani jeden kmen se v Česku nevyskytuje, poslední případ obrny se tu objevil v 60. letech.

Divoký virus sice skutečně může vyvolat obrnu, ale některé jeho typy byly ve světě už zcela vymýceny. Vakcinační kmen je slabá varianta viru pocházející z vakcíny podávané ústně (ta už se v Česku nepoužívá) a může vyvolat onemocnění jen zcela vzácně. Malé riziko souvisí také s tím, že kritici očkování obvykle tak často neodmítají hexavakcínu obsahující kromě dalších nemocí i vakcínu proti obrně.

Vedle poklesu proočkovanosti existuje další důvod návratu nemocí. Očkování z dětství nemusí poskytovat celoživotní ochranu, i když se dříve běžně soudilo, že ano. „Návrat některých nemocí, například spalniček, je skutečně hlavně důsledkem poklesu proočkovanosti, ale u některých nemocí zároveň platí, že imunita z očkování může časem slábnout, takže u dospělých může mít smysl přeočkování nebo kontrola protilátek,“ říká epidemioložka Kateřina Fabiánová.

Zvláště to platí u záškrtu a černého kašle. „Imunita u dospělých po očkování v dětství téměř jistě vyvanula, pro zachování ochrany je nutné přeočkování,“ potvrzuje praktická lékařka Ludmila Bezdíčková.

U spalniček je to podobné, jen trochu složitější – také tady efekt vakcíny během desítek let slábne, ale dříve se i očkovaní lidé občas s virem setkali a jejich imunita se tím přirozeně posilovala. Dnes, když virus na dlouho dobu téměř vymizel, se na tohle nedá spoléhat. „Je to efekt, o kterém je dobré vědět, nikoli argument pro to, aby se proti spalničkám neočkovalo,“ zdůrazňuje epidemioložka Fabiánová.

U černého kašle způsobuje nyní používaná vakcína méně nežádoucích reakcí po očkování, daní za tento pokrok je ale to, že neposkytuje celoživotní imunitu. „Proto se doporučuje v dospělosti alespoň jednou přeočkovat,“ doporučuje infektolog Petr Širůček z Fakultní nemocnice Ostrava.

Udělat by to měl každý člověk ve věku od 40 let a pak každých 10 až 15 let. Přeočkování proti černému kašli doporučují lékaři zejména těhotným ve třetím trimestru: protilátky se tak přenesou na novorozence ještě před porodem a chrání ho v prvních měsících života, než může sám podstoupit očkování.

Vakcína neexistuje samostatně. Je součástí trojkombinace, která chrání také před záškrtem a tetanem. Dospělým ji zdravotní pojišťovny nehradí, vyjde na 700 až 1300 korun.

Podle Ludmily Bezdíčkové si před přeočkováním proti černému kašli, tetanu a záškrtu není třeba nechat si vyšetřovat protilátky. „Pokud neexistuje kontraindikace očkování, dává smysl rovnou naočkovat. Nežádoucí účinky jsou minimální, většinou jen bolest v místě vpichu po dobu jednoho až dvou dnů,“ dodává lékařka.

„Z veřejného zdravotního pojištění je hrazena jen vakcína proti samotnému tetanu. Pokud se dospělá osoba rozhodne přeočkovat trojkombinací, je tato částečně hrazena pouze při aplikaci v intervalu pravidelného tetanového přeočkování nebo při úrazu,“ vysvětluje praktička Bezdíčková. Lékaři usilovali o to, aby vakcínu proti záškrtu, tetanu a černému kašli platily pojišťovny plně i dospělým, ale změna zatím neprošla.

Zvýšené riziko nákazy spalničkami mají především lidé narození v letech 1970 až 1985, kteří v dětství dostali jen jednu dávku vakcíny, jejíž účinnost už vyprchala. Ohroženi jsou i senioři, kteří kdysi nebyli očkováni vůbec, a přitom v dětství nemoc neprodělali.

Ačkoli se spalničky začínají znovu vyskytovat, neuvažuje stát o plošném přeočkování dospělých. Mimo jiné proto, že lidé očkovaní po roce 1985 dostávali dvě dávky, které u většiny z nich fungují jako dlouhodobá ochrana.

Ostatní mohou zvážit přeočkování, před kterým není od věci nechat si z krve zjistit hladinu protilátek. „Vyšetření protilátek z krve má smysl hlavně tehdy, pokud člověk nemá věrohodný záznam o očkování, prodělal onkologickou léčbu nebo si zkrátka není jist, na čem je,“ uvádí Martin Novotný z tiskového oddělení Ministerstva zdravotnictví. Léčba rakoviny totiž oslabuje imunitní systém a spalničky by mohly pro takového člověka představovat komplikaci.

Zatímco vakcíny v rámci povinného očkování v dětství platí pojišťovny, v dospělosti tomu tak kromě samotného očkování proti tetanu není. Vakcína proti spalničkám (v kombinaci se zarděnkami a příušnicemi) stojí zhruba tisíc korun.