Hlavní obsah

Mám pocit, že v krizi vše logické selhalo. Známý kuchař píše o covidu-19

Filip Sajler
Restauratér a kuchař
Foto: Filip Sajler

Kuchař a restauratér Filip Sajler a jeho pohled na covidový rok 2020.

Reklama

30. 12. 2020 22:32

Známý kuchař a restauratér popisuje, jaký byl pro něj rok 2020, jak koronavirus ovlivnil jeho podnikání a proč má pocit, že v době covidu-19 vše logické selhalo.

Článek

Do roku 2020 jsem šel s novými očekáváními, s novou vizí, s kritickým pohledem na to, co děláme, a s odhodláním hodně toho změnit. Krásně se vše rozjelo. A pak přišel březen a najednou jsme běželi, všichni rychleji a rychleji, a vlastně jsme nevěděli kam, co dělat, jak něco plánovat, nastavit, nebo dokonce řídit.

Pracovali jsme víc a víc a najednou se stalo, že jste spíš spolujezdec než řidič. A to já osobně nemám rád. Říkal jsem si často, že to je běh tunelem bez pověstného světla na konci. A ani dnes nevím, zda už ho vidím.

Rád bych citoval mého oblíbeného Saturnina Zdeňka Jirotky.

„Doktor Vlach vždycky říká, že nejtrestuhodnější formou roztržitosti je, když se lidé zapomínají radovat ze života. Když přijímají královské dary osudu s přesvědčením, že je to samozřejmé. Probudí-li se člověk ráno zdráv a svěží v čisté posteli s vědomím, že za chvíli dostane teplou snídani, je to pádný důvod k tomu, aby vstal a aby zazpíval píseň díků nebo napsal oslavnou báseň na krásu života.

Prožíváme-li delší dobu idylu, přestaneme ji vnímat a osud by nám prokázal neocenitelnou službu, kdyby nás popadl za límec a vyhodil dočasně na mráz. Pak bychom nevzpomínali na to, že kamna kouřila, nýbrž na to, že hřála.“

Filip Sajler

Známý kuchař a popularizátor gastronomie v televizních pořadech, restauratér.

Má za sebou praxi v michelinských restauracích v zahraničí, byl členem Národního týmu kuchařů a cukrářů AKC ČR.

Nyní je ředitelem a spolumajitelem firem Perfect Canteen a Perfect Catering, které jsou od letošního jara součástí rodinného holdingu Hopi.

V gastronomii pracuji od patnácti let, tedy vlastně celý život, ale to, co přinesl rok 2020, bylo bezprecedentní a chápu, že nikdo nikde na světě nevěděl, jak té krizi minimálně v první fázi čelit.

Bohužel gastronomie se stala bez pádných důvodů lockdownovým otloukánkem a dodnes nechápu proč.

Všichni jsme si zažili osobně různé příběhy, proto nechci plakat, vždy může a jistě bylo mnohým i hůře a ani mi to není vlastní, ale bylo to období plné nejistoty, očekávání, náhlých zvratů, tvrdé každodenní práce a často s nejistým výhledem. Ale když se na to celé podívám s odstupem času, osobně bych toužil po návratu určitých hodnot, principů, respektu a pokory, které nám v tom našem blahobytu nějak zapadly.

Mám pocit, že náš tradiční svět se stal nesrozumitelným už dříve, plný paradoxních jevů, nesmyslů a paskvilů, které nejsou často morální, demokratické, tržní, transparentní, dlouhodobě podporují různé nešvary.

A o to více se to podle mého názoru projevilo v covidové krizi. Zřetelněji vidíme různé nejasné a netransparentní podpory, možná protekcionismus, nejasná a nesrozumitelná řešení, nepřehledné způsoby pomoci, ve kterých se často nikdo nevyzná.

A ten, kdo chce svobodně podnikat, soutěžit a dostat možná v těžké době po zásluze let minulých něco zpět, je rozhodnutími demotivován a navíc zatížen další byrokracií.

Nějak se mi zhroutily tři základní hodnoty podnikání, které by měly zajistit, že se tržní ekonomika nepropadne do chaosu: svědomí, konkurence a stát. Mám pocit, že v této krizi vše logické selhalo.

O to víc se obávám, že rok 2021 bude ještě těžší, a proto bych si chtěl přát do dalšího roku žít a pracovat ve společnosti, která obdivuje a velebí skutečné hodnoty. Takové, jaké ctili lidé typu Bati, Masaryka nebo Havla, kde bychom oceňovali lidskost, laskavost, svobodu, vzdělání, kulturu a přírodu, měli daná jasná pravidla, dodržovali je a platila pro všechny stejně.

Vím, že je těžké udržet si zdravý pohled na svět, a ještě v tak těžkém období, orientovat se v tom množství informací, ve světě, který je tak dynamický a hutný. Ale myslím si, že je vhodný čas najít cestu ke skutečným hodnotám. Snažme se nevzdávat, hledat konstruktivní řešení, držet se své silné vize a víry, každodenního úsilí a pevných hodnot, kterými mohou být laskavost, kritické myšlení, odvaha a osobní intuice.

A jelikož nový rok bude volební, tak mám ještě jedno přání, neboť jsem v této krizi opět pochopil, jak mi chybí lidé jako Václav Havel. Proto na závěr použiji jeho citát, který – přestože je z roku 1992 – se hodí i na rok 2021.

„Žádám vás snažně, abyste nepodpořili ty, kteří vám slibují, že všechno vyřeší za vás. Takoví lidé chtějí, abyste jen mlčeli, poslouchali a drželi krok. Žádám vás snažně, abyste nepodpořili ty, kteří mají diktátorské sklony, příliš často mění názory, nejsou schopni se domluvit s jinými, nabízejí různá dobrodružná, nepromyšlená a neodpovědná řešení a kteří by se nejraději vrátili k centralistickému řízení všech našich společných věcí.“

Přeji Vám a Vašim blízkým hodně zdraví, sil a štěstí v uskutečňování a rozvíjení Vašeho snu i v roce 2021.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené